naléhati | StčS |

naléhati, -aju, -á ipf. (pf. naléci, -lahu)

1. nač [na stranu] napadat (při chůzi), kulhat: pakli pacholík má býti, tehdy má [těhotná žena]…bok větší pravý nežli levý a naleha viec na pravú stranu nežli na levú, leč jest prvé kulhavá LékFrantA 91b; když…na tu levú stranu naleha [těhotná] viece nežli na pravú…, věz to, žeť dievka bude LékKřišť 91b. Jen v Lék

2. čím naklánět se, přiklánět se: všed [sv. Antonín do jeskyně], i poče zlehky a postávaje a uchem nalehagie poslúchati OtcA 407b (~B, ~C, ~D, ~E) sonum aure captabat nastavuje ucho. Srov. nachýliti 2

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 12 lety a 1 měsícem; verze dat: 1.1.8
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.