|
|
|
nedomněnie, -ie n.; k domněnie 1. ♦ z nedomněnie, v nedomněnie znenadání, neočekávaně, nenadále, náhle: a když snažně i sěm i tam okolo sebe patřieše [poustevník], a z nedomnienie upatři po mesieci, ano naň klopocí koni s vozem OtcB 155b (~A, ~C, ~D, ~E) ex improviso; a když v nedomnienie na nepřátely upade [Juda], mnoho jich zbil ComestK 207a (na nedomněné nepřátely ~C, ~S) inopinatos hostes; cožkoli příde naň [na člověka] aneb dopuštěno bude od boha kterúkoli příčinú, buď případem náhlým z nedomněnie od nepřátel, hanění, statku bránie AktaBratr 1,62b. – Srov. nedojiepie 2. nepodezřelá, nepochybná (zřejmá) věc, jistota: devatero nedomnienie v srdci a desáté poviem jazykem BiblLit Sir 25,9 (var. v. nedomnělý2) novem insuspicabilia 3. neprozíravost, neschopnost domyslet se něčeho: ach českého nedomnijenie (alit. nedomyšlenie) a jich nemúdrého dopuštěnie, že se dachu neznámým lidem po zemi túlati DalJš 82,17 (nedomyšlenie ~C, ~V, ~L, ~Fs) unbesichticheit Ad 1: srov. za lat. ex improviso stč. též nenadále Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nedomněnie, -ie, neutr. — Nenadání, nenadálá věc: z nedomnyení upatři, ano… ex improviso Otc. 418a; devatero nedomnienie v srdci velebil sem novem insuspicabilia Kladr. Sir. 25, 9. — Nerozmysl: ach, českého nedomněnie, že dachu neznámým lidem po zemi sě túlati DalJ. 82. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nedomněnie, -ie n. nenadání: z nedomněnie; v nedomněnie znenadání, neočekávaně, náhle; neprozíravost, nepředvídavost; nepochybná věc, jistota Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nedomněnie n. = nenadání Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|