nésti | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nésti, nesu, nese ipf. (pf. ponésti), fut. též ponesu, part. pas. též nesen

I. bez určení východiska n. cíle

1. co, řidč. koho (kde [v ruce, na zádech ap.]) nést, držet n. mít naloženo a jít s tím; [náklad, zboží] přepravovat, přenášet; v iter. pojetí nosit: kříž neſti CisMnich; a což pak tři sta velblúdóv…poklada s ním [s Dariem] mohli nezzty, to bylo všdy s ním nalézti AlxH 146; na rukú poneſu tě [andělé], aby snad neobrazil o kámen nohy tvéj ŽaltPod 90,12 (BiblLit, ~Pad, nositi tě budú ŽaltWittb, ~Klem, ~Kap, BiblOl, ~Praž) portabunt te; jehož nejsem duostojen obuvi neſty EvZimn 1b (Mt 3,11: ~Ol, BiblDrážď, nositi ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž) portare; neſa na sobě kříž EvZimn 22b (J 19,17: BiblOl, sobě neſa ~Drážď, ~Lit, ~Pad, ~Praž, neſucze jemu EvOl) baiulans; ten [ječmen] neſuci [Rút] vjide do města BiblCard Ru 3,15 (tak i ost., neſucz ~Praž) portans; jenžto [oslové] na sobě neſieſſta dvě stě bochencóv a sto svazkóv sušeného vína BiblCard 2 Rg 16,1 (~Ol, ~Lit, neſli na sobě ~Praž, obtiežena biešta dvěma stoma chlebóv ~Pad) qui onerati erant; ana dietě na rukú neſſe PasMuzA 270 in ulnis suis pueram gestans chová; dobré jest člověku, když inhed z mládi břiemě neſe OtcB 103a portaverit (v obraze); kterak mezi lotry kto břiemě zlata neſſa bezpečně projde JeronM 6a onustus auro; aby jim [bratřím] neſli [osli] všelikaké bohatstvie ejipské ComestC 49a qui subveherent; a jdúce k oltáři…meč vytržený poneſſu přěd králem ŘádKorA 55b deferatur; Konrát…vysunul sě z sieni, krvavý nóž v ruce neſſa PulkB 195 in manu baiolans maje, drže; po nie jdieše [panna], podolky jejieho rúcha po nie neſuczi BiblOl Est 15,7 (~Lit, ~Praž, spadlé na zemi rúcho zdržievajíc ~Pad) sustentans; neeſti břiemě ŠtítSvátA 100a; že poběhnu vesele a poneſu bez ustánie kříž tvój po tobě ŠtítSvátA 166b portabo; jehož [světa] jho těžšie i neſſti nesnazšie ŠtítBrigP 87b; jáť [osel] neſu, cožť na mě zvalé, břiemě velké nebo malé FlašRadaA 1007; břiemě, kteréž neſti muožeš Čtver 62a posses ferre; lev, neſa vepř divoký v ustech BruncBaw 6a; ktož by jej [prsten] v hrsti skrytě neſl TrojK 86a (nosil ~A) gereret nosil, choval; a vložil [pytle] na dva sluhy, kteříž sú neſli před ním HusSvatokup 120b; vezmi verbenu a nes v levé ruce LékFrantA 120a; pútníci berú s sebú na cestu pokrm a neſu sobě v mošničkách aneb v uzlících RokPostB 229; a ježek pospěš jablka na sobě neſa KorMan 184a; že tělo božie neſl [sv. Vojtěch] <s> sebú toliko obinuté v korporálu HilPřijA 37; snáze blázna na hrdle neſti, nežli jeho na pravú cestu navésti, ačkoli těžko na sobě neſti AlbnCtnostA 87a; šlo po něm veliké množstvie lidí…a neſli korúhev CestJar 2; sám sem se druhdy na něm [na velbloudu] neſl CestKabK 8a vezl jsem se, jel jsem; když jest kuoň padl s Jindřichem, kterýž jest jej nesl ArchČ 15,310 (1463); ║ toho času vykodlúčil sem pokolenie Levino, aby neſlo škříni zaslíbenie hospodinova BiblCard Dt 10,8 (~Ol, ~Lit, ~Pad, aby nosili ~Praž) ut portaret aby mělo právo nosit; že pútník tento veliké penieze neſe s sebú GestaB 23b má u sebe

2. [o člověku] co [chránícího jeho tělo] nosit, mít n. mívat (na sobě); [oděv] oblékat si, mít oblečený: každý těch [vojáků] oružie jrniechu, hráli, meč, pukléř neſſyechu a železný klobúk k tomu AlxV 399; neſa [Ježíš] trnovú korunu a pavlačité rúcho EvZimn 22b (J 19,5: tak i ost.) portans; máloť jest to plátno rúcho jinaké neſczy nežli svěččí lidé, a přiebytkem pak rovnu jim býti JeronM 15b; ženy vaše neokrašlují se; a kteraké okrasy poneſu, když jich nemají AlexPovB 272b; kožichy…neſu [Tataři] lisie, chřbetové aneb hranostajie i také jiných rozličných zvieřat CestMil 42b utuntur; vlasy krátké neſuw CestMil 11b deferunt; druhdy věnec neſſie [žena], a panenstvie již ztraceno v lese HusVýklB 83b (v obraze); bradu dlúhú neſl jest a neſe [Jeroným], i kštici AktaKost 79b detulit; Ježíš Kristus pro mě biedného…trnovú korunu nevinně na najohavnější smrt ráčil jest neſti MladHusA 165b gestare; Achimaas…neſieẛe efod BiblPad 1 Rg 14,3 (pod. ~Praž, nosieše na sobě ~Card, ~Ol, ~Lit) portabat; rosteť na dřevě samice [houby] a jest zpuosobú jakžto šlojieřík neſucz na sobě LékFrantA 123a; jie [ženě] slušie…neneſti na sobě příčiny úrazu, zavitie oplzlého a nádherného, jako frejieřky obyčej mají ChelčBoj 408a; zákon boží toho zjevně brání, aby ženy křesťanské zlata, perel, rúcha drahého nikoli neneſly RokPostB 162; mamalíci všecko oděv bielý mají a neſu z plátna z čistého dělaný CestKabK 31a; kterýž muž zašofuje sto hřiven, toho žena aneb dcera mohú neſty pruhaté aneb hedvábné rúcho PrávSasA 190b tragen, každý ktož by jinší zbroji neſl, na tých mají popraviti Žilin 125a dy anders wophen fůren; ║ a pak jest to proti těm lidem, ješto neſu pýchu zjevnú na těle pro libost světa RokLukA 128a pyšní se svým zevnějškem

3. co [obraz něčeho] (kde) nosit, mít; [na štítu, v erbu] užívat jako znaku: i učini bóh Adamovi a jeho ženě sukně kožichové…, aby znamenie smrtedlnosti své s sobú neſli ComestC 11a secum ferret; ó čistoto panenská, ty sama hodna si neſti palmu stydlivosti nepoškvrněné GuallCtnostM 34b (v obraze); kotel, kterýž na svém ščítě nesu ŠtilfB 9a; paní Pýcha neſe lva, kteréž jest najvzácnější a najudatnější zvíře, i jest hodna takového erbu TovHád 114b má v erbu; Pan Petran, kterýž jest na ščítu trubici netl SebrKron 6b; a proto dal jim [sirotkům] ciesař velblúda za erb, neb sú prvé tistu chrtici nesli LetVrat 66; na kteréž [pečeti] jmieti a nésti mají za erb obecní jednu věži ArchČ 18,111 (1499); aby mohli [Senomatští] na pečeti své vosk zelený nésti ArchČ 18,209 (1500); ║ jakož sme neſli obraz zemského, neſmež také obraz i nebeského BiblPraž 1 C 15,49 (sme nosili…nosme ~Drážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad) portavimus…portemus jako jsme měli podobu pozemského člověka

4. co [řečeného] roznášet, rozhlašovat: a v svém tajném přiebytcě nelaj bohatému, nebo ptačstvo nebeské poneſe tvój hlas BiblOl Eccl 10,20 (pod. ~Lit, ~Pad, ptáci…donesou ~Praž) portabunt; koho znajě v tej mieřě, jemuž by jich [žen] vieru pronesl, byť ji ten dále neneſl RadaOtcP 566 (nedonesl ~K, neotnesl ~M); rumigerere pověsti neſti SlovOstřS 148; refferre praviti aut neſti SlovKlem 22a (podle lat.); ať žádný škodných novin neneſe ani klevet babských ŽídSpráv 116; leží li to sbožie ve vsi nebo na zemi, to mají neſti v známost PrávŠvábA 127a so ziehe manz in die kuntschaft uvádět ve známost; ║ rád listy neſe v ustech PříslFlaš 46b rád dělá klevety (podle Kotta)

5. (co) nést, dávat, poskytovat: [o půdě, rostlině] (též bez předm.) plodit, rodit; [o slepici] snášet: ti, ješto uslyšiec slovo, i držie je v dobrém i v šlechetném srdci a užitek neſuu v utrpení EvZimn 7a (L 8,15: ~Rajhr, BiblDrážď, ~Ol, přinášejí EvOl, BiblPraž, přinesú ~Lit, přinosie EvBeneš, BiblPad) afferunt; takež všeliké dřěvo dobré činí ovoce dobré, ale zlé dřěvo zlé ovoce neſſe. Nemóž dřěvo dobré ovocě zlého neſty, ani dřěvo zlé dobrého neſty EvVíd 30a (Mt 7,17 a 18: činí…učiniti… učiniti EvOl, činí…dáti…činiti ~Klem, činí…činiti…neſti BiblPraž, atp. i ost.) facit…facere…facere; buoh učinil…všelikú zelinu po vlastech dřéve, nežli jest plod neſla BiblCard Gn 2,5 (~Ol, ~Pad) germinaret; kvietie, ješto země neſe ComestC 73a gignit; osten ten jistý…jal sě kvísti a plod ořechový dobře uzrálý neſty PulkB 6 tres ramos…portantes fructum maturum nucum; abychom ovoce neſli bohu BiblTřeb R 7,4 (činili ovoce ~Lit, ~Pad, užitek přinášeli ~Praž) ut fructificemus (v obraze); pakli ústavně ji [zemi] těžie, nemóž neſty obilé dlúho; budeš dělati zemi, ana ť nedá ovoce, ale trnie ť poneſe ŠtítSvátA 247b (Gn 3,18 germinabit tibi: bude roditi BiblCard, ~Ol, ploditi bude tobě ~Pad, ~Praž); malá slepička na každý den vajce neſe a pštros veliký jednú v rok vajce dává Čtver 79b ovificat; slepice, jenž zlatá vajce neſeeſſe AlexPovA 17a; vinice, jenž neſieſſe hrozny z divných perel AlexPovB 275a (jmějíše ~A, nosieše ~C); dřevo suché…neneſſe ovoce CestMil 21b non producit; též i oráč tu rolí viece miluje, kteráž po trní plodné užitky neſſe, než tu, kteráž jest nikdy trnie neměla a nikdy hojného obilé neneſſe HusPostH 122b; tak každé dřěvo dobré ovoce dobrá činí (neſe neb plodí gl.) HusPostH 134b (Mt 7,17); a tak bude vinná réva neſty na té višni ŠtěpMuz 34; když by vždy po tém dni přesadil štěp, a opět též, nepřijal by se, by neſl RokLukA 161b; kterýžto [suchý strom] někdy olej neſieſſe PasKal N8b; ║ pakli zuostane krádež, ješto méně neſe nežli pět šilinkóv PrávŠvábA 101b diu minre ist vynáší, má cenu

6. [o ženě] koho [dítě] nosit, mít pod srdcem: žena, když dseru neſe a porodí, dlúhý čas a těžce jest pracovala CestMil 81b portans; žena dietě neſe, neb syna, neb dceru LékFrantA 30b; ktož chce zvěděti, co těhotná žena neſe LékMuz 273a; rozumějtež o jednej ženě, kterážto dietě neſſe po svého muže smrti PrávSasA 64b dy kinth treyth

7. [o člověku n. zvířeti] co [hlavu, hrdlo] jak [vysoko] nést, držet něco, jít s něčím vztyčeným: krásné panie, vy tepirv jdete ze jspánie a neſucze hlavy jako lanie MastMuz 231; nikdy hlavy ani hrdla zdvihutě neneſla [Maria] ZrcSpasK 13; a prošlapuje [kůň] široce a hlavuť nese vysoce ArchČ 8,140 (1474). – Srov. nahoru 1

8. [o spodní části] co [těžší vrchní část] nést, podpírat: ryby nazval Mojžieš hmyzadla, nebo kakús náhlostí všickny sě chvátnú jako hadové a neneſu sě nohama jako zvieřata ComestC 4a non feruntur; ne ty kořene neſeṡ, ale kořen tě BiblLit R 11,18 (~Pad, ~Praž) portas; noha neſſe všěcky údy a sama sě zemí podpierá ŠtítVyš 51a; hic est ille lapis, reprobum quem vertice gestat angulus svrchu Neſe GlosSed 37a

9. [o člověku] co [tíživý úděl] (jak) nést, snášet, překonávat; [cizí úděl] čí brát na sebe: vynděmyž proto k němu [Kristu] přěd města, zlořečenství jeho neſucze EvOl 185b (Hb 13,13; ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž, nosiece ~Drážď) portantes; neneſl toho bolestivě na tvéj duši BiblDrážď Sir 4,9 (~Ol, nenes kysele ~Lit, ~Pad, nebeř toho těžce ~Praž) non acide feras; ani poneſuu, točíš trpěti budú [Židé] viece potupu lidskú BiblDrážď Ez 34,29 (tak i ost.) neque portabunt; jež tak jako za nic sobě neneſl múk BiblDrážď 2 Mach 7,12 (~Ol, jako za nic maje muky trpieše ~Lit, jakožto za nic jměl jest mučenie ~Pad, jako nic nevážil sobě mučenie ~Praž) tamquam nihilum duceret cruciatus; milá dsi, vě svě sirobu neſle, mnoho let zde jsúce LegKat 333; Matodiana jako cná a věrná žena tu milost mrzcě neſucy, hledáše, kady by sě tomu obránila PasMuzA 286; jeden přěd druhým těžce sobě to [cizí zločin] neſſucze JeronM 54b unus id prae alio grave ferens; nebo to, což trpiechu, žalostivě neſiechu BiblOl Sap 12,27 (~Lit, ~Pad, netrpělivě se měli ~Praž) patientes indignabantur; musí [člověk] rozličnú o sobě práci neſti a strpěti mnohé puotky ŠtítBes 114; těžko mi bylo neſti zákonnie utrpenie ŠtítBrigP 57a; věru neduhy naše on jest trpěl a bolesti naše on jest neſl HusBludM 202b (srov. Is 53,4); lid, nechtě neſti bezprávie Budyš 4a; nemóž duše neſti mučenie za tělo ChelčOl 169a; tělesná chudoba jest dobrá, když ji člověk trpelive neſe ŽídSpráv 142; mnohé bolesti i škody néſti AktaBratr 1,329b; tollere zdvihnúti aut trpěti aut neſti SlovKlem 25a; ne lehkú věc, ale těžkú a plnú nespánie vzali sme na se…, pro milost mnohých rádi práci tuto neſem BiblPraž 2 Mach 2,28 (trpíme ~Drážď, ~Ol, ~Lit, snášieme ~Pad) sustinemus; ║ až i z velikých lidí znamenitých mnichovy život…přijímáchu jdúc od světa, nechtiec neſty pro svět marné chvály ŠtítBarlB 2 být účasten

10. co [nepříjemný následek] nést, trpět něco, být stižen něčím: ať neſſu birzo hanbu svú ŽaltWittb 39,16 (~GlosMuz, ~Pod, pod. ~Klem, BiblOl, ~Pad, noste ŽaltKap, pod. BiblPraž) ferant; hněv boží poneſu, neb sem hřěšila jemu BiblDrážď Mi 7,9 (tak i ost.) portabo; bude li mu se zle vésti, ten má sám tu škodu neſti BawArn 1796 der hat vil billich den schaden; kdo zarmucuje vás [bratří], poneſe soud JakPost 144a bude souzen; aby jeho [boží] hněv nad sebú ustavili a jej věčně s diábly protivnými neſli ChelčSíť 4a; každý, kdo by zabil Kaina, sedmeru pomstu neſti bude BiblPraž Gn 4,15 (sedmkrát nad ním viece pomstěno bude ~Card, ~Ol, ~Pad) septuplum punietur; a ten, ktož jest zhaněn, nevyvede li se, hanbu trpí, pakli se vyvede, ten, ktož jest haněl, pokuty žádné neneſe ZřízVlad p7b

11. co [provinění] čí, za koho nést odplatu za něco místo někoho, brát na sebe něčí provinění a nést za ně důsledky: beráncě boží, jenž neſſes hřiechy světa ŽaltPod 137b tollis; syn neponeſe zlosti otcovy, ani otec poneſe zlosti synovy EvOl 110b (Ez 18,20: tak i ost.) non portabit; a již proši tebe [Saul Samuela], nes mój hřiech BiblCard 1 Rg 15,25 (tak i ost.) porta; abyšte neſli hřiech množstvie BiblCard Lv 10,17 (tak i ost.) ut portetis; otcové naši hřešili sú a nejsú, ale my jich zlosti neſſeme KancJist 205; aby, stojíce ve tmách, nenásledovali telat mnějíce, že oni hříchy světa neſu ChelčPost 153b; ║ a co mi do toho, že oni hřešie, oni vizte, však já za žádného neponeſu, však každý sám za se poneſe RokPostA 196a neponesu odpovědnost; nebo kto tyto rozpustilosti [šlechty] neſe, kolby, tance, deky rozličné? Sedláci, robotný lid, kto jiný RokPostB 10 odnáší, doplácí na ně

12. co [práci, povinnost, úřad] zastávat, vykonávat: svatý Jan ten jest úřad andělský neſl na světě PasMuzA 277; svatý Petr…svój úřad silně neſl PasMuzA 236 (vedl ~Tisk); třidcetikrát viece ovocě nesú ti, ješto neſſu své manželstvo, duostojně je držiec a chovajíc MatHom 221; aby mohli [úředníci] neſty práci a náklad úřadu svého ŠtítKlem 82a vynakládat; svatý Augustin biskupí neſl práci ŠtítSvátA 7a; ktož…pro pýchu práci neſſie ŠtítBrigP 82b laborat; úředníci o to [o soudní procesy] práci neſucze, darmo pracovati nechtie DubB 231a; a věrně sú faráři velmi v tom hanební, že svým bratřím, jenž jich práci neſu, dadí núzi trpěti HusSvatokup 166b; protoť jest [král] křižmem mazán, vždy nad jiné že má neſti zákon Kristóv Budyš 78a; připrosili jsme urozených pánuov…, a zvláště i těch dvú, kteří tu práci mezi námi nesli…, že sú také své pečeti přivěsili k tomuto listu ArchČ 16,446 (1492); ║ mají [obyvatelé Litomyšle]…trpěti a nésti s městem, což jest z práva CJM 4/1,185 plnit jako svou povinnost; jestli pak, že by nepřišel [provinilec] a že by svého práva nechtěl nésti, tehdy má achtován býti ArchČ 15,512 dostát své právní povinnosti

13. co [dění] být původcem n. nositelem něčeho; [válku, při ap.] vést; [svědectví] vydávat: ač já sám o sobě svědectvie neſſu, svědectvie mé pravé jest EvRajhr 114a (J 8,14: ~Víd, dávaji ~Zimn, ~Beneš, vydávám ~Praž, BiblLit, ~Pad, ~Praž, svědčím EvOl, BiblDrážď, ~Ol) testimonium perhibeo; kakú omluvu neſete proti člověku tomuto EvZimn 22a (J 18,29: vinu neſete BiblDrážď, ~Ol, žalobu vedete EvOl, BiblLit, ~Praž, žalobu přinášiete ~Pad) accusationem affertis; ješto s hanbú nedóstojné věci neſſe BiblDrážď Pr 12,4 (~Ol, ~Lit, ~Pad, činí ~Praž) gerit; nebo mnozí křivé svědečstvie neſſiechu proti jemu Ježíšovi…a někteří vstávše křivé svědečstvie neſſiechu proti jemu BiblDrážď Mc 14,56 a 57 (praviechu…vydávali EvOl, mluviechu… neſiechu BiblOl, atp. i ost.) dicebant… ferebant; pakli nepřiezen neſete proti mně pro mé nepřátely BiblCard 1 Par 12,17 (~Ol, ~Lit, pakli mě lstivě lákáte ~Pad, pakli lstivě ukládáte ~Praž) insidiamini mihi; neroď pochybenie neſti TobU 143b (Tob 7,14: na tom nepochybuj BiblCard, ~Lit, pod. ~Praž, na tom nezúfaj ~Ol, neroď pochybenie mieti ~Pad) noli dubium gerere nepochybuj; chudý zajisté život neſenie TobU 140b (Tob 4,23: vedeme BiblCard, ~Pad, ~Praž, pod. ~Ol, ~Lit) gerimus chudě žijeme; vida otec náš, že…války déle neſti proti dřéve řečeným pánuom lumbardským nemóže KarŽivC 21b guerram ferre; Dennaba súd neſa VýklHebrL 195a iudicium ferens vydávaje, vynášeje; že toho dobrého, k čemuž smy stvořeni, neſty nemóžem AlbRájA 37a ferre konat; má [právní zástupce]… navésti toho, jehož při neſe, aby sě smluvil ŠtítKlem 82b; jestiť nebezpečné války neſti, leč by kto neſl pravú válku ŠtítMuz 45b; neb o nichž [věcech] má péči z práva neſti, musí sě s takými věcmi obierati ŠtítSvátA 180b pečovat; neroď neſti těch řečí, jichž by dovésti nemohl RadaOtcM 155 nésti ztravu utrácet, činit vydání: bude liť sbožie schoditi, že jakž bylo, nemuož býti, Nes ztravu, jak čas přichodí KatoVít 74b fac vivas; těžce dobytého rovně požívaj, nes ztravu skrovně KatoVít 70a (trav ~N)

14. co [cit ap.], koho [boha] (kde [v sobě]) mít, nosit, chovat: Maria chováše těch všech slov, neſuci jě v srdci svém EvZimn 3b (L 2,19: BiblDrážď, ~Ol, kladúci EvSeit, ~Beneš, skládajíc ~Praž, pod. BiblPraž, snášějící EvKlem, BiblLit, ~Pad, rozjímající EvOl) conferens in corde; proti Bořivojovi…jal sě jest [Svatopluk] hněv neſty PulkB 89 indignationem et iram concepit; chvalte a neſte boha v těle vašem BiblLit 1 C 6,20 (neſte boha na svém těle ~Pad, ~Praž, noste EvOl, BiblOl) portate; ten má tě Jezukrista ukřižovaného ustavičně v svém srdci neſti a na paměti mieti OrlojB 28b in suo pectore portare; ale proti nim [viníkům] zlost v srdci neſete HusPáteřK 362b; církev není jako vdova, smutek neſuczy po svém choti RokPostB 353; on také chce, abychom…závisti i nenávisti mezi sebú neneſli PrávŠvábE 6a niht … ein ander tragen; ║ ke mně hněv neſſete, neb všeho člověka uzdravil sem v sobotu EvVíd 12b (J 7,23: na mě se hněváte BiblLit, ~Pad, ~Praž, na mě sě zlobíte ~Drážď, ~Ol, mi za zlé jmáte EvPraž, mne nenávidíte ~Ol, mně ste sě zamútili ~Zimn, ~Beneš) mihi indignamini na mě se hněváte; ty jsi ten, jenžto v svém božství milosrdie neſeſſ nade vše svá učiněnie KristA 8a kladeš; svatý Václav žádajě věcí nebeských, všěch tělesných věcí sobě za nic neneſſa KarVáclA 518a (nemaje PasTisk, neváže ~Kal) nepokládaje

15. [o vnější formě, řeči ap.] co [vnitřní obsah] mít v sobě, obsahovat: leč sě vy modlte, leč nic, což vaše přirozenie svrchnieho osúzenie neſe, to sě vám stane i přihodí PasMuzA 291 quod vestra genesis continet; ta Ježíšova řeč ten rozum neſe, ež… KristA 53b; kakž kolivěk všeliké učenie neſe v sobě znamenie trojičné AlbRájA 96b debet gerere; pakli skrze lež vstřelena sú [slova], tehdy zlost poneſu vskutku odpornú slovu božiemu ChelčBoj 407b; protož mnohoť ta slova [Kristova o světle tohoto světa] neſu ChelčPost 154b; pakli by srozuměli [hlasatelé víry], že toho naučenie neneſe zdravého Krista Ježíše, tehdy potom poznali, že nemá pravdy slova božieho AktaBratr 1,201a; ve všem dobrém, což není proti bohu a ješto neneſe hříchu AktaBratr 2,181b; žádost JKMti skrze vás na mne učiněná málo na sobě nenese ArchČ 6,220 (1500); ║ proč jest tak náš spasitel znamenitú pokoru neſl KristA 31b pokorou se vyznačoval; než že bych se toho nerad dopustil, zkusiv prvé hajtmanstvie, co na sobě nese ArchČ 6,221 co s sebou přináší, co znamená nésti podobenstvie, podobnost, figuru čeho zpodobňovat, představovat něco: kak devět řádóv lidských neſu podobenstvie devieti kóróv andělských ŠtítKlem 4a; a kakž koli neſe někakú podobnost duchovné manželstvo tělesného, však veliká j v tom nepodobnost ŠtítSvátA 48a; jablko zrnaté slóve, jenž v jedné kuoře mnoho zrn zavierá, a má kuoru červenú, protož neſe podobenstvie umučenie pána Ježíše VýklŠal 144b tenet figuram; tohoto pokrmu [na poušti] neslušalo ižádnému hovadu jiesti, neb jest měl božieho těla podobenstvie neſti RozmlVácl 557; kteřížto [učedníci] v tom přijímaní neſli figuru všeho křesťanstva budúcieho KorMan 20

II. též s určením východiska n. cíle

1. koho/co (odkud, kam) nést (s cílem přemístit), odnášet, přenášet, dopravovat; mimo aktuální prézens též odnést, přenést, dopravit: seova, umrlého neſiechu, syna jednoho matky své EvSeit 146b (L 7,12: ven neſechu ~Klem, pod. BiblDrážď, ~Ol, neſſyechu proti němu EvRajhr, neſen by ~Víd, pod. ~Ol, BiblPad, neſen bieše ven ~Lit, ~Praž, vynosiechu EvBeneš, vynosieše sě ~Zimn) efferebatur; tento žalm zpieval Abakuk prorok, když anděl boží neſl jej za vrch z obory lvovéj ŽaltPod 127b (v nadpise); že mějieše [Pavel] plúti do Syriam a s sebú neſieſſe penieze ComestS 401a defferet collectas; Theofilus, obracuje nebo obrácený nebo vzhóru neſſa nebo vzhóru neſſeny VýklHebrK 113a (~L) sursum ferens aut sursum portatus; dva mužě neſeta hrozn z země slíbené na púšť ZrcSpasK 52; corpus matris mee in vallem Yosaphat deferte (neſte gl.), in sepulcro novo PostGlosMuz 231b; onoho [Lazara] v radost anjelé k bohu a tohoto [boháče] diáblé v muku věčnú neſli sú HusVýklB 97a; jakožto k umrlci, když jeho k hrobu neſu ChelčSíť 90a; onomu mládenci přikázal [Kristus]: Mládenče, tobě pravím, vstaň!, když z města neſen RokJanB 69b; tehdy Filistímští vzali sú archu boží a neſli sú ji s toho miesta…do Azotu BiblPraž 1 Rg 5,1 (odnesli sú ~Card, pod. ~Ol, vnesli sú ~Lit, zanesli ~Pad) asportaverunt eam; an se u většie nemoci z Vlach nésti dal mezi koňmi ArchČ 7,231 (1459); a ti listové mají neseni býti do Brna ArchČ 6,91 (1478); ten statek poručený aby na tom panství zuostal a jinam na jiné panství nebyl nešen ArchČ 5,558 (1496); přes kterýžto [most] on i jiní lidé potřeby své vézti aneb nésti by mohli ArchČ 15,326 (1499); ║ zrak svój neſe [oráč] na vše strany BawEzop 3126 vznáší; jeden [žlučovod] neſa žluč ku posílení moci požívavé žaludku, a druhý neſe žluč do třev LékSalM 784 portat…portat veda…přivádí nésti s sobú co [současně s dokonáním jiného děje] brát si; [o zemřelém] brát s sebou do hrobu: s tohoto světa i sendú, nic s sebú než hřiechy neſſucz PasMuzA 12 secum…portantes; vlka zatíná [svině] pryč do lesa, zisku nic s sebú neneſa BawEzop 1160; kam se děli [mocní vládci]? Smrtí sešli, však s sebú sbožie neneſli BázBož 36 si s sebou nevzali (do hrobu); na cestu se [cestovatelé] zdvihnú, list králuov…<s> sebú neſucze CestMil 7a deferentes; k dokonanému pokání a zahlazení viny hříchóv těch, jenž ji s sebú nesú ArchČ 6,36 (1417); tělo Páně jest přijímal [sv. Ambrož] a…pustil jest duši, dobrú <s> sebú ztravu na cestu neſſa HilPřijA 35; a vdala li by se která [manská dcera] s radou přátel, díl svuoj s sebú nese ArchČ 15,325 (1497) odnáší věnem

2. koho/co [bezmocného, lehkého ap.] (kam, ojed. odkud) unášet, odnášet; mimo aktuální prézens též unést; [zajatce] odvést n. odvézt: vódcě si byl v milosrďú tvém ľudu, jenž si vykúpil, i neſl si jej v silnosti tvéj ku přiebytku svatému tvému ŽaltKlem 138a (Ex 15,13: ~Pod, BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž, učil jsi ŽaltWittb) portasti; bramburský markrabie v zemi sě uváza, svého rodicě, Vaňka kralovicě, do Sas neſty káza DalC 93,6 (vzieti ~V a ost.) furen; když tiem větrem odjala sě koráb tak, ež smy sobě ani větrníkem, ani vesly pomoci mohli, ploviechom, kamž nás vietr neſieſſe BiblDrážď A 27,15 (neſli sme sě ~Ol, ~Pad, sme se vezli ~Praž) data navi flatibus, ferebamur; že v ni [Marii Magdalénu] silný pramen linul tvého milosrdie…, jenž ji neſl upřiemo k tobě UmučRoud 353; svatý Antoni pravil, že svatý Amon umřěl, jehož on duši viděl neſuce do nebes OtcB 197b ferri vznášet se, stoupal; mé pérce mě [mouchu] neſe vzhóru, jsem lepši ptačieho sboru BawEzop 1728; potom pak na Křivoklát byl jest neſſen [Ota] a tu jednak tři léta vězal PulkB 96 deducitur; nesmlúvaj se s ním [s poraženým nepřítelem] na poli,…vždy jej nes do svého domu FlašRadaA 1859 odveď; v peru létavém, kteréž od větru popadeno bývá a neſeno Čtver 97a differtur; zloději pak vzemše tu pannu, neſechu ji s sebú do jednoho města ApolBaw 221b; i krále Václava… jav [Zikmund] pode lstí v domě jeho, potom jeho neſl do Viedně Budyš 20a; jali nám súseda našeho Tomka i nesli do Němec ListářRožmb 2,160 (1442); mrva, ješto se od větru neſe ChelčBoj 357a; a odtad neſen jest [král Václav] do Prahy na hrad a v tu věži velikú hranatú nahoře byl vsazen LetKřižA 19; tehdy oni věřící inhed na zajtřie mají plnú moc bez komorníka mně jistci svrchupsanému dobytek zajieti aneb základ, který mohú neſti, vzieti ProkArs 164b; a by pak pokřiku nebylo po nich [po zlodějích], a kdo zvěděl, ano mimo něho nesú neb ženú, takový každý aby honil pod vyvarováním pokut již jmenovaných ArchČ 4,422 (1453); že jest jmenovaného Hanuskoppa jal [Appl], na Bečov nesl ArchČ 37,1577 (1465); ║ kamž jej [Bruncvíka] oči neſli a mysl vedla BruncBaw 6a řídily, udávaly mu směr

3. koho [ženu] za koho [za muže] provdávat; mimo aktuální prézens též provdat: dřieve než za muž sem neſena, to sě stalo; právo lidmi dolíčiti RožmbB 34a (~A, ~C) než jsem se vdávala; tak jakž by slušelo správně dcseř mocného krále vésti a za tiesaře ji neſti LegKat 236

4. co/koho (kam [někomu k dispozici]) nést, přinášet; mimo aktuální prézens též přinést: všicci, již okolo jeho neſſete dary ŽaltWittb 75,12 (~GlosMuz, ~Pod, BiblPad, přinášujete ŽaltKlem, přinosíte ~Kap, přinášiete BiblLit, ~Praž, přineste ~Ol) affertis; přijdú s veselím, neſucze snopy své ŽaltWittb 125,6 (tak i ost.) portantes; tehdy neſiechu jemu [Ježíšovi] jednoho nemocného a ten ležieše v loži svém EvSeit 147a (Mt 9,2: přinesechu jemu ~Rajhr, předeň přinesu BiblDrážď, pod. ~Ol, obětováchu jemu EvOl, BiblLit, ~Pad, podáváchu jemu ~Praž) offerebant; pojidu [měšťané a úředníci] před svého krále neſſucze dary nemalé AlxB 185; kteréž zvolíte, ty pak pošli s listy, aby neſly vaše dary do Jeruzaléma BiblDrážď 1 C 16,3 (tak i ost.) mittam perferre gratiam; i by přinesena hlava jeho [Jana Křtitele] na okříně a dána jest děvečcě, i neſle ju mateři svéj BiblDrážď Mt 14,11 (tak a pod. i ost.) attulit; i vrátil se jest Mojžieš s huory dvě dště neſſa svědecstvie s obú stranú BiblCard Ex 32,15 (tak i ost.) portans; kak jest stánek a skříni kázal prorok božím zjevením k sobě neſti, aby s ním byla v tovařisství BiblMuzSZ 2 Mach 2,4 (~Lit, neſti s sobú ~Ol, vézti s sebú ~Pad, aby vzali s sebú ~Praž) comitari secum; poběhněte sěm (ſym rkp), milé kušě, a neſte sěm hřiešné dušě MastDrk 24; nes to [jablka a růže] Teofilovi, jemužto bez meškánie zdie to poselstvie PísDorA 112; jenž jest dal králevi Čtenie cělovati, má po Pax domini vzieti mír ot arcibiskupa…a nésci králevi ŘádKorA 56a deferre regi; hospodin pomoc nes jemu na lože jeho bolesti ŽaltKap 40,4 (přinese jemu ~Wittb, ~Klem, BiblOl, pod. ~Pad, pošli jemu ŽaltPod, učiň jemu BiblPraž) ferat pošli jemu; bez žaloby neſa své služby štít, to jest modlitbu BiblOl Sap 18,21 (tak i ost.) proferens; a každá krmě na jiných mísách před ně jest neſena BiblOl Est 1,7 (krmě…přinosiechu ~Card, ~Lit, pokrmové vnášeni býváchu ~Pad, pokrmy nosili ~Praž) cibi inferebantur; těla jeho [Paridova] s velikú prací dobudú se mnohým krve prolitím a s velikým pláčem do města neſechu TrojK 149b (~O, vnesechu ~A, ~S, ~L) inferunt; všemu svému rychtářství přikázal přísně, ať k nám úrok nesú bez meškánie ArchČ 21,304 (pol. 15. stol.); a on [Kristus] stál jako beránek tichý, jenž neſen bývá k oběti zápalné RokPostK 153b; ani dítěte néſti ke křtu knězi AktaBratr 1,243b; do Konstantinopoli nesmie žádný Neſti a vésti vosku a soli CestKabK 3b; k kteréjžto berně vybíraní výběrčí mají se dáti a ji provolati, aby jim neſena byla TovačA 20a; omnes, qui habebant infirmos variis languoribus, ducebant illos (vezli, neſli je gl.) ad eum Post UK V E 19,180a (L 4,40: vediechu EvZimn, ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, vodiechu ~Ol, ~Lit, ~Pad, pod. ~Praž); aby nižádný domácí ani cizí žádné mince černé ani bielé…do země našie nenesl ArchČ 5,281 (1459) nenosil; nebť jest Zibřid člověk dobrý; kde co vezme, to všecko na zámek nese, a na svú škodu leží ArchČ 8,62 (1471); z pěších, kteříž by co na zády k prodaji nesli ArchČ 18,201 (1500); ║ sidereasque vias alacri sub corde reportant nebeské cesty zase neſu, zjevují GlosSed 226b ukazují

Ad I/5: za lat. germinare stč. též roditi. – Ad II/1: za lat. deferre stč. též přěnésti; za asportare též otnošovati, otnášěti. – O ipf. futuru ponesu a pf. ponesti v. I. Němec, Slavia 31, 1962, 27–33. – S předp. do-, na-, nad-, ob-, ot-, po-, pod-, pro-, přě-, přěd-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy-, vz-, z-, za-, nadvz-, povz-, podvz-

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nésti, nesu, -seš, impftiv.; stsl. nesti ferre. — Nésti, tragen: (kdo seli v slzách,) přijdú s veselím, neſucze snopy své portantes ŽWittb. 239b (125, 6); neſſucze ŽKap. 72b (t.); neſuce ŽKlem. 120a (t.); neſucze snopky své ŽPod. 111a (t.); anděl boží neſl jej (Abakuka) za vrch z obory lvovéj ŽPod. 127b; neſl si jeho (lid svůj) u moci tvéj do přiebytka tvého portasti t. 127a (Exod. 15, 13); nefi si jej ŽKlem. 138b (t.); kříž neſti CisMnich. 97a, CisPr. 103b; ten (ober) bě přišel, žird vňuž pavuzu nezza AlxB. 4, 40; vzemše posli listy jeho (Alexandrovy), neſu jě přěd krále svého AlxV. 1014; (Darius) káza poslóm siesti, uzel maku jemu (Alexandrovi) neſty t. 1036; co ť mzhóv patset možéchu, to s ním poklada neſſyechu t. 1278; co pak tři sta velblúdóv poklada s ním (Dariem) mohli nezzty, to bylo všdy s ním nalézti AlxH. 4, 23; bramburský markrabie svého rodicě Vaňka královicě do Sas neſty káza DalC. 154b; anděli to vzácné tělo vzechu i neſu je na tu horu na Sinai Kat. v. 3464; (stařec) neneſe jeho (mládence) inhed přěd uopata non obtulit OtcB. 89b; (Antonius) duši (Amonovu) viděl neſuce do nebes ferri t. 197b; já ť (osel) neſu, což ť na mě zvalé NRada v. 1007; nes česnek kam chceš, česnek i bude Smil. přísl.ktož jej (hloh) nad sebú neſe MandA. 160a; tehda neneſu před nim (knězem Janem) ani korúhvě ani praporce, ale neſut třinácte křížóv před ním… a neſuť každý kříž na voze t. 214b; (poutníci) křěsťané berú tu zemi, ktežto svatý apoštol zahuben jest, a s sebú poctivě domov noſu (sic) deferunt Mill. 112a; (cestovatelé) na cestu sě zdvihnú, list králuov o (sic m. a) dsku zlatú sebú neſucze deferentes t. 7a; (ti volové) jsú velmi silní a břemena veliká negſu portant t. 17b; ktož tú cestú jdú, musejí pro piti vodu sebú neſti deferant t. 20b; pútník tento veliké penieze neſe s sebú GestaBř. 23b; dva mužě neſeta hrozn z země slíbené na púšť Kruml. 52b; Kristus neſa kříž na smrt byl veden t. 78a; kříž tvój, aby neſi, na tvojě ramena vložichu t. 101a; onoho v radost anjelé k bohu, a tohoto ďáblé v muku věčnú nesli sú HusE. 1, 243; (osel) což na ň zvalé, rád neſe Hád. 1b; neſſe fert Prešp. 926; neſſ gere t. 943; — by (abys, Kriste,) neſl naše prohříšení Mách. 157; beránče bożie, jenž neſſes hřiechy světa tollis ŽPod. 137b; — kamž jej (Bruncvíka) oči neſli a mysl vedla, tam šel Baw. 6a. — Nésti, přinášeti, bringen: již neſſete dary affertis ŽWittb. 134b (75, 12); neſete ŽGloss. (t.), ŽPod. 64a (t.); hospodin pomoc nes jemu na lože jeho bolesti ferat ŽKap. 22b (40, 4); (měšťané) pojidu přěd svého krále, neſſucze dary nemalé AlxB. 5, 14; (Maria) přijíde neſſuczy k hrobu drahé masti v rukú obú Hrad. 29a; poběhněte sěm a neſte sěm hřiešné dušě Mách. 83; běžtež po světu, milé panošě, a neſte sěm hřiešné dušě t.; synu milý, nerod neſti těch (klevetných) řečí, jichž by dovésti nemohl podlé cti své pořádné OpMus. 148a; rád listy nese v ústech Smil. přísl. (asi o člověku klevetném); jižto (olivovú ruoždku) holubicě v korábě zavřěná neſieſſe Kruml. 7a. — Míti jako oděv, odění, tragen: (pěší vojíni) hráli, meč pukléř neſſyechu AlxV. 399; kmet musil jíti neſta kopie t. 2245; Hektor štít neſyſſe zlatý Troj. 107a; (Tataři) meče negſu pod svrchném rúchem deferunt Mill. 42b; kožichy zšlechtělé neſu lisie aneb hranostajie i také jiných zvieřat, ješto mají drahé kóžě, z nichž kožichy neſſuow t. Míti ve znaku, tragen: kotel, kterýž na svém ščítu nesu Výb. 2, 39. Nositi (nějak), tragen: (krásné panie) neſucze hlavy jako lanie Mách. 73 (Mast. 4a); (Zorzanští lidé) vlasy krátké neſuw deferunt Mill. 11b; (Marta) nikdy hlavy ani hrdla zdvihnutě neneſla Kruml. 13b. — Nositi v životě, im Mutterleibe tragen: neb žena, když dsceru (sic) neſe a porodí, dlúhý čas a těžce jest pracovala pottans Mill. 81b. — Nésti (něco tíživého pomyslného), tragen: ať neſſu hanbu ferant ŽWittb. 67b (39, 16); neſu ŽGloss. (t.), ŽPod. 37b (t.); neſte hanbu ŽKlem. 42a (t.); vě svě sirobu neſte mnoho let Kat. v. 333; tu s’ s ním těžkú práci neſel s bolestí Pass. 302; dobré jest člověku, když inhed z mládi břieme nese portaverit OtcB. 103a; aby mohli (úředníci) nésti práci a náklad úřadu svého ŠtítErb. 149; když by (pán) pro obecné dobré měl kterú práci s nákladem nésti t. 156; že ť su (svatí), milujíc boha, práci i smrt pro ň nesli t. 12; k takému utrpení, co j’ ho nesl (syn boží) pro ny t. 186; musí (člověk) rozličnú o sobě práci neſtí a strpěti mnohé puotky ŠtítBud. 114; zlí pro zlé a dobří pro dobré neſu práci t. 154; by túž práci lidé pro bóh neſly t.; když svú práci neſete věrně Štít. ř. 103a; o nichž má (člověk) péči z práva neſti t. 180b; nésti práci k vóli přietele ŠtítVrť. 212; nenes toho bolestivě non feras Ol. Sir. 4, 9. Provdati, (jakožto nevěstu) přinésti, verheiraten, heimführen: (vdova odpoví:) dřéve za muž sem neſſena, to sě stalo Rožmb. 122; kdy tu pannu domuov vzieti s velikú ctí a za tiesaře ji neſti Kat. v. 236. Vésti, führen: ktož jsa křív neſe válku s druhým, dlužen jest onomu nahraditi všecky škody Štít. uč. 92a; ten, ktož neſe válku jsa práv, což na onom dobude, vše jest jeho t.; (advokát má) navésti toho, jehož při nese, aby se smluvil a dosti učinil svému protivníku za jeho škodu ŠtítErb. 150; ktož by práv jsa nesl válku…, ale ktož vede válku křív jsa ŠtítVrť. 94; jest nebezpečné války nésti, leč by kto nesl pravú válku t. Míti (něco pomyslného), tragen: ty jsi ten, jenžto v svém božství milosrdie neſeſſ nade vše svá učiněnie Krist. 8a; proč jest tak náš spasitel znamenitú pokoru neſl t. 31b, 81a; kak devět řádóv lidských nesú podobenstvie devieti kóróv andělských ŠtítErb. 2. Obsahovati, enthalten: artikul třetí to v sobě neſe, že by… Solf. 19. Znamenati, bedeuten: mnoho ť ta slova neſu ChelčPost. 154b; najprv, co by to v sobě neslo slovo pokánie VěstnČAkad. 3, 210 (1523); poznav pak on (hadač), co by to neſlo, řekl Ezop 108a. — Pokládati, vážiti, halten, schätzen: svatý Václav, všech tělesných věcí sobě za nic nenesa, poslal posly Kar. 116; (mládeneček) jako za nic sobě neneſl muk duceret Ol. 2. Machab. 7, 12. Vydávati, bringen: aby svědečstvie neſl (Jan Křtitel) ot světlosti perhiberet ŽKap. 92b (Jan 1, 8); všeliké dřěvo dobré ovoce dobré neſſe Krist. 42a; (stromoví,) ješto ovoce neſe OtcB. 116b; (strom) neneſſe ovoce non producit Mill. 21b; (cedrové) negſu veliká a dlúhá jablka jako melúny MandA. 183b; to dřevo, točíšto člověk, sladké ovoce, dokudž neshřěšil, neſl, točíšto činil GestaBř. 18b; všelikú větev, ješto neneſe ovoce, (otec nebeský) odrúbí Kruml. 75b. — N. sě Nésti: Nésti (intensivně), tragen: nali ť opět noh neſe se s nimi, s tovařiši posledními, a ta oba v hniezdo vsadi Baw. 121a, nese je, táhne se s nimi. — Ubírati se, jeti, táhnouti, sieh tragen, reiten, ziehen: když toho uzřesta (dva panicové), že tak s prací se neſieſe Baw. 169a, tak s námahou jel; to pobravše do Čech sú sě neſly Pulk. 45b. — Nésti se, oděnu býti, sich tragen, gekleidet sein: pak-li by kdo kterého koli žáka svěceného, kněžsky se nesúcího, zabil Brikc. 381.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nésti, nesu, -eš ned. nést: noha nese všecky údy; vě svě sirobu nesle snášely jsme osiřelost; utrpenie nésti; súd nésti být souzen; pomstu nésti mstít se; nésti pro svět marné chvály být učasten; unášet, odnášet, odvádět, odvážet: potom jeho (krále Václava) nesl do Vídně; oblékat si, mít na sobě: kožichy nesú lisie; (Ježíš) trnovú korunu ráčil jest nésti; mít v sobě, obsahovat: Ježíšova řeč ten rozum nese; vykonávat: úřad, práci nésti; roznášet, rozhlašovat: ať žádný škodných novin nenese; dávat, poskytovat, plodit: nemóž dřěvo dobré ovoce zlého nésti; nést odplatu, brát na sebe něčí provinění: Beránče boží, jenž neseš hřiechy světa; být původcem něčeho, (o svědectví) vydávat: mnozí křivé svědečstvie nesiechu proti Ježíšovi; provdávat: slušelo by dceř mocného krále za ciesařě nésti; — néstinést se; vznášet se; snášet se; ubírat se, směřovat: do České země sú sě nesli; (nad čím) zabývat se, obírat se čím: rozum řemeslníka nese sě nad dielem; chovat se, jednat: nešlechetně sě nesú; (nad koho) vynášet se, vypínat se; (za koho) vydávat se: těch časóv dva, třie i čtyřie za papežě sě nesli
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nésti nedok. = provdávati; vésti, pokládati, vážiti; — nésti věnec = předstírati panenství; — nésti= ubírati se, jeti, táhnouti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).