napájěti sě, -ěju, -ie ipf.; k napájěti
(čím, čeho [nápojem]) napájet se (něčím), pít (něco): jedieše z mísy s ním [Tristram s králem] Napagegie se jeho pitím TristB 167a; lid svaté tělo přijímá a přesvaté se krve napágij JakSpas 186b bibit et beati sanguinis haustum; participamus [de uno pane] obcujem vel jéme a pieme, krmieme a napagieme sě, užíváme VýklKruml 287b (ad 1 C 10,17); než se napagegicy [církev] zákony přimiešenými jako jedem ChelčSíť 20a (v obraze); napagege se [kněz] z lochu studeného ChelčSíť 47a; jedno pokolenie po druhém jde, bludem předkuov svých se napagegicze, boha neznajíce ChelčPost 86b (fig.); ║ neb to, což se u vodě (wuo- rkp) myje, musí se ohněm osušiti, aby tiem lépe se kámen napagel svého potu AlchAnt 47b aby sál