1. [u sloves pohybu směřujícího n. dospívajícího k cíli] na něco, na někoho; vyjadřuje jako cíl děje povrch n. horní část něčeho n. někoho: i přivedli oslici a oslátko s ní, i položichu na ně rúcha svá EvSeit 139a (Mt 21,7: ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) imposuerunt super eos; svú korunu na sě vstavě [Darius] AlxV 1026; Ctirada přěd Vyšehradem na kolo vzbichu [dívky] DalC 13,46; svivše korunu z trnie, vzložichu na jeho hlavu EvZimn 22b (J 19,2: ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) imposuerunt capiti; když vsědu na lodí BiblDrážď J 6,17 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) cum ascendissent navim; vzbit sem na kříž BiblDrážď G 2,19 (~Ol, přibit sem k kříži ~Lit, ~Pad, přibit sem na kříži ~Praž) confixus sum cruci; židé nan [na hrob] vzvalichu skalé Vít 25a; veď oslici na úzkú břev, než převedeš, spadneš s nie dřév Spor 81a; uhlé horúcie shromazdíš na jeho hlavu ŠtítBojVyš 4a super caput; jedním skokem vstúpil na zed ŠtítBrigC 52a ascendat muros; liška … šlepila jest na hada Čtver 48b calcavit aspidem; zavrh [Hektor] za se štít svój na pleci TrojK 136b post terga; neseděl jest Pán na vozu zlatém … ani jest vsědl na bujný kóň, ale na tichú osličku HusPostH 59b super fervidum equum … super asinam; s ženou cizí nesedaj ovšem, aniž zpoléhaj na loket s ní JakPost 155b (Sir 9,12 super cubitum: na loktě BiblDrážď, na lokti ~Ol, ~Lit, na lokty ~Pad, ~Praž); když hlíza naskočí na hrdlo RokJanB 51a; svátost krve pána Krista na búdy vystavovali BřezKron 380 in tentorio exponebant; poklekna na kolena BřezKron 410 flexis in terram genibus; má bez milosti na kuol vstrčen býti ArchČ 5,489 (1498); ║ do něhožto chvátaje jel [Antiochus do města], aby je na zemi rozrušil BiblOl 2 Mach 9,14 (~Drážď, aby je k zemi povrhl ~Lit, aby je k zemi přivedl ~Pad, aby jej s zemí srovnal ~Praž) ut eam ad solum deduceret srovnal se zemí; desuper tunicam tres partes et tres habent accentus, nad to habet vulgaris vel na sukni VýklKruml 198a (Mi 2,8 desuper tunica pallium sustulistis: nad to s sukně plášč vzěli ste BiblOl, nad to sukni i plášť vzěli ste ~Lit, se svrchka sukně plášť vzěli ste ~Pad, ~Praž) přes tuniku ♦ na mysl přijíti v. přijíti, na sě vzieti v. vzieti atd.

2. [u sloves pohybu směřujícího n. dospívajícího k cíli] na něco; vyjadřuje jako cíl děje nějaké prostranné místo, zvláště vyvýšené; [o městu, hradu ap.] do něčeho: vstúpil [Kristus] na nebesa ŽaltWittb 227a ascendit ad caelos; ale kto činí právě, jde na světlo, aby otevřěna byla jeho diela EvVíd 26a (J 3,21: BiblDrážď, ~Ol, k světlu EvOl, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž) venit ad lucem; posla [Alexander] k městóm i na hrady AlxV 705; Čechové na Prahu vzběhu, Polené ode všeho s hradu sběhu DalC 36,15 vbir Prage; všed s ní na pokoj OtcB 37b intra thalamos; na svrchnieho pokoje svého domu ponebie všedši TobB 307 (Tob 3,10 perrexit in superius cubiculum domus suae: BiblOl, do pokojíka svrchnieho ponebie ~Lit, do svrchnieho pokojíka ~Pad, ~Praž); šel [Jonata] k Davidovi na les BiblOl 1 Rg 23,16 (~Lit, do lesa ~Pad, ~Praž) in silvam; když jest [Jordán] obykl sě rozvodniti na své břěhy BiblOl 1 Par 12,15 (~Pad, nad ~Lit, vycházie z břehuov ~Praž) super ripas; kám z města Ciandu vyjeda i jeda na jiné miesto, aby svým bohóm slavnú obět obětoval CestMil 50b ad locum; cum Domino montana petit s pánem bohem na hory všel jest [ďábel] GlosSed 60a (var.: montes aggreditur vel adit); vedli sú jeho [židé Ježíše] zhuoru na palác HusSvátB 172a; o zlezení Vyšehradu a vskočení Na Nové Město a do Starého Města LetKřižB 268a; ta paní muož se … navrátiti … na statek jeho TovačC 85; i vezmú jeho [páni Fraňka] na Piesek i setnú jeho ArchČ 37,904 (1460); lidé … honí dobytky své na krunt a panství kostela Půh 6,218 (1482); ║ [Budějovičtí Oldřichovi z Rožmberka:] a jakož dále píšete, abychom nedali vám překážeti na naše město ListářRožmb 1,35 (1421) brániti v přístupu do města; jdi chutně k voknu … Hned na okno jest běžela [žena] HynRozpr 146a k oknu; vyšel jest na světlo škodný a dávno skrytý blud BřezKron 429 prodiit in publicum vyšel najevo

3. [u sloves děje zaměřeného určitým směrem] na něco, na někoho, směrem na něco; vyjadřuje nějaké místo jako ukazatele směru děje; [jde-li o pohyb slunce] nad někoho, nad něco: ten chléb živý nejde dolóv, na výsot jde k Otcu domóv ModlKunhA 86; kam sě koli obrátieše [Alexander], tu na všě strany vidieše, kdešto vína, žita ktviechu AlxV 686; jenž [Bůh] jest kázal slunci vzníti na dobré i na zlé a dává déšč nad spravedlné i ne na pravé BiblDrážď Mt 5,45 (nad dobré i nad zlé … nad spravedlné i ne na pravé EvZimn, svítiti na dobré i na zlé a déšč dává na pravé i na křivé ~Ol, atp. ost.) super; i pokynu Ondřěj na syny Zebedei …, aby jim pomohli ComestC 293b innuerunt filiis Zebedaei; svatý Jan Křstitel ukázal na Krista řka: Aj, toť beránek boží ŠtítSvátA 3a; ktož z Cypru plóve k Jeruzalému, nenie jemu třeba plúti na Tyr CestMandA 164a; ta stará silnice z Prachatic na Vodňany a dále na Týn ArchČ 21,276 (1409 ?); dies est lacio solis super nostrum emisperium vznesenie slunce na puol světa HusBetl 2,176; polož [prach] na slunce a vysuš LékSalM 232 ad solem; jižť se s svými rohy na tě bočí [šelma] ChelčOl 267a; rozkázali [konšelé], aby manželky ustoupily na stranu a jiné aby zůstaly na témž místě BřezKron 499 ad locum alium; ║ toť jsú mezě … korábu toho, ješto j je hospodin ustavil lidem, z nichž na ižádnú neslušie vyjíti stranu ŠtítVyš 110b quos tibi transgredi non licet které nesluší překročit; píšíc Jeho Mti, že na vlaské země zase se do Čech navracujem CestJar 21 přes vlašské země ♦ na levo v. nalevo, na pravo v. napravo atd.

4. [u výrazů útočení, nárazu ap.] na někoho, na něco, proti někomu; vyjadřuje cíl náporu: ijedna [dívka] přátel nebránieše, dci na svého otce vedieše DalC 10,8 vf irn vatir; razi se [vítr] na lodí ComestS 406b irruit contra navem; když v boj na Řeky vytekl [bojovník], mnoho koňóv ustrašil TrojK 116b adversus Graecos incussit; a s tiem vesele křikněte, řkúc: na ně, hr na ně KancJist 88; na něhožto [vůdce Chodů] pan Bohuslav Švamberk … lid mnohý sebrav nepřátelsky připadl BřezKron 365 super quos … hostiliter irruit

5. [u výrazů nezacíleného děje, stavu n. vlastnosti] na něčem; vytčením směru vyjadřuje místo, kde se něco děje, nachází ap.; [o směrovém ukazateli množném n. lineárním] po něčem: [Kristus k učedníkům:] puste na pravici lodí sietě EvVíd 21b (J 21,6: ~Zimn, ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, na pravicě EvBeneš, napravo BiblDrážď, ~Ol) in dexteram; mieč okrúhlý, jež obrovnán na všě úhly AlxV 982; na vschod slunce bydlem jsúce [tři králové] HradRad 69a; drž sě na kterú chceš cestu Spor 81b; meč na obě straně ostrý PasMuzA303; ješto [Indie] jest na konec světa PasMuzA 455 in fine orbis; na mnoho miest země se třásla velmi PulkS 225 per multa locorum spacia; že by na jednom ostrově … na pomezí královstvie trojánského na vzchod slunce byl jmien beran s zlatým rúnem TrojK 79a versus orientalem plagam; Dominus superambulat undas svrchu jest chodil na vody GlosSed 101b; na vzchod slunce budeť prospěch její [ženy] ve všech věcech, kteréž k dielu svému potřebují ohně LékFrantA 152b ♦ na prostřěd v. naprostřěd, na zad v. nazad atd.

1. [se specifikací daného časového úseku] na něco; vyjadřuje časový úsek, v kterém se něco děje; [o dni, času ap.] v něco, něčeho; [o svátku pojmenovaném jménem světce] na někoho, o někom; [o úseku života] v něčem: Krstitelovo zvěstovánie bylo … na slovutný hod PasMuzA 277; a takž pak na léto na druhé inhed umřel jest PulkB 158 anno sequenti; a porodila jest Sára … syna na starost BiblOl Gn 24,36 (~Card, v starosti své ~Pad, ~Praž) in senectute sua; i budeš sě krmiti na tvé hody BiblOl Dt 16,14 (v slavnosti tvé ~Pad, v svátek tvuoj ~Praž) in festivitate tua; i na starost i z mladosti AlbRájA 58b (i na starost i na mladost ~B, ~K, i na starost i u mladosti ~C); na sv. Havla pól druhé kopy a na sv. Jiřie pól druhé kopy grošóv ArchČ 6,5 (1401); ve dsky zemské vložiti, zapsati a očistiti [„zboží“] na prvé suché dni ArchČ 37,14 (1439); téhož léta na den Narození pána Krista hodinu na noc třetí BřezKron 465 in die Nativitatis Christi … hora quasi III noctis; na sv. Jiří minulý Půh 6,98 (1481); aby byl [držitel dědin] na ten den ráno před sluncem s přátely ZřízVlad 73 tali die; ║ postím sě dvakrát na neděli EvBeneš 78a (L 18,12: dvakrát v týden BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, dva dni v týden EvVíd, dvakrát v témdni ~Ol, dvakrát do téhodne BiblLit, ~Praž, dva dni z neděle EvSeit, dva dni neděle ~Rajhr) bis in sabbato za týden, do týdne, týdně; maž všecku hlavu jednú na den túto mastí LékSalM 217 in die za den, denně; tehdy mám … ta sbožie svrchupsaná utvrditi a ujistiti, na ty časy, jakož svrchu psáno stojí ArchČ 37,14 (1439) v těch termínech, v těch lhůtách (tj. čtvrtletně); kto by měl na léto býti v pekle, lépe aby letos byl RokLukA 355a příští rok ♦ na stará kolena v. koleno, na zajutřie v. nazajutřie atp.

2. se zájmenem „každý“ n. „všaký“ na něco, něco (akuz. typu každý den), nějak (adv. typu každodenně); vyjadřuje pravidelně se opakující časový úsek, v němž se něco děje: to na každý den mysli, aby mohl dobrým svědomím tohoto světa otstúpiti Túl 85b quotidie; Na každý den šturmováchu [Řekové obléhající Tyrus] AlxV 2054; paní na každý den do kostela … chodieše PasMuzA 284 frequentius; svatá Marta … na každý den stokrát, na každú noc tolikéžkrát klekala PasMuzA 379 in die, in nocte; Na každý den plakách JeronM 3a continue; třikrát na všaké léto mně hody budete slaviti BiblOl Ex 23,14 (~Lit, ~Pad, na každý rok ~Praž) per singulos annos; měj sě tak v hotově na každú chvíli, jako by ten den měl umřieti OrlojK 436; malá slepička na každý den vajce nese Čtver 79b omni die; noci mnohé vedúci beze sna, na všaký den trpieci práce MajCarA 9 quotidianos … perpessa labores; koliko vozuov uhlé na všaký týden u kovárni (-nij rkp) složilo by se PrávHorK 13b septimanis singulis; ustanovujeme, aby mohla přísaha požádána býti na každý čas súdný PrávHorK 48a omni tempore iuridico; a tak na každé léto máme … platiti ArchČ 3,281 (1420); vždy na každý svatý Havel [platit] ArchČ 26,127 (1487); ║ sluha boží má na každý čas hotov býti, aby dobré skutky činil ŠtítVyš 33b omni … tempore stále; bojím se pohřéchu, žeť nám na všaký den umře [papež] ListářRožmb 3,186 (1447) každým dnem

3. [zpravidla s určením míry trvání daného časového úseku] na něco, po něco; vyjadřuje dobu trvání děje n. stavu: člověk urozen z ženy, na krátký čas živ sa, naplněn bývá mnoho zlého ŽaltKlem 155a (Job 14,1 brevi vivens tempore: na krátce ~Pod, za krátký čas BiblLit, ~Pad, krátký živ jsa čas ~Praž); nemožieše jeho nésti [Ježíš kříže] na malú chvíli AnsVít 53a; věz to, ježť já na malý čas budu trpěti, ale na věky živ budu s Jezukristem PasMuzA 301 tempore modico … aeternaliter; nižádný na najmenší chvíli bez tebe živ býti nemóže JeronM 31b ad momentum; a plniece je [ustanovení], na dlúhý čas budete tráti v zemi, v nižto přijdúce … vejdete k držení BiblOl Dt 32,47 (~Lit, dlúhého … času ~Pad, dlúho ~Praž) longo … tempore; aby letěla [žena s křídly] na púšč na své miesto, tu kdež pokrmuje sebe pochovávajíc sebe na čas a na časy a puol času BiblOl Ap 12,14 (~Pad, za čas a časy ~Praž) per tempus et tempora; [všední hříchy] otlučijí na čas ot boha (-uo- rkp) AlbRájA 7a ad tempus; Petr Húgvic požíval těch 80 zl. na 10 let a já skrze to k škodě přišla, že mně jich tak dlúho nedal Půh 6,247 (1490)

4. [u výrazů nastoupení děje n. stavu] na něco; vyjadřuje časový úsek, na který je určeno trvání něčeho: a nynie jako … na okamženie učiněna jest prosba naše před pánem bohem naším BiblPad 1 Esd 9,8 (~Praž, za okamženie ~Lit) ad momentum; na noc polož na tu korunu prach z tragantu LékSalM 307 nocte; aby plat ten … při tom oltáři zuostal na věčné časy ArchČ 37,63 (1456); od datum listu tohoto až na čtrnáste dní pořád zběhlých ArchČ 15,311 (1469); že jest [Markvart] na mně vyprosil koník na dva aneb na tři dny a již jej má více než puol léta u sebe Půh 6,195 (1482); ║ kteréhož vieš nerovného, k sobě aniž podobného, přěhověj (-uo- ed.) mu, raziť tobě, Na čas, měj smysl při sobě KatoVít 71a tempore ei cede nějakou dobu, dočasně; na svój poslední den … ten poklad zachovaj RadaOtcP 640 do posledního dne, do smrti; súdce na čas požívá spravedlnosti a na čas milosti Astar 141a časem – časem, někdy – jindy ♦ na věky v. věk atp.

5. [u výrazů dílčího časového úseku] na něco, k něčemu; vyjadřuje časový úsek, do něhož něco přetrvává: když nasta hodina devátá na den AlexPovB 274a devátá denní; šli s sviecemi a s pochodněmi, neb bylo již daleko na noc LetDěčB 149b; když již svítalo na neděli BiblPraž Mt 28,1 (večer v sobotu, jenž sě chýlí na neděli ~Drážď) vespere autem sabbati, quae lucescit in prima sabbati; maje provésti [obžalovaný], kdež jest byl… tu noc na pátek i tudiež ten den v pátek celý NaučBrn 141; neb již sedím osm neděl a na devátú již de ArchČ 8,104 (1472); jestliže by který hrnčíř dělal hrnce … po slunci na neděli ArchČ 14,485 (1488); když mi… šestnácte let minulo a na sedmnácté léto mi šlo ArchČ 16,502 (1496) ♦ na večer v. večer atp.

6. na to, nato adv. [u sloves vyjadřujících následnost vzhledem k ději jiné věty] nato, potom, pak: jehož hřiebě to, otáza, proč mu by bylo pojato. Pověděchu řkúce nato LegUmučKl 34; sněz kus kořene omanového a napí se vína nato a polož se málo nato LékFrantA 42b; když by sě člověk opil, neslušie jemu jiesti nato LékVodň 259b; král Jiří JMt dal jest moc sirotku, aby statek svuoj zřéditi mohl, a on na to řiedil ArchČ 9,459 (1488)

1. na něco; vyjadřuje kvalitu děje; [typ „na rovný diel“] něčím (rovným dílem ap.); [typy „na krátké roky“, „na rychlost“] nějak (adv. krátce, rychle ap.): sta sě to na krátké roky AlxV 1172 (po krátké roky ~H); neb přivedeš na ně [Hospodin na nepřátele] lotra na rychlost BiblDrážď Jr 18,22 (~Ol, vnáhle ~Lit, ~Pad, ~Praž) repente; peněz tvých nedávaj jemu na lichvu BiblOl Lv 25,37 (~Lit, ~Pad, ~Praž) ad usuram; kněžie … toho [zádušní mše] odbudú leckaks na pospěch brebcíc ŠtítKlem 157a; quod deus sit tamquam pincerna, qui sic prestat super dicam na vrub HusBetl 3,59; krávy na úrok dávali [kněží], penězi lichvili PísSvatokup 119; když vidí člověka chudého, tehdy jemu pivo vystavujú na dluh LetKřižA 419; a o ty [peníze] se dělé všickni … na rovný diel ZřízVlad 93 aequaliter; jestliže by kto na shony honili ZřízVlad 280 tumultuatim; poněvadž jest [Bohuslav] komorníka na zmatek vzal ArchČ 37,697 (1454) zmatečně, neplatně, proti právu; což na váhu prodávají [kramáři], aby prodávali na váhu librovú ArchKutn 243 (1462); lidóm mým nedal [obžalovaný] na rukojmí dobytka i šatství Půh 6,127 (1481); ║ [Alexander k Dariovi:] poslal s mi máku mieru pravě to na vši vieru, že tolikéž jmáš svých lidí AlxV 1087 s plným přesvědčením; města a věže na velmi velikú výsost dělati jsú sě snažili PulkB 1 in altitudinem maximam do velké výše; item dán jest list otevřený na papíře slovutnému Martišovi… na takový zpuosob, aby týž Martiš… činží… nedával ArchČ 18,60 (1498) v tom smyslu ♦ na míšensko v. míšenský atp.

2. na něco, k něčemu (lze překládat též větou účinkovou); vyjadřuje výsledek děje n. účinek vlastnosti, zvláště jako důsledek jejich intenzity: k tomu všemu byl [vévoda] dospělý i na div ovšem umělý AlxV 1675; až ho popad [Jidáš bratra] hi utopi Na své prohřěšilé hoře LegJidD 2b 10; urodil sě jest blázen na svú hanbu BiblDrážď Pr 17,21 (~Ol, ~Lit, v pohanění svém ~Pad, ~Praž) in ignominiam suam; na divy počě [kníže Vratislav] ten klášter milovati HradProk 28b; uchopivše [sv. Apolináře] kyji na smrt ubichu PasMuzA 344; na mé ste hoře pověděli jemu BiblOl Gn 43,6 (~Lit, k mé … biedě ~Pad, k mé … žalosti ~Praž) in meam … miseriam; a také někdy jako na posměch bude někto někoho šlechetného jmieti jméno ŠtítSvátA 38b; nec male defossum famulatur furibus aurum ani slúží t. nenie na užitek GlosSed 117b (gl.: in nullam utilitatem confertur); kteřížto zle užívají moci sobě dané na bezprávie neb škodu obecnieho dobrého PrávHorK 21a in praeiudicium; ty penieze vzieti v křesťanech nebo v židech na naši na všech škodu ArchČ 3,281 (1420); kteréž [věci] nejsú na překážku podstatným KorMan 16b; jakož by potom jim … na zlé … přijíti mohlo SebrKron 9a; mnoho bylo zraněných …, avšak málo na smrt zbitých BřezKron 478 paucis vero interfectis; a tak i podnes tu jsú [zloději koní] na lidskú škodu Půh 4,302 (1460); ║ ne in vanum graciam <recipiatis> na prázdnost HusBetl 3,26 bez účinku, marně ♦ na darmo v. nadarmo, na prázdno v. naprázdno atd.

3. [u sloves rozčleňování n. spojování] na něco, v něco (kniž.); vyjadřuje výsledný stav, v němž se subjekt n. objekt ocítá dokonáním děje: sešli sě zákoníci na hromadu EvSeit 147a (Mt 22,34: v hromadu EvRajhr, BiblOl, ~Lit, ~Praž, v jednotu ~Drážď, EvBeneš, v jedno BiblPad) convenerunt in unum; by tú prudkostí v tom hoři na drobty sě nezřezalo [ptáče letící skrze mučidlo] LegKat 2802; tiť [větrové] jsú u moři stvořeni a na čtvero rozděleni VítAlan 9a; i přetína je na dvé BiblOl Gn 15,10 (~Card, ~Praž, na poly ~Pad) divisit ea per medium; země chanaanská, ješto na pět králíkóv … dělí sě BiblOl Jos 13,3 (~Lit, ~Pad, ~Praž) in quinque regulos … dividitur; [v zrcadle] na kusy rozbitém OrlojK 447; a když uzrá nežit, rozřež jej na dvé neb na tré úhelně, ale ne na kříž LékSalM 222 per medium vel secundum figuram triangulatam; rudu ztlukúce na drobné kusy rozdělují dobrú od zlé PrávHorK 15b in partes minutas; vídali [Krista] lámati chléb na poly (napoli rkp), jako by nožem krájel KorMan 74a; vezmi … vitriolum a bielý kamenec i ztlučiž to na prach LékChir 280b; ║ učinil [Hospodin] měsiec na časy, slunce poznalo jest západ svuoj BiblPraž Ps 103,19 (v časy ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap, BiblPad, v času ŽaltWittb, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit) in tempora stvořil měsíční fáze

4. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o hudebních nástrojích] na něco; [o finančních prostředcích] za něco, z něčeho: ten každý [rytíř] sám na svú ruku člověkóv bliz do sta zabi AlxV 1639; zamkne [panna] sklep na devět zámkóv BruncBaw 12a; král … s svými pannici na mieč jhra ApolBaw 212b; aby každý slepý … sto šilinkóv měl a na to sě živil GestaB 80a; pyšně sě odievá [zjevný hříšník] na almužnu HusPostH 145b; když by varhaník … na varhany bil neboližto houdl ArchČ 29,7 (1447); a to všecko na krev obce robotné jednají [páni] ChelčLid 100a za cenu krve; a to na oko vidíme i ušima slyšíme AktaBratr 1,363b; kto kdy bojuje na své náklady? BiblPraž 1 C 9,7 (o svém žoldu ~Ol, o svých žoldech ~Lit, ~Pad) suis stipendiis; hudú [hudci] na húsle své BiblPraž Ap 14,2 (na svých húslech ~Pad, v húsle ~Drážď, ~Ol) in citharis suis; a ten dobytek dal [úředník]… na hotové penieze ArchČ 7,376 (1469). – Srov. na II C 2

5. na něco, co do něčeho, pokud jde o něco; vyjadřuje zřetel děje, stavu n. vlastnosti (tj. nač se omezují, čeho se týkají): Na to svědka slunce jmámy ModlKunhA 57; na své údy, na kteréž nemocen byl [nemocný], plné zdravie vzal PulkS 45; Svatopluk zceliv sě na bolest toho úraza PulkB 93 oculi cicatrice sanatus; Jakub klécieše na nohu BiblOl Gn 32,31 (~Pad, okulhavěl jest ~Praž) claudicabat pede; ale někteří jsú chudi na sboží, avšak ne duchem ŠtítVyš 63b pauperes rebus et non spiritu; neb lakomstvie netolik jest na penieze, ale na povýšenie HusPostH 42b; lippescere na oči truchliti vel šilhati SlovOstřS 139; [krtice] tvrdé na dotčení LékSalM 277 ad tactum; infirmior mdlejší na rozum VýklKruml 128b (Sir 24,38: churavý na rozumu BiblOl, ~Lit, mdlejší ~Pad, ~Praž) rozumem; zbožie, na kteráž sme kupce mohli mieti, ta sme prodávali ArchČ 6,402 (1422 ?); jsú na to kanonové a dekrety, že ženy nemají blízko k uoltáři přistúpiti RokPostB 373 o tom; a potom vylil [pan Jan] báni hořkého lupene k útržkám, k hanění i potlačení, nemaje na to jistoty ani duovodu žádného KorMan 8b; aby dal [král] Pražským dávno žádané na 4 artikule slyšení bezpečné BřezKron 434 super IV articulis; poručníky činím urozené pány … na zisk i na ztrátu Půh 6,1 (1480); a k tomu aby z téhož městečka vospu platili šest set strychuov … počítajíc na každého, v čemž kto od starodávna sedí a platí ArchČ 18,209 (1500); ║ tuto se počíná předmluva… na Kroniku trojánskú TrojK 78a prologus super historia předmluva kroniky, ke kronice; umenšenie pomsty na hřiechy ŽídSpráv 273 za hříchy ♦ na jednoho u číslovky na jednoho, proti jednomu; vyjadřuje poměr číselných údajů: tisíc na jednoho tvého jmám rytieřstva AlxV 1047

1. na něco, nějak (překládá se též spřežkou vzniklou ze stč. předložkového pádu); vyjadřuje intenzitu děje vytčením hranice, k níž děj dospívá: když sě ten skupec na smrt roznemohl PasMuzA 120 infirmatus ad mortem; zatiem ciesař skrúcen jsa velikú bolestí … až na smrt nemáháše VeronM 242a usque ad mortem; ║ rybníček mi na hlavu vylovil a háj mi srúbal Půh 6,228 (1490) do poslední ryby; [nemocný] budeť spáti, lečť by jemu na smrt bylo LékChir 120a velmi zle, k smrti ♦ na hlavu v. hlava, na poly v. napoly, na prosto v. naprosto atp.

2. [s udáním počtu] na něco, asi něco (akuz.); vyjadřuje přibližně (popř. obrazně) míru vlastnosti n. přibližný počet osob či věcí, jichž se děj týká: na šest set jich [dívek] sě do Děvína sebra DalC 8,22 gen ses hundirt; a biechu ta kopyta široká na tři prsty AlexPovB 279b; [na sukni] haklíkóv na tři sta PodkM 376; zmuož liť se těch nemocí, budeť [muž] živ na sedmdesát let LékFrantA 157b; a najposlednější [kardinál] měl na padesát koní KorMan 66a; i zbito jest mužuov v té bitvě … jako na čtyři tisíce BiblPraž 1 Rg 4,2 (ke třem tisícóm ~Ol, ke čtyřem tisícóm ~Lit, jako čtyři tisíce ~Pad) quasi quattuor milia virorum; ║ však mu tu [Abrahámovi v Judeji] bóh neda dědiny na kročěji, točíš najmenšie částky ComestC 356b (A 7,5: ani na kročeji BiblPraž, ani stopy nožné ~Ol, ani stopěje nohy ~Pad) nec passum pedis ani na krok veliké; kněžie drev nikoli zapáliti nemuožechu, na desetkrát se o to pokúšejíc TrojK 156a fere decies snad desetkrát, skoro desetkrát

3. [při srovnávání] nad někoho, nad něco, více než něco; vyjadřuje míru děje udáním hranice, kterou děj překračuje: [Šalomoun] smyslem vzšel (wſyel rkp) na všě lidi AlxV 26; rozmnoženy sú [mé hříchy] na vlasy hlavy mé ŽaltKap 39,13 (nad ~Wittb a ost.) super capillos; važ duchovnie na tělesné, neb každý <kto> váží pochotnost toho světa nad duchovnie, nenie hoden zlata ŠtítBrigC 63a; odlúčenie jich k věčnosti ani na časy svrchupsané výše sě nestane MajCarA 17 ultra praescripta tempora — v gradační tautol. konstrukci elativní: bolest má na bolest, ve mně srdce mé truchlo BiblOl Jr 8,18 (bolest má nad bolest ~Lit, ~Pad, ~Praž) dolor meus super dolorem; a protoť sem toto psal, abych, když přijdu, neměl zámutku na zámutek z těch, z nichžto měl bych se radovati BiblPraž 2 C 2,3 (smutka nad smutek ~Ol, ~Lit, ~Pad) tristitiam super tristitiam. Jen bibl.

4. [u označení osob téhož druhu] nad někoho, navíc k někomu, kromě někoho; vyjadřuje normu překračovanou subjektem děje: jako žena cizoložnicě [jsi byla], ješto na svého muže přivodí cizie BiblOl Ez 16,32 (tak i ost.) super virum suum; budeš li trýzniti dcery mé a uvedeš li ženy jiné na ně BiblPad Gn 31,50 (~Praž, mimo mé dcery ~Ol) super eas. Jen bibl.

1. pro něco, pro někoho, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod děje: hi chcu projíti tú cěstú, Na to, což jězdě po městu slyšal sem LegApD 1b 10 eo, quod; neroďte plakati na mě, ale na vás samy plačte a na syny vašě EvOl 260a (L 23,28: BiblDrážď, ~Ol‚ ~Lit, ~Praž, samy nad sebú ~Pad) super me … super vos ipsas … super filios; zlý králi, netruď sebe na to LegKatMenB 384; a ktož na svého těla rozkoš netbá ani na tělesný pokoj na ten čin, aby tiem viece bohu duší dobyl AlbRájA 26a; a křičal jest [Kristus] jistě věččím hlasem, než ženy křičie, když rodie, křičel na bolest HusPostH 84b; najviece bohatec na jazyk úpí, nebo bezpochyby mnohými hřiechy skrze jazyk hřešil jest ChelčPost 169b

2. na něco (překládá se též větou účelovou); vyjadřuje účel děje; [o něčem prospěšném někomu] k něčemu; [o symbolech, znameních ap.] jako něco: dal [Bůh] proklati sobě bok, rucě, nozě obě na spasenie tobě LyrDuch 71; nepřišel [Ježíš] na slúženie EvVíd 7a (Mt 20,28: k slúžení ~Beneš, aby jemu slúžili ~Zimn, pod. ~Ol, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) ministrari; sotně móž [umírající Darius] ruky podati pravé přiezni na stvirzenie i všie řěči na znamenie AlxM 123,124; vypiem čiešku tu na čest Michalu svatému DalC 30,19 in sante Michels ern; povrhli sú tvých svatých těla jako umrlú mrchu na pokrm ptactvu PasMuzA 305; Jaromíra jest byl [Břetislav] na učenie dal, aby časem svým knězem mohl býti PulkB 62 studiis tradiderat; dal sem vám … všeliké dřěvo jmajíce v sobě samém siemě …, aby bylo vám na pokrm BiblOl Gn 1,29 (za pokrm ~Praž, v pokrm ~Pad) in escam; a druhdy dárkové na pamět té milosti vzcházějí mezi nima [mezi milenci] ŠtítVyš 27a pro memorialibus caritatis; dárky na potvrzenie a ku paměti té milosti … šelí ŠtítVyš 50a pro memoriali … et pro incentivo amoris; na památku umučení pána Krista JakSpas 182b propter … commemorationem; velmi krásný květ z květa na spasenie všeho světa, syna si porodila PísHusit 33 (za spasenie ModlMil 151a); řasy vlasuov, jenž jsú očima dány na obranu, často bývají na škodu i na zkaženie LékRhaz 47; své pečeti podle mne přivěsili [páni] na potvrzenie k tomuto listu ArchČ 37,14 (1439); šel [Kristus] do Nazareta na to, aby učil RokLukA 99a; co pak od staradávna na pomoc chudým Kristovým bylo nadáno KorMan 113a; ║ neroď prositi za lid za tento na dobré BiblDrážď Jr 14,11 (~Ol, k dobrému ~Lit, ~Pad, ~Praž) in bonum k jeho dobru; [sv. Jakub k boháčům:] zlato a střiebro vaše zerzavělo a rez ta bude vám na svědečstvie ŠtítBojVyš 9a in testimonium svědectvím; da jemu sto funtóv zlatých na ten čin, aby ižádné mužské hlavě Tarsie nedal ApolT 324a s tím, s tou výhradou; a k tomu také dáváme jemu moc, aby sobě mohl udělati voboru na vlky ArchČ 18, 207 (1500) proti vlkům

3. na něco; vyjadřuje jako cíl děje nějakou činnost n. stav; [o dějovém cíli subjektového pohybu] překládá se též příslušným inf. n. větou účelovou: [slovo, tj. Kristus] pro naše vykúpenie na smirt prodáno PísOstr 14; a když sě na vojnu vybra [Alexander], všěch lidí pět tisíc sebra AlxV 376; by na lov v hojnéj čcti jěno LegPil 1b 7; jeho [sv. Pavla] na smrt povedu PasMuzA 301 ad locum supplicii; ten, jenž jest … nešel s nimi na ten úřad, točíš kázat BiblOl A 15,38 (na ten úřad kázanie ~Pad, ku práci ~Praž) in opus; své súsědy na radovánie sezvala [žena] ZrcSpasK 79; ež máme nocí na jitřni vstáti, abychom bohu dlužnú vzdali chválu ŠtítSvátA 18a; petens convivia cene všed na hody večeře GlosSed 125a; a šel s nimi ne k tanci, ale na modlenie HusPostH 14b; nechtělo se jim [nepřátelům] na tu žeň, kdež se nadáli pokliditi, vykročiti KorMan 10a; sjeli se … na rokování BřezKron 509 tractaturi; ║ cenasmon slóve nemoc, že sě člověku chce na chyšku, avšak nemóž LékFrantB 195a na stranu, na záchod; opásán jsem provazem jako zloděj, kteréhož na šibenici vedú s provazem KorMan 79a na popravu oběšením

1. [u sloves nezacíleného děje, polohy, umístění a přemísťování] na něčem, na někom; vyjadřuje jako místo děje (stavu) povrch či horní část něčeho n. někoho: král tvój přišel tobě pokojný, a sedě na oslici EvSeit 139a (Mt 21,5: tak i ost.) super asinam; král … sedieše na vozě AlxBM 31; na rukú nošen LegJidM 52; nósta kámen na kameni LegJakK 218; Jan jmějieše … pás kožený na svých ledvích EvZimn 1a (Mt 3,4: BiblDrážď, na bedrách ~Praž, u bedr EvOl, BiblOl, ~Lit, ~Pad) circa lumbos; na němžto [oslátku] jest nikdy ižádný člověk nesedal BiblDrážď L 19,30 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) cui nemo … sedit; ku podobenství svietedlnicě … na sviecnu v domu božiem postavenéj JeronM 1b supra candelabrum; sedě na bielém koni PulkB 103 insidens equo albo; staneš na skále BiblOl Ex 33,21 (~Lit, ~Pad, ~Praž) supra petram; na kříži pně ŠtítBojVyš 4a in cruce positus; mějiechu helmy na hlavách ŠtítBrigC 88b; pěš i na koni RadaOtcP 540; Na krásném pazdeří rádi psi léhají PříslFlaš 45b; na mnohých lodech připlynuchu [rytíři] TrojA 91a cum multo navigio; ať by i jiní toho břěmene na svú plecí pro obecné dobré potiepali TrojA 158b; placido … marmore na milém, t. na hladkém mramoru GlosSed 85a; et statueris in conspectu toti mundo, sicud in mediastinum jako by stál na pranéři HusBetl 1,53; o hlíze … na pažiech a pod pažemi LékSalM 204; ježek pospěš, jablka na sobě nesa KorMan 184a; jináč roztrháme na tobě ty všecky plachty [tj. ornáty] BřezKron 449 distrahemus tibi tua omnia ornamenta; nůž bude mokr na tom místě AlchAnt 11a; ║ taká bieše pamět na nich [knihách] popsána BiblOl 1 Esd 6,2 (~Praž, na nie ~Pad, v ní ~Lit) in eo v nich; synu, dajť bóh dobrý čas zvésci život na též stopě (ſtupye ed.) RadaOtcP 25 (v obraze) stejným způsobem

2. [u názvů písemností] na něčem (napsaný, písemně vyhotovený): list, k kterémuž jest pohnáno, svědčí na 7 ſß gr. platu ročního, a dobrá vuole na papíru Nevlasova ukazuje na 8 ſß gr. platu ArchČ 4,554 (1455); mám list na pargameně s majestátem slavné paměti císaře Zigmunda ArchČ 15,306 (1456); na kteréž [peníze] manželu jejímu … dal již jistotu na papíře s visutými pečetmi ArchČ 6,511 (1476); list otevřený na papíře ArchČ 18,60 (1498)

3. [u sloves nezacíleného děje, polohy n. umístění] na něčem; vyjadřuje jako místo děje (stavu) nějaký prostranný objekt, zvl. vyvýšený; [o lese, městu, hradu, domě ap.] v něčem: zlí ničs nejmajú na neb̕u, vy ničs na zemi Túl 12b in coelo … in mundo; zavřě sě s ní [s ženou] na svém hradu AlxV 101; najlepšie [kronika] na Boleslavi byla DalC předml. 38; svázánu ostavichu ji [dívky Šárku] na lesě DalC 13,13; čsož pravím vám ve tmách, povězte na světle EvOl 325b (Mt 10,27: tak i ost.) in lumine (v obraze); Na příhořích na tvých a na údolech na tvých i v potociech zbití mečem padati budú BiblDrážď Ez 35,8 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) in collibus tuis et in vallibus tuis; já jsem učil zjěvně, na prostraně, a nikdy jsem nemluvil nic tajně AnsVít 49a palam; ciesař Filip na svém pokojíku v stanu ležieše PasMuzA 426 in stratu suo; počě … na hluchém hvozdě přebývati OtcB 154b; ten den máje měsiece v prvú hodinu na Praze KarŽivA 336 (v Praze ~C) in Praga; sienci pak na próčelí [vystavěli], ješto se tiehne na dél BiblLit 2 Par 3,4 (~Praž, na protičelí ~Pad, u próčelí ~Ol) ante frontem; ut fiat celo … voluntas na nebi GlosSed 68a; jistáť jest věc, žeť jest na Piesku Žižka ListářRožmb 1,20 (1420); in plateis na roscestí HusBetl 2,156; jáť sem viděl jedno děťátko v Kremoně na špitále LékSalM 212 in quodam hospitio; ono sítí a rákosí nemuož ruosti bez vody, na suše RokPostB 495m; na Karlově kázal mnich KorMan 78b; dán [list] prostřed pekla na našem palácu KorMan 115a; an již byl utekl…, koníka na hospodě nechav NaučBrn 7 (1491); byl [Duchek] pod Šilperským na mlýně Půh 6,324 (1493); ║ kněz sě jě kostela na Prazě činiti DalC 29,35 obir Prage na Pražském hradě; a když sta šestá hodina, učinichu sě tmy na všiej zemi BiblDrážď Mc 15,33 (~Ol, po vší zemi EvOl, BiblLit, ~Pad, ~Praž) per totam terram po vší zemi; to uzřěv centurio, jenž na straně stáše BiblDrážď Mc 15,39 (~Ol, protivo EvOl, naproti BiblPraž, proti ~Lit, proti tomu ~Pad) ex adverso stranou — v šlechtických přídomcích: Zdýnka z Odlochovic seděním na Kraví Hoře Půh 2,19 (1406); pana Hynka z Valdštejna a na Židlochovicích Půh 5,282 (1481) ♦ na světě v. svět atp.

4. [u sloves polohy n. umístění, zř. děje] na něčem, u něčeho; vyjadřuje místo, v jehož blízkosti něco je, se nachází ap.; [o vodních objektech] nad něčím: uzřě [kníže], že sedlská dievka na potoce stáše DalC 41,3 obir einem bach; jehož [Petra] když uzřě jedna dievka sediece na světle BiblDrážď L 22,56 (~Ol, u světla EvOl, BiblLit, ~Pad, u ohně ~Praž) ad lumen; v Kolíně na Rýně v tom městě PovOl 249a; leží [město] na veliké vodě CestMandB 66a; [městečko] se dvěma mlýny na Labi ArchČ 16,151 (1463); ║ hospodin, jenžto jest vyvedl syny izrahelské <z> země na puolnoci BiblDrážď Jr 16,15 (~Ol, ~Lit, ~Praž, z země ot puolnoci ~Pad) de terra aquilonis na severu ležící; ti všickni [rytíři] biechu na rucě králově BiblOl 2 Par 17,19 (k ruce králově ~Lit, ~Pad, ~Praž) ad manum regis k ruce; [neznámý k Oldřichovi z Rožmberka:] mněť se zdá, čímž by mohli to uvésti, ať by lidi na sobě držeti musili, tiem vám lehčeji bude ArchČ 3,52 (1449) při sobě, pohromadě; za zdí městskú podle fortny na pravé ruce, jako z města jdú ArchČ 18,343 (1466) po pravé ruce ♦ státi na súdě v. státi atp.

5. [u sloves uvedení do polohy] na něčem, na něco; vyjadřuje jako cíl děje povrch n. horní část něčeho: a postavi jej [ďábel Krista] na zábradléch chrámových BiblDrážď L 4,9 (~Ol, na stolici ~Lit, na vrchu ~Pad, ~Praž) super pinnam; vyletě z toho člověka črt… i sěde na kostelniej střěšě PasMuzA 313; osvietiv světlo, i postavi na sviecnu OtcB 48a super candelabrum; [Vladislav] syna svého na stolici po sobě usadil panovánie PulkB 138 in regis dominio substitutus (v obraze); položil sem písmo svatých v Betlémě na stěně HusBludM 201a; v Konstancí intimací ohlašování zjevně na fortnách, na branách města … přilepoval a přibíjel jest [Jeroným] BřezKron 336 portis ac valvis … affixerat

1. [o části n. fázi nějakého časového celku] na něčem, v době něčeho; vyjadřuje časový úsek, v jehož průběhu se něco děje n. trvá; [o úseku dne] za něčeho: to [slovo] bieše na počátce u boha EvSeit 140a (J 1,2: ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Praž, u počátcě ~Ol, ~Pad, v počátku ~Lit) in principio; ochoten jsi [světe] na počátce, ale však velmi krátcě AlxV 1943; na prvém sluncě vzeští oboji jsú boj podjěli BiblDrážď 2 Mach 10,28 (~Ol, ~Lit, prvnieho slunce vzeštie ~Pad, když vycházelo slunce ~Praž) primo … solis ortu; tam k boji hna [Šlechetnost] času na tem, Zlobu silně pobi mlatem BawEzop 135; všěch božích múk na ostatcě ModlMil 57a; Alexander … vtrhl jest dále do Indí na skonání měsiece črvna AlexPovB 262b mense Iunio deficiente; přišel jest Astarot k roku na úsvitě Astar 140a tempestive; jiná proměna výkladu [snů] musí býti na počátce měsiece, jiná na střědmě, jiná na úštku, jiná na skonání BřezSnářM 179a; clarescente die na úsvitě GlosSed 123a; druhá se mše slúží jako na úsvitě, ješto již temnosti s světlem se dělí RokPostB 551; ║ toho večera na mešporniej hodině přijidu posli KristA 103a o nešporní hodině

2. [o ději] na něčem, při něčem; vyjadřuje nějaký děj (událost) jako časové zařazení jiného děje n. stavu: a jakžto zbierán bývá kúkol a spálen bývá ohněm, takežť bude na dokonání (-ye ed.) světa EvOl 297b (Mt 13,40: na skonání BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, ~Praž, na skončení ~Ol) in consummatione saeculi; při jeho [sv. Václava] svatém těle i na přinesení i také na pohřebení i po pohřebení … hospodin … mnoho divóv … učiniti ráčil jest PulkS 43 in allatione; jakž obyčej jest na biskupovém svěcení na takovém PulkB 41 ut moris est consecrationis huiusmodi; všecko zlato, což jeho jest ztráveno na diele svatiny BiblOl Ex 38,24 (~Lit, ~Pad, při dělání svatiny ~Praž) in opere Sanctuarii; pro stud, jejž člověk má za hřiechy na zpovědi AlbRájA 53b; hřiechy nám odpustí na křstu ŠtítVyš 54b in baptismo; ut in conviviis najedúc se doma i nebude na hodech moci jiesti HusBetl 2,12; Ježíš … na večeři své poslední před smrtí svou vzev chléb požehnal jest jeho JakSpas 182a in cena; na otoku nóh … spomáháť mast LékRhaz 182; abyšte nehřešili tiem hřiechem leností na božie službě KorMan 2a; hřbety obrátivše utíkali jsou [nepřátelé], jeden druhého žádaje na běhu předběhnouti BřezKron 388 in cursu; ten na mučení řekl TeigeMíst 1,12 (1483); ║ [Kristus k učedníkům:] žádného na cestě nepozdravujte EvOl 322a (L 10,4: BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž, po cěstě EvVíd) per viam po cestě; aby neustal na cestě, vezmi černobýl a vař jej LékFrantA 120a cestou; tať [mučedníci] sta sě jakžto Saul král a syn jeho Jonata na smrti nerozdělila PasMuzA 308 in morte v smrti

3. je-li předložkový výraz doby trvání něčeho utvořen z jmenného tvaru adjektiva n. z jiného tvaru neúplného paradigmaticky‚ poklesá již v stč. v spřežku: na dléch (v. nadléch), na dlúzě (v. dlúhý), na krátcě (v. nakrátcě), na mále (v. namále) atd.

1. v něčem; vyjadřuje kvalitu děje; [o vlastnosti] nějak (adv. typu čestně): zemřeme na cti pro naši bratří BiblDrážď 1 Mach 9,10 (~Ol, ~Lit, v moci ~Pad, v síle našie ~Praž) in virtute; aby chléb tak bielý, jako režný i podbělný, čistě a na spravedlnosti dělali [pekaři] pod tresktáním ArchKutn 238 (1432); lesy na spravedlnosti prodávajte chudině KrčínHrad 3b; chodil [sv. František] bosými nohami, ne na trepkách KorMan 38a; nenie potřebie obú dieluo ve dsky klásti …, než ten, kterýž se na hotových peněziech béře VšehK 167a; ║ a podnes jej [zajatého člověka] na rukojmích má Půh 6,212 (1482) jako rukojmí ♦ na jěvě v. najěvě, na měkcě v. měkký, na róznu v. rózný atd.

2. něčím; vyjadřuje prostředek děje (prostřednictvím čeho se děj uskutečňuje); [o nástrojích] na něčem, pomocí něčeho; [o hudebních nástrojích] na něco: o nie [o lásce] jest takto psáno a na Písmě vykládáno VítAlan 1b; ano je [plátno] s nebe na zemi spušťuje na čtyřech provazích ComestK 257b quattuor linteis; na ručniciech tišě hudiechu BiblOl 1 Par 15,20 (~Lit, na žaltářích … zpieváchu ~Pad, na smyčce … prozpěvováchu ~Praž) in nablis … cantabant; což jest nečistého, to vypuštěno bývá na stolici Čtver 27b emittitur per secessum; z něhožto žalujete na svém žalobném listu BelA 160a; jakož na bule přikazuje [papež] HusPostH 15a; aby jeden druhému nic neškodil na řeči ani na skutku JakEpišt 21a; vzdajte chválu bohu našemu na húslech BiblPad Ps 146,7 (~Praž, v húslech ŽaltWittb, ~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblOl, ~Lit) in cithara; ║ nábožně a pokorně pokleknúc na svú kolenú, dajte se vinni pánu hospodinu LyrDuch 65 na svá kolena; to vše [válečné potřeby] při morském by břěze, v korábiech na kotvách věze AlxV 529 v zakotvených korábech; kto chtěl Žida jmieti, ten ho peněz na tridcětech vybiera LegJakK 223 za třicet peněz; ten příklad nechodí na čtyřech nohách KorMan 79a (v obraze) po čtyřech; který má [Jindřich statek] dskami nebo na listech nebo kterak koli jinak ArchČ 18,314 (1488) listinami připsán. – Srov. na I C 4

3. [u sloves poznání] na něčem, podle něčeho; vyjadřuje příznak (příznačnou skutečnost) k zjištění něčeho: neb co které srdce miení, v kteréj vóli neb ve chtění, to vše znáti na vezřění AlxV 1481; neb bieše na jeho tváři i na očí poznal [Hilarion], proč bieše přijěl OtcB 160b; že na barvě i na vóni víno poznají ComestC 71a in colore et sapore; a opět na postavě a osobě takto má člověk poznán býti BřezSnářS 28; na tom bývá [neduh] poznán, že člověk tiem okem nevidí LékSalM 235

4. na něčem, co do něčeho, pokud jde o něco; vyjadřuje zřetel děje, stavu n. vlastnosti (tj. nač se omezují n. čeho se týkají): jakáž slova mluví [člověk], takým na sirdcu sě vňutř pokazuje Túl 56a talis et animus comprobatur; přézen mají [mnozí lidé] na vezřění, a srdce vždy zloby miení AlxV 48; [dal Tobiášovi] polovici statku svého na dětech, na dievkách, na dobytku i na penězích TobB 316 (Tob 10,10 in pueris, in puellis, in pecudibus … et in pecunia: v sluhách, v dievkách, v braviech… i v penězích BiblPad); dal nám ten kardinál pomoc na lidu i na peněziech KarŽivA 349 (na pomoc lid a penieze ~C) auxilium gentium et pecuniarum; na pití a na jedení jmějiechu nedostatek PulkB 120 victualium et potus fuit inopia; směda sem, neb mě jest slunce na barvě proměnilo BiblLit Ct 1,5 (~Pad, u barvě ~Ol) decoloravit me; země … plodná na všem ovoci CestMandA 192a; auditu … reformans na sluchu GlosSed 93a; onen neb ona uzřiec jiného neb krásnú jinú na vlasech, na tváři, závidí jí HusVýklB 54b; lakomstvie na penězích HusPostH 35a (v penězích ~K); aby ižádný … jich [písařů] na statciech nebo na osobách nesměl kterakkoli zamucovati PrávHorK 11a in rebus vel personis; a tak se kají [falešní kajícníci] jedne zevnitř na postavě a na rúše RokLukA 153a; [kněží] bludni na vieře BřezKron 498; šest tisíc zl. uh. na zlatě, na rázu i na váze dobrých a spravedlivých ArchČ 18, 82 (1498); ║ neb spravedlný jest hospodin na všěch svých skutciech BiblDrážď Bar 2,9 (~Ol, ve všech ~Lit, ~Pad, ~Praž) in omnibus operibus suis ve všech svých skutcích; chtěl bych na tom šíji dáti, kdež to nenie toho máti, jenžto bohem sě činieše Vít 38b vsadit krk na to; na těchto třech osobách [božských] ijeden jich nenie dřév ani posléz druhého AlbRájA 48a in his tribus personis z těchto tří osob; chvále jmenovaného Mikuláše na životu i mraviech LetKřižA 185 za život; na Mikulášovi Hesoltovi a Dorotě Piknuoskové dluhy v témž svém kšaftě jmenovitě znamenané k záduší … otdala jest byla ArchČ 18,288 (1470) dluhy Mikuláše a Doroty; že na tom od krále JMti řádný zápis mám ArchČ 8,109 (1473) na to ♦ dosti jmieti na čem v. dosti atp.

5. na někom, u někoho; vyjadřuje osobu, na níž se něco projevuje n. uskutečňuje: všěcka na něm [člověku viděném ve snu] čstnost bieše AlxV 889; ať sě na mně ten div stane UmučRoud 3 se mnou; že se je to [slovo Ježíšovo] naplnilo na Korneliovi a na jeho čeledi ComestK 258b impletum in Cornelio; znamenie pravého božieho radovánie jest na člověku, když sě tomu všemu raduje AlbRájA 39a; také jsú někteří nravi na některém člověce AlbRájK 114 hominibus inhaerentes; coť jest Achiles nad jinými páchal, toť jest potom na sobě počil TrojK 147b; jako hnutie veliké k smilství bylo na svatém Pavlu a bývá na jiných HusPostH 42a měl sv. Pavel; facta est plaga in populo stalo sě jest poraženie na lidu VýklKruml 54b (2 Rg 17,9: nad lidem BiblOl, ~Lit, v lidu ~Pad, ~Praž); branci jsú někaké žlázy, kteréžto bývají na dietkách LékRhaz 111; ješto to všecko na tobě [na Pravdě] se pokázati může, právě jako na liščí kóži o letnicích, když se srsti zdrastí TovHád 83a

6. [u slovesa „jmieti“] v někom, v něčem; vyjadřuje osobu n. věc, které se připisuje vlastnost vyjádřená objektem děje: že na nás budeš jmieti [Oldřich z Rožmberka na králi Zikmundovi] laskavého pána ListářRožmb 1,16 (1420); má TMt velikého přétele na kardinálu Bononiensi ArchČ 2,435 (1447); aby měli příklad na těch věcech AktaBratr 1,134a; chtěl bych, ať na mně mají [služebníci] milostivého pána NaučRod 369

spec. „na prvniem, druhém … stupni“ [při charakteristice rostlin u adj. vyjadřujících teplotu a vlhkost] v prvním, druhém … stupni, ve výši prvního, druhého… stupně; vyjadřuje míru vlastnosti vytčením stupně: anýz … jest suchý a horký na třetiem stupni LékFrantA 115b; len jest horký na prvním stupni LékVodň 271b; pelynek jest horký na prvním stupni a suchý na druhým LékVodň 267a; kopřivné siemě jest suché a horké na čtvrtém stupni LékKřišť 138a; štěvík jest studeného a suchého přirozenie na druhém stupni LékKřišť 150a

1. pro něco, kvůli něčemu; vyjadřuje důvod, účel n. smysl děje; [o odměně] za něco: na čem by on [Ježíš] to trpěl, by nad nimi [Židy] kterú moc měl? Vít 24a; anebo sě jemu [obrazu] klanějte, anebo na tom život dajte PasMuzA 284 (na tom ~Kal, za to ~Tisk); nejsú pastýřé, ale nájemníci…, ješto na mzdě pasú a pro zisk WaldhPost 67b; a tak slóve nájemník, že na nájmu slúží, neb námezdník, že ze mzdy tělestné slúží HusPostH 78b; jenž [páni] mordéře zle propúštějí na penězích, sami je berúce HusPostH 131a; blaze každému, ktož na pravdě sende KancJist 87

2. [o funkcích, povinnostech ap.] na něčem, v něčem, za účelem něčeho; vyjadřuje jako účel děje (stavu) nějakou činnost plynoucí z postavení subjektu: a když ciesař s kniežaty na radě sedieše, rozličné příhody súdieše DalC 29,11 (v radě ~L, ~F, ~V, ~Z); když na súdě sedieše [Pilát] BiblDrážď Mt 27,19 (~Ol, ~Lit, ~Pad, na súdnéj stolici EvOl, BiblPraž) pro tribunali; na stráži na mé stanu a vetknu meč BiblOl Hab 2,1 (~Lit, ~Praž, nad stráží mú ~Pad) super custodiam meam; tiežeť [soudce] slavně od přísežných, muož li ten den a tu hodinu slušně na soudě seděti PrávHorK 36a iudicio praesidere; aby v Čechách ižádný cizozemec na úřadiech nebyl LetKřižA 122 ed.; Jiskra byl na službě u krále římského LetKřižA 179 ed.; kterýž na almužně sedal u dveří krásných chrámových BiblPraž A 3,10 (k jalmužně EvOl, k almužně BiblOl, ~Lit, ~Pad, almužny prosě… sědáše ~Drážď) ad eleemosynam sedebat