nehet | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nehet, -hte/-hta/-htu, ojed. -hti m., ojed. též nohet

1. [lidský] nehet: ihned se jemu [sv. Václavu] nehet jeden vyvráti DalL 31,37 (~Fs, nehtek ~C) en nal; doniž sú vlasi jeho [Nabuchodonozora] ku podobenství orlovému nevzrostli a nehti jeho jako ptačie BiblDrážď Dn 4,30 (Pror, BiblOl, nehtowe ~Lit, ~Praž, pazúrové ~Pad) ungues; od vrchu hlavy až do najmenšieho nožnieho prstu až do nehte po všech údech tvých mučiti tě budu AdamM 203a; pollex sit palec, ir dlan, ungwis quoque nehet KlarBohE 429 (De membris; ~F, paznohet ~O); ungwis nohet SlovBoh 21b; všeckni nehtowe na rukú i na nohú PulkB 32 unguibus; položiv [vrah] pod nehtem palce svého lítý jed, i přimiesil jest k vínu AlexPovB 283a; vešdy jest [onyx] člověčiemu nehtu podoben LékVodň 164b; všecko tělo až do nehtuow dráchu [katové křesťanům] PříbrZamP 323b; tehdy uštni nehtem tři malitké kúsky břiezhy LékFrantA 85a; radějí piješ pomyje, co náš kněz z nehtuov smyje, než by krev Ježíšovu pil KalLuc 20 v měrových určeních: a tak pod tiem příhbím anebo pupénkem dvú nehtu šíře jmáš ten rúbík uřezati ŠtěpMuz 14; vyprosím liť tě z měšce jako za jeden nehet BechNeub 205b jako jen za nehet, jen málo; zvíci tvého nehtu AlchLull 78; která [rána] by byla na nehet hluboká a na článek dlúhá Žilin 109a nagelz tyf; ║ krčmy složte, kdež silnic nenie, neb se v nich mnoho zlého děje, a toť vše vám za vaše nehty puojde KrčínHrad 3b zajde za nehty, stane se nepříjemným zuby i nehty držěti sě koho/čeho držet se zuby nehty, úporně, vší silou: kteréhož [světa] se téměř jako zuby i nehty držala ta ubohá duše RokPostK 240a; neb se práv našich a svobod…pustiti nemíníme, ale jích se držeti zuby i nehty TovHád 126b; to slibujem, že se ho [Štěstí] nehty i zuby držeti budem HynBoj 14b

2. [zvířecí ap.] dráp, spár: tehda diábli …počěchu jeho [sv. Antonína] zuby hrýzti, nehty dráti PasMuzA 96 unguibus; vše jeho tělo zedrachu [psi a ptáci] nehty a zuby OtcB 67b unguibus; dalo [přirození]…rohy zvieřatóm a ptákóm nehty k obraně LyraMat 48b; pyskové a nehtowe jich [ptáků] AlexPovB 264a; když koho uštnú [zvířata] neb nehty udrú HusVýklB 39b; a <s> strany každé té koruny jeden černý orel o jedné hlavě…, jako ciesařskú korunu v svých nehtiech drže LetKřižA 281 v kletbě: bóhdaj zabit, bóhdaj tě nehet rozsadil! RokPostA 298b (~B, ~K) kéž bys byl rozsápán, aby tě hrom!

3. med. onemocnění rohovky a spojivky, vyznačené přirůstáním spojivky na rohovku, Pterygium oculi, nehetník (podle JgSlov): k rozličnému neduhu, k rúpóm, k nehtu, k rozličnéj pakosti mohu spomoci tuto masti MastDrk 251; pellicies přímět, škralúp squalor, ungula nehet KlarGlosA 1699 (De languoribus); voda z máty pitá nehti zbavuje, iliacam tu nemoc odhánie Vodň 83b; o neduhu očí, jenž slúve ungula, totiž nehtu LékRhaz 62; o nehti a bělosti neb činku neb mozolku na oce pro porušenie rohové mázdřice v uoce LékSalM 203

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nehet, -hte, -hta, masc.; z *nohet, srov. stč. paznohet a stsl. nogъtь unguis. — Nehet, dráp, Nagel, Kralle: donidž nevyrostli nehty jeho ungues Pror. Dan. 4, 30; nehtowe na ruku Pulk. 26a; masa nehtem zaštknúti Hug. 7; ona ostřiže nehty Ol. Deut, 21, 12; až do nehte Adam 203a; okolek kuože okolo nehta slove koruna Sal. 307; lék šeractvie neb smradu nehtow t.; pak-li na nehtiech sú bielá miestka, vyčisť ho t. 308; o šeredství neb moli nehtow, o rozsedlině kuože při nehtu a bielých miestech na nehtech t. 306; (psi a ptáci) vše jeho tělo zedrachu nehty a zuby OtcB 67b; nehte člověčieho Comest. 75b; (ten pták) jesti ť veškeren zelen kromě nosu, a nehty jsú červené MandA. 214b; ó-by tě nehet rozſadil RokycPostKl. 88b, 119b (pořekadlo); nehet ungula Rozk. 2365 Veleš., RVodň. 28b, unguis Prešp. 1203, urgula (sic) t. 1600. Nehetník (nemoc oční), Nagelfell: k rozličnému neduhu, k rúpóm, k nehtu… mohú spomoci tyto masti MastDrk. 251; o nehtu Rhas. 62; v kapitole o nehti a bělmu na oce Sal. 289; proti rohu, jenž jest poškvrna bielá podobná nehti na černosti oka t. 233; o nehtu a cinku neb bělosti na oce t. 229.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nehet, nohet, -hte, -hta, -htu m. nehet; dráp
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nehet m. = dráp; — nemoc oční
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 11 lety, 11 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.8
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.