1. [o člověku] neukázněný, postrádající náležitých návyků, nevychovaný: jest chozenie v zlosti muži nekazanemu BiblDrážď Sir 20,9 (~Ol, ~Pad, nekáznivému ~Lit, zlému ~Praž) indisciplinato; nepřičítaj sě k mnozství nekazaných BiblOl Sir 7,17 (~Pad, ~Praž, nekáznivých ~Lit) indisciplinatorum (zpodst.); kuoň neopitomělý tvrdě těká a syn nekazany běže utieká BiblMlyn Sir 30,8 (nekázný ~Lit, netresktavý ~Ol, rozpuštěný ~Pad, rozpustilý ~Praž) remissus; hec iuga non tollunt, sed abiciunt viri belial, id est sine iugo disciplině buřiči nekazanij Hus UK VI F 4,140a; remissus nekazany, vulgaris habet nezkázany VýklKruml 130a (Sir 30,8); nekazana čeled, když doma hospodáře není, hledí sobě, v čemž muož zlém, povoliti RokPostB 261; pakli budú služebníci tvoji nekazani, přidaj jim kázni a tresktánie AlbnCtnostA 111b; ║ nebo jsú velicí súdové tvoji, hospodine, a nevypravená slova tvá, proto sú nekazane dušě blúdily BiblDrážď Sap 17,1 (~Ol a ost., nekázné MamKapR) indisciplinatae nepoučené; horší než rufiáni nalezeni bývají, soběvolní, nekazanij lidmi ani bohem ChelčPost 76a nepoučitelní

2. [o výroku] nemoudrý, prozrazující neznalost (nepoučenost), pošetilý: by mne kázaný, nekázaný (m. nekazanu) řěčú nevinil, řka: Ež s to pisal, nekázaně s učinil DalC 49, 51; bláznivých pak a nekazaných otázek sě varuj BiblOl 2 T 2,23 (bez kázni ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž) sine disciplina; aby nebyl popaden i pohaněn v slově nekazanem BiblOl Sir 5,14 (~Pad, nemúdrém ~Praž, bez bázně ~Lit) in verbo indisciplinato; aby nebyl polapen v slovu nekazanem AlbnCtnostA 2b (Sir 5,14)

3. [o člověku a jeho chování] nezpůsobný, neslušný, rozpustilý, nezvedený: [o chování] nevázaný, bezuzdný; [o řeči] sprostý, nestoudný: když v tanci zpievají o smilstvě piesni nesličné a k tomu v čas nekazane DesHrad 174; jakžto bývají při velikých dvořiech nekazany a drzí holomečkové PasMuzA 325; mieti stud ze zlé řěči, z nekazane OtcB 195a pudorem turpia proferendi; hánce, pyšné…, nemúdré, nekazane BiblLitTřebT R 1,31 (nezřiezené ~Lit, ~Pad, rozpustilí ~Praž) incompositos; turpiloquium mrzkomluvenie, točíš nekázaná řěč Slov KapPraž A 73/5, 307a; skrzě obžeřstvie nekazane a pusté veselé i smiech sem plodil AlbRájA 92b; ó kterak vydadie lidé počet z každého slova smilného, nekazaneho, utrhaného HusPostH 179a; skrz oplzlost znamená [sv. Pavel] řeč nestydatú, nekázanu JakPost 36a; nekazane srdce RokLukA 247b; ludibria kunštové aut ludicra nekazane zpievanie SlovKlem 61b; insolens nekazany, rozpuštěný SlovKlem 56b; urazí li jeden křesťan žida…aneb nalaje zle jemu nekazanymi slovy PrávSasE 90a mit unczuchtigen (var.: unczitlichen) worten nevybíravými; ║ anebo tu pohaněna budeš, ješto nekazane ženy bydlé PasMuzA 104 (nekazene ~KlemA) cum meretricibus scortaberis lehké ♦ Nekázaná (ulicě) Nekázanka (jm. pražské ulice): in vico Nekazana TomekMíst 2,296 (1396); in acie penes vicum dictum Nekazana ulice TomekMíst 2,201 (1433); aree site in vico dicto nekaſana ProkPraxD 22a; Nicolao…de plathea dicta Nekazana List AMP 2002, M4a (1452)

4. [o silnějším] hrubý, surový, neurvalý: zlá ženo, přěstaň, neb vetčas budu nekazan HradSat 126b; discolis nekazanym MamKapR 157b (1 P 2,18: zlým EvOl, poteklým BiblOl, ~Pad, poběhlým ~Praž). – Srov. nekázaně 3

5. jm. osob.: Krzisconis Nekazani TomekMíst 2,84 (1396); Něta Nekazana TomekMíst 2,187 (1412)