nabiehati | StčS |

nabiehati, -aju, -á ipf. (pf. naběhnúti)

1. nač čím nabíhat, narážet (s rozběhem): tlučícímu dveře nebychu otevříny, až hněvy nohami na dveře nabiehal SilvKron 91b donec furens calcibus insultavit

2. koho (akuz., gen.) naléhat, dotírat na někoho: manželka jeho [dlužníkova] nabiehala mnohokrát purgmistra a konšelóv, žádajíc, aby jie bylo otevříno ArchČ 4,366 (1416); potom vždy strany nabiehaly, práva, spravedlivého rozsúzenie žádajíce ArchČ 4,368 (1417); insultare nabiehati SlovKlem 16a; jestliže by který kolivěk nebo kteříkoli z nás … klášter, opata neb bratří nynější neb potomní neb jednoho z nich kvaltovně a rukú mocnú nabiehal by ArchČ 9,432 (1498); ║ odpovědi spěšné prosím i pro jiné lidi, kteříž nabiehají o týž běh ArchČ 7,373 (1468) domáhají se téhož

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 12 lety a 1 měsícem; verze dat: 1.1.8
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.