|
|
|
náv, -i f., též m. záhrobí, svět zemřelých, podsvětí; [o vzkříšení] „z návi“ z mrtvých: ustlav [velitel Damašku] jiným v nawi bydlo, i upadl sám v též osidlo AlxH 266; o tom, že šel by [Ježíš] v nawy, prorok Jeremiáš praví LegSilv 25; potom Krok jide do nawy, tři múdré dcery ostavi DalC 3,5; mrtví z nawy vstávají BiblDrážď Mt 11,5 (mrtví z mrtvých vstávají ~Praž, mrtví vstávají EvRajhr a ost.) mortui resurgunt; ty [sv. Jiří] jsi ve jmě božie mirtvé z nawy vzkřěšoval LegJiřB 542; bóh, jenž nemocné usdravi a Lazařě vskřiesil z nawy, své jmě nade mnú oslaví LegKatMenB 198; ║ mrtví vstáváchu z svých nawy UmučRoud 1159 ze svých hrobů; skrzě Evu byl náš naw, již bude v nebesiech náš stav Levšt 96 (fig.) zatracení (n. smrtelnost?) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
náv, -i, masc., novotvar náva, -y, fem., hrob, onen svět, peklo, Grab, das Jenseits, die Hölle; stsl. navь mortuus, souvisí s nýti, u-naviti. — Ustlav jiným w nawi bydlo, i upadl sám v též osidlo AlxH. 2b; Krok jíde do nawy DalC. 7a, DalStrah. 3; jenž Lazařě vzkřiesil z nawy KatBrn. 198; ty jsi mirtvé z nawy vzkřěšoval JiřBrn. 542; dvě stě let (jest tomu), jakž sem do nagy ſſel JiřKlem. 17, omylem m. do návi, v. tamže doleji ve v. 23: tak sem ihned do pekla šel; mrtví vstáváchu z svých nawy Rúd. 17b; skrzě Evu byl náš naw, již (nunc) bude v nebesiech náš stav Levšt. 150a; Libuše i Přemysl… oba odešli do Náwy a pohřbeni jsú Háj. 22b; do Saturnovy návy se odebral VelJg., nenawa (sic) stix SlovKlem. 3a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
náv, -a, -u, masc., náva, -y, fem., náve, -e, fem., druh lodi, Schiff; ze střhněm. nâwe, masc. i fem., kleineres Schiff, Fährschiff, a tu z lat. navis, Kluge 4, 245. — Ten naw větrem sa hnán Lobk. 29a; takový veliký naw t. 29a; a mocí naw hnal k břehu morskému t. 28b; v každém domu sú galeje a Nawy, totižto veliké lodí t. 6a; z naší nawi Pref. 66; na jedné nawie Lobk. 57a; mnoho lodí, naw, gryſ a fust Lobk. 143b; do naší nawe Pref. 65; z naší nawe t. 66; o nawi t. 16; aby nawi (akk. sing.) ohradili t. 66. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
náv, -i f. i m. svět zemřelých, záhrobí, podsvětí: jide do návi, v návi zemřel; hrob: mrtví vstáváchu z svých náví Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
náv m., náva f. = místo duší po smrti; hrob, peklo Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
náv m., náva f. (z ital.) = loď Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|