navoliti sě, -ľu, -lí pf.; k voliti
čeho nabažit se, dosyta užít něčeho: svých cěst nawoli sě blázen, a nad ním bude muž dobrý BiblOl Pr 14,14 (~Lit, cestami svými naplní sě ~Pad, naplněn bude ~Praž) replebitur; jestli že se jest nawoliw některých hříchuov již jako popustil od nich ChelčKap 16b
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
navoliti sě, -ľu sě, -líš sě, nabažiti se, satt werden: svých cěst nawoli ſye blázen replebitur Ol. Prov. 14, 14, n. sě čeho.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
navoliti sě, -ľu, -líš sě dok. (čeho) nabažit se, dosyta užít
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.