nedokonajúcí adj.; k dokonati
neskonalý, nekonečný, bezmezný: ale pak, když všech mrtvých obecné vzkřiešenie bude, tehdy duše s tělem spolu sejdúci sě nedokonagyczi radost obapolní jmieti bude JeronM 36b (~O, ~P, ~U) gloriam… fine interminabili possidebit. – Srov. nedokonalý 5
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nedokonajúcí, adj., neskonalý, nekonečný, unendlich: nedokonagyczy radost jmieti bude ROlB. 67a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nedokonajúcí adj. neskonalý, nekonečný, bezmezný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.