|
|
|
neda konj.; též nedas 1. omez. u příčestí minulého jen aby; uvádí větu vyjadřující, nač se výlučně soustřeďuje úsilí nebo přání: jen vždy toho láká [ďábel], neda as a někdy dokonal to, coj zamyslil ŠtítVyš 48b si modo post longa tempora potuerit efficere; jen to jie aneb tolik, aby jedva poslední potřebu k životu jměl, neda žív byl ŠtítVyš 70b; téžměř vše snaženstvie své obrátiti na to, neda mladí blázni řekli: Toť jsú praví tovařišie ŠtítKlem 36b (leda ~Sáz); zpievají o nich [o ženách] mladí blázni, rozbúzejíc sě k smilstvu, a něteří, neda nemlčeli ŠtítSvátA 102a (někteří leda nemlčeli ~B); nenie žádost lakomstva [v manželství], neda mohli potřěbu mieti ŠtítBrigC 24b (leda ~O, ~F) solummodo ad necessitatem. Jen u Štít 2. podmiň. u příčestí minulého jen když (s indikativem); uvádí větu vyjadřující okolnost, na níž jedině záleží: nechť což chtie činie, neda tobě neškodilo ŠtítKlem 108b; netbaj, nebudeš li z najvětších svatých, neda tam [v nebi] za dveřmi byl ŠtítKlem 113b; netbav [bujný mladík] na buoh v svém zdraví, neda den za dnem minul ŠtítKlem 149b; ať podlé své milosti s tebe senme [Bůh v očistci] tvé poškvrny, neda tě zbavil věčného hoře ŠtítKlem 153a; netbali, by dobré byly [jejich manželky], neda byly krásné ŠtítSvátA 102b (leda ~B); ║ tak sě jim [Němcům] bydlo ostudilo, běžiechu nedas kde bylo HradProk 28a jen když bylo kam, ledakam, kamkoli; a pakli jest na cestě jdúc pochybeno, neb jeden jde cestú drže sě viece strany pravé, druhý levé a třetí prostředkem cěsty a některý sě jda podrží té každé strany, protož, neda bych byl na cestě kdežkolivěk, prošiť, to mi odpusťte milostivě ŠtítKlem 158b ať už bych byl kdekoli Srov. leda Podobně jako synonymní leda spojuje se také neda (též nehda) s tázacími zájmeny n. adverbii ve výrazy neurčitosti: v. nedačso, nedakaks ap. — O nesnadném rozlišování obou významů v. J. Bauer, LF 91, 1968, 426 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
neda, nedas, conj., jen aby, jen když (by), dass nur, wenn nur; stsl. neda utinam. — Nebraň jim zlého, nechť což chtie činie, neda tobě neškodie Štít. uč. 108b; a pusť to k boží milosti, ač ť jest i těžká věc čistcový oheň, ať podlé milosti s tebe senme tvé poškvrny, neda tě zbavil věčného hoře t. 153a; a pak-li jest na cestě jdúc pochybeno, neb jeden jde cestú drže se viece strany pravé, druhý levé a třetí prostředkem cesty a některý se jda přidrží té každé strany, protož, neda bych byl na cestě kdež kolivěk, proši ť, to mi odpusťte milostivě t. 158b; hlédaj, nenie-li ť zlost, téměř vše snaženstvie své obrátiti na to, neda mladí blázni řekli »to ť jsú praví tovařišie«? t. 36b; netbaj, nebudeš-li z najvětších svatých, neda tam (v nebi) za dveřmi byl t. 113b; jsa mládec výtečný, bujný, netbav na buoh v svém zdraví, neda den za dnem minul ŠtítE. 271; synové z plemene Setova pojímali dcery z plemene Kainova pro smilstvo jen, netbali, by dobré byly, neda byly krásné Štít. ř. 102b; bláznové panie a panny budú hrdy tiem, ež zpievají o nich mladí blázni, rozbúzejíc sě k smilstvu, a někteří, neda nemlčeli t. 102a; nenie žádost lakomstva, neda mohli potřěbu mieti Brig. 48; aniž sě (mládec) rozmýšlel na smrt, neda den za dnem minul Kruml. 338b. — Němci běžěchu, nedas kde bylo Hrad. 27a, nedas kde bylo = jen když bylo kam, ledakam. — Odtud neda-, adv., ve složeních se zájmennými výrazy tázacími, které tím dostávají význam neurčitý, na př. nedačso = cokoli, was immer: kaž sě přieteli pohnati neda ze czo Rožmb. 97; nedakaký: ze psa nehda (sic) z kakeho i ze všelikakého jeden póhon t. 176; neda-který: že již trojě přě přěšla neda která t. 88; neda-kdy: že jsú třie póhonové v téj při ztraceni, ač i ne spolu, nehda (sic) kdy ztraceni t. 79. — Srov. leda. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neda, nedas spoj. jen aby, jen když; utiekáchu nedas kde bylo kam bylo možno, kamkoli; neda bych byl kdožkolivěk ať bych byl kdokoli Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
neda, nedas conj. = jen aby, jen když (by) Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
Neda, -y, fem., jm. osobní: Nedae viduae TomZ. 1379 n. 283; Zdimír et Havlicě perceperunt a Neda LXXV gr. Lún. ks. 1383; Neda UrbHrad. 1; Nede (dativ) UrbE. 267. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|