|
|
|
nejěšutný adj.; k jěšutný 1. nicotný, marný, neužitečný, jalový, planý: když jest Maria viděla od těch králév taká diela, obveseli srdce smutné pro ty dary negyeſſytne Vít 22b (v rýmu); neješitné skonání JgSlov 1,606 (Pass.; s. v. ješitný); negeſſitna naděje TobB 306 (Tob 2,22: ješitná BiblOl, marná ~Card, ~Lit, ~Pad, zmařena ~Praž) vana; domysli se mužík smutný, že by pro onen skutek negeẛitny chudoby měl přieliš mnoho BawEzop 1456 pošetilý: nebo nebude bez pomsty, ktož nad negieſſitnu věcí nazóve jmě jeho [Boha] BiblOl Dt 5,11 (ješitnú ~Card, ~Lit, prázdnú ~Pad) super re vana; abyste sě ot těchto negieſſitnich bohóv obrátili k bohu živému BiblLitTřeb L2, A 14,14 (marných ~Ol, marností ~Pad, ~Praž) vanis; pravý strach… člověka tiehne od negeſſitnych věcí a neužitečných AlbRájK 135 (ješitných ~A); královým přikázaním Negeſſitným i zúfalým ta již svátost všech svátostí… jestiť v oheň uvržena Budyš 63a 2. necudný, nestoudný, smilný: agax negeſſitny MamUKA 16b; zlého myšlenie, ohavného vzezřenie a nečistého dotýkanie a negyeſſytneho líbanie a nezřiedilého objímanie OlMüllD 176b; illecebrosus…, id est plenus illecebris chlipný, po staru dávnu negeſſytny VodňLact L4a; nemá on [rychtář] tak nikdy hněviv býti, kterakž on koli mocen jest, by kdy negeſſitne slovo pověděl nebo komu lál PrávŠvábE 44b unkiuschez (var.: unzühtigiu) wort neslušné Ad 1: za lat. vanus stč. též daremný. – Ad 2: za lat. agax stč. též nejěšutník Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nejěšutný, adj., marný, eitel: pro ty dary negyeſſytne Vít. 22b; abyste sě ot negieſſitních bohóv obrátili vanis Lit. Skutk. 14, 14; v kázeň toho negeſſitneho nešťestie Tkadl. 12b; nečistého dotýkanie a negyessytneho líbanie a nezřiedilého objimanie OlMüllD. 719; domysli se mužík smutný, že by pro onen skutek negeẛitny chudoby měl přieliš mnoho Baw. 38b; negeſſitny *agax MamA. 16b; ostala jest ctíti negeſitnich bohóv vanos deos SequE. 42a. Srov. jěšutný a nejěšutenstvie. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nejěšutný adj. marný, nicotný, planý; necudný, nestoudný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nejěšutný, neješitný adj. = marný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|