nadra | StčS | GbSlov |

nadra, později ňadra, -der pl. n., též nědra

1. záhyb oděvu sloužící k uschování různých předmětů, (jako kapsa), zvláště nad pasem, záňadří: proč otvracuješ [Bože] ruku tvú a pravici tvú střěd nader tvých do koncě? ŽaltWittb 73,11 (zprostřěd nader ~Pod, BiblDrážď, z prostřědka lóna ŽaltKlem, BiblOl, ~Pad, zprostřěd luona ŽaltKap, Bibl Praž) de medio sinu; [kořist] za nadra klásti AlxV 1856; krev po mečích v nadra tečieše a v nadrzyech jim [mužům] zmrznieše DalC 74,35 a 36 (v niadra … v niadrziech ~Cr) in er busin ran… in dem busin; dary z nader zlý přijímá, aby přěvrátil stezky na súdě BiblDrážď Pr 17,23 (~Ol, ~Lit, z lóna ~Pad, ~Praž) de sinu; a tak ji [kněz ženu] mile objímáše a cos u nie v nadrzyech hládáše MastDrk 53; Nadra pusina KlarGlosA 2541 (De artificibus); pusina nadra, periculator tobolečník KlarBohO 899 (De fabris); jižto [ruku] když byl vpustil v nadra, vyňal ji trudovatú BiblOl Ex 4,6 (~Card, ~Lit, ~Pad, do luona ~Praž) in sinum; člověk slabě opásán jsa nemóž nader mieti, aby co vložiti mohl Hugo 212; ty listy jednomu zabitému člověku trojánskému v nadra vložili TrojK 162a fecerunt ad latus … colligari; sáhneš li již [mladé ženě] za nadra, jižť tebe neznám HusBetl 2,32; an již měl penieze za ňadry ListářRožmb 3,306 (1448); busina nyedra SlovVeleš 89a; gremium luono, nydra SlovOstřS 82; že sú s ním [s majetkem] tak nebezpečni duši jako životem sú nebezpečni hada za niadry nosiece RokJanB 318a

2. nitro, duše, srdce: položena jest ta naděje má v nadrach mých BiblOl Job 19,27 (v lóně mém ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž) in sinu meo; zdali sem zatajil jako jiný člověk hřiech mój a v svých nadrach skryl nepravost mú BiblOl Job 31,33 (v mém lóně ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž) in sinu meo; což doktoróm přidáváte, žeť sú sobě zamyslili bez založenie, to v svých nadŗiech máte ChelčBisk 29b; ║ quia ad ipsam [abbatissam] respicit, quidquid a discipulabus delinquitur jie do nader jde, což jeptišky zhřešie GlosJiř 107b zasahuje její nitro, dotýká se jí

Ad 1: k busina (KlarBohO 899) srov. střhn. busem = schoss (Diefenbach, Glossarium 269, s.v. gremium) Srov. výklad K. Rochera, ČMF 10 (1924), 14–16

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nadra, ňadra, ňá- ňádra, -der, plur. neutr., ňadra na těle, v oděvu, Busen. Stsl. jadro sinus; pol. nadra, za-nadra, za-nadrze (záňadří); sln. nêdra, nadra; luž.-srb. nadra; rus. nêdro, bělorus. nadra atd. Vše to ukazuje k pův. *ēdro; z toho je hiatovým j-: j-ēdro, jadro, a ve spojení s předl. vъn vъn-ēdro, vъn-êdro; z toho pak mylnou dekomposicí nêdro; také jadro bylo spojeno s předl. vъn: vъn-jadro, a z toho zase mylnou dekomposicí ňadro, ňadra; vedle jadro bylo místy také adro, ztrátou hiatového j-, a z jeho spojení s touž předložkou bylo vъn-adro a stejnou dekomposicí zase nadro. Tím vysvětluje se rozdílnost tvarů nê-, ňa- a na-. V češtině je pravidlem ňa-, ale také pro na- svědčí některé doklady. — Otvracuješ ruku tvú… (z)střěd nader tvých de medio sinu ŽWittb. 73, 11; vpusť ruku w nadra svá in sinum Mus. Ex. 4, 6; krev po mečích w nadra tečieše a w nadrzyech jim zmrznieše DalC. 74; kdy nejmiechu več bráti (kořist), počechu za nadra klásti AlxV. 1856; ač sem skryl w nadrzziech mých zlosti mé Kruml. 180a, ukryl jsem w nadrziech zlosti své Alb. 53a; nesmělým, múdrým také jest smrt jako w nadrzyech Vít. 81b; to v svých nadřiech máte ChelčRepl. 29b (441); w nadrzyech MastDrk. 53; w nadrach in sinu Ol. Job. 31, 33, t. Job. 19, 27; člověk slabě opásán nemóž nader (t. v oděvu) mieti, aby co vložiti mohl (poněvadž by to propadalo) Hug. 212; (člověk sobě) klade kamenie w-nadra HomKlem. 2b. Quidquid a discipulabus ad ipsam (t. abbatissam) respicit jie do nader jde GlossA. 107b. V tom jest mi tu jednu ceduli za nadra vstrčila KolČČ. 277b (1558, t. j. za nadra), ceduli za nadry měla tamt. (t. j. za nadry); štír za nadry HusPost. 181b (t. j. za nadry). Nakasati šaty a w-za-niadra něčeho nacpati Lact. 233a. Kupci aby svědomí svých za ňadra necpali RešSir. 188b. — Sem trvám patří také příklady: nadra *pusina Prešp. 2396 v kap. De artificibus, nožieř…, pasieř…, studený kovář…, *pusina nadra, tobolečník… BohFl. 828, nyedra *busina Veleš.; *busina, *pusina znamenalo nevím co, ale stč. vykladatel, sveden zněním trochu podobným, spojoval to s něm. buosem, buosen, busen a podle toho zvolil i své ztlumočení (že tu přišla ňadra mezi řemeslníky, to není věc ve středověkých reálních t. j. v celku podle věcného obsahu sestavených slovnících nevídaná, na př. v Prešp. 131 v kap. De aëre čte se také motyka ligo).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 11 lety, 11 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.8
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.