1. [o něčem prázdném] (čeho) naplnit se, stát se plným, zaplnit se (něčím): sebrali [sluhové] všecky, kteréž nalésti mohli, zlé i dobré; i naplnyla sě jest ta svatba hostí KristA 81b (Mt 22,10 impletae sunt nuptiae discumbentium: var. v. najíti II/l); a kakžkoli ten piesek na všaký den berú, však na každú noc opět sě zasě naplny to miesto vybrané CestMandA 165a; a kdežť jest maso vyhnilo, zase se naplnij a naroste LékFrantC 173a

2. čeho, čím [žádoucím] naplnit se, nasytit se, uspokojit se, ukojit se něčím: jako tukem a tučnosťú napiln sě dušě má ŽaltWittb 62,6 (~Pod, BiblDrážď, naplny sě ŽaltKlem, naplnyena buď BiblOl a ost.) repleatur; nenasytí sě oko viděním, ani sě ucho naplny slyšěním BiblDrážď Eccl 1,8 (sě naplňuje ~Lit, ~Pad, ~Praž, ani sě ucho nasytí ~Ol) nec…impletur; aby sě snad nenaplnyli cizokrajiny tvé síly BiblOl Pr 5,10 (~Pad, silami tvými ~Lit, úsilím tvým ~Praž) ne…impleantur; a ve všeho dobrého plnosti sě naplnyſſ AlbRájA 100a; ║ poďte, píme víno a naplnme sě zapilstvie BiblDrážď Is 56,12 (~Ol, ~Lit, ~Praž, naplníme sě opilstvím ~Pad) impleamur ebrietate opijme se; a tak tu přebohatými pokladmi, kořistí se naplniw [Břetislav v Krakova], jiných měst dobyl PulkS 75 (sě nakořistiv ~B, ~N) oneratus obtíživ se, obohativ se

3. [o čase ap.] naplnit se, dovršit se, dokončit se: naplnili sú se dnové Isaakovi sto a osmdesát let BiblCard Gn 35,28 (~Ol, neos. naplnilo se dnuov ~Praž, doplnili sú sě ~Pad) completi sunt; a naplnili sú sě všickni dnové jeho devět set a paddesát let BiblPad Gn 9,29 (naplnieni jsú ~Praž) impleti sunt; když se jest naplnil a přišel čas, aby buoh všemohúcí smiloval se nad pokolením lidským RokPostK 396a (když se byl již naplniel ~B); jakož pán buoh chce to míti, aby trval [svět] do času, až se naplni počet vyvolených jeho AktaBratr 1,190a

4. [o slibu, žádosti, proroctví ap.] vyplnit se, splnit se, stát se skutkem, uskutečnit se: aby sě naplnyla řeč, jižto pověděl byl [Ježíš] EvZimn 21b (J 18,9: ~Ol, BiblDrážď a ost.) ut impleretur; pravi vám, že se naplni vše to nad tiem pokolením Jerusalem EvPraž 2b (Mt 23,36: příde to na národ tento ~Seit, ~Zimn, BiblDrážď, ~Ol, pod. EvOl a ost.) venient haec omnia; a tu sú sě ta slova naplnila OtcB 9a completum est; toť sě jest v tom ctném manželu dobře libost božie naplnyl̇a ŠtítAlžb 474b došla naplnění; non autem quod exciderit, id est ceciderit ne aby vel ne že by vypadlo scilicet nenaplnilo sě VýklKruml 277b (R 9,6: ne by vypadlo slovo božie ~Lit, ~Pad, ne tak, aby bylo zmařeno ~Praž); toho slova má Vaše Velebnost velmě povážiti…,aby snad i na Vašie Velebnosti se nenaplnilo ŽídSpráv 2; aby svrchupsaných…žádosť a vuole dobrá… se naplnila ListářPlz 2,97 (1463); ║ když se sekyra skazí, dielo se nemuož naplniti LékŽen 51b uskutečnit, vykonat (srov. naplniti 8)