návný adj.; k náv
♦ návná kost med. návní kost, cystická zduřenina tkáně, zvláště v okolí kloubů n. šlach na končetinách: Nawne kosti aneb divie kosti když by rostly v hrdle LékFrantA 112b; tiem [vypálením] také uléčíš nawnv kost LékMuz 320a; o nawne kosti na zápěstí LékSalM 205 nodus in raseta manus; nemoc ta najviece stává se od veliké roboty i ztaženie miesta toho přielišného, pro něžto zběhnú se mokrosti na miesto uražené, a na dlí, což v nich (gich rkp) jest tenkého, zmisie, a což hrubého, to zdvrdne a svalí se na miestě a bude jako kost. A to postúpá druhdy před dotčením a druhdy nic, a slóveť od Čechóv nawna kost LékSalM 300; vezmi neb ujmi nawnu kost mezi prsty a uveď ji na miesto nežilovaté LékSalM 363 nodum; s návnou kostí [dobytek] WinterMěst 2,293 (1455). – Srov. návský
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
návný, adj.; sr. náv. — Návná kost Überbein: (dobytek) s návnou kostí WintObr. 2, 293 (r. 1455); nemoc ta stává se od veliké roboty i ztaženie miesta toho přielišného, pro něžto zběhnú se mokrosti na miesto uražené, a na dli, což v nich jest tenkého, zmiše, a což hrubého, to ztvrdne a bude jako kost; a to postúpá druhdy před dotčením a druhdy nic; a slove ť od Čechóv nawna kost Sal. 299, 300; okrúhlost té nawne kosti t.; proti nawne kosti na stehně neb na koleně t. 371; vezmi nawnu kost (na pyji) mezi prsty t. 363.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².