|
|
|
následovník, -a m., zř. náshledovník; k následovati, následovný 1. (koho) průvodce, společník, druh: Jan Žižka, čeledín krále Václava, s jistými svými následovníky BřezKron 356 cum certa sua comitiva; Podiven, naſledownik a sluha jeho [Václava] SilvKron 20a eius comitem 2. pronásledovatel, stíhatel, honec: insecutor naſledownyk, honec SlovOstřS 86; persecutor nátisník, naſledownyk SlovOstřS 102; sequax…, id est diligens secutor postíhač, pilný naſledownijk VodňLact T4b; ║ jda po něm [člověk po Bohu] jako naſledownik BiblPraž Sir 14,23 (stihač ~Ol, ~Lit, stihatel ~Pad) investigator stopovatel 3. (čí) následovník, stoupenec někoho, kdo se řídí někým; [božstva] vyznavač, ctitel: [učitele] žák: když praví naſledownyczi následovati budú Otce v duchu a v pravdě EvOl 233b (J 4,23: modlitebníci ~Rajhr a ost.) adoratores; naſledownyci modl BiblDrážď 1 C 10,7 ~Ol, modlosluhy ~Lit, ~Pad, modláři ~Praž, modloslužebníci EvOl) idolatrae; ten, jenž sám sebe zapřel, jest naſledownik Jezukrista OtcB 104a sectator; i pozva [Jeroným] toho jistého zlostníka se všemi jeho naſledownyky JeronM 52a cum suis discipulis et eiusdem nequitiae ministris; všech naſledownikow jeho [Baalových]…pozovte ke mně…; ale Hien činieše to lstivě, aby zatratil naſledownyky té modly Baal BiblOl 4 Rg 10,19 (slúh… naſledowniky ~Lit, slúh… služebníky ~Pad, služebníky… modláře a kněží ~Praž) servos…cultores; synové Abrahamovi, točíž naſledownyczy jeho věru LyraMat 9b imitatores; aby v témž jeho [přítele božího] byli naſſledownyczy v své panenské čistotě ŠtítSvátA 30b; jakož Aristotileš a jeho naſledownici v tom drželi sú HusVýklB 26a; všem těm sektám i jich naſhledowniekuom AktaKost 21b complicibus; mistra Jeronýma, jich [Husa a Viklefa] naſhledownijka MladJerF 130a aemulum; ne miesta ani ouřadové činí naſledowniky svatých, ale životové a následovánie svatých těch v mraviech RokPostA 81a. – Srov. následač, následovač, následovatel, následovcě 4. čeho následovník, přívrženec, kdo se horlivě drží něčeho; [dobrého] zastánce; [zlého] milovník: od těch naſledownykow té smlúvy dějieše sě veliké posmievanie JeronM 46a ab illius sectae cultoribus; naſledowniczy křesťanského zákona ComestK 259a sequaces; milovník a naſledownik zákona ComestK 267b aemulator; aby byl [král]…spravedlnosci naſſledownyk ŘádKorA 45b cultor; milovník a naſledownyk dobrého a přesvatého přiebytka svatého Václava mučenníka byl jest [Podiven], naſledownyk za živa i také po smrti PulkB 32 zelator et relator; Boleslavovi…, viery svaté věrnému naſledownykowy PulkB 35 alumno; budeš li dobrého tovařistvie naſledownyk, budeš naſledownyk i jich šlechetnosti ŠtítKlem 45b; zákona Machometova naſledowniczi CestMil 22a sectator; cultores obrazitelové vel naſledowniczy MamKapR 35a (Job 13,4; naſledownici převráceného učenie BiblCard, ~Lit, milovníky ~Pad, ~Praž, úkladce ~Ol); kto se pod ním [znamením Venuše] urodí…, bude rozkoší, veselé naſledownik LékFrantA 167b; naſledownijk pravdy LékKřišť 182b; v tom blúdie všickni naſledowničy zákonóv lidských zamyšlených ChelčJan 56b; naſledownicy skuteční jeho [ďáblovy] pýchy ChelčPař 170b; všem…svého jazyka českého následovníkům [výzva] ArchČ 20,557 (1469) Srov. následník Ad 1: za lat. comes stč. též tovařiš. – Ad 2: za lat. persecutor stč. též násilník, nenávistník, nepřietel, popudič, protivník; za investigator též dochoditel, slédník. – Ad 3: za lat. idolatra stč. též modlák, modle; za discipulus téžučedlník; za cultor též čstitel. – Srov. nádržník, nákladník 1 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
následovník, -a, masc. — Ctitel, Anbeter, Verehrer: praví naſledownyczi následovati budú otce v duchu adoratores EvOl. 233b, Jan 4, 23; přěslavného Jeronyma přěnábožný naſledownyk cultor JeronMus. 69b. — Nachfolger, Nachahmer, Anhänger: abych tvých šlépějí byl naſledownyk JeronMus. 40b; pozva toho zlostníka se všěmi jeho naſledownyky discipulis t. 52a; to knieže kacieřské svými (t. j. s svými) naſledownyky přišed do kostela filiis t. 52b; ktož zatají co křivého, ten ť jest naſledownyk zlého Vít. 75a; od naſledownykuow téj smlúvy dějíše sě veliké posmívanie ROlB. 82b; všecky své naſledowniky ráčil ujistiti (bóh) svým královstvím Kruml. 149a; (ten) nemóž mým naſledownikem býti t. 117a; naſledownyczy naši učiněni jste imitatores EvOl. 103a, 1. Thess. 1, 6; (Jakob) bieše naſledownykem svatého Tomáše MandA. 216a; zákona Machometova naſledowniczi byli jsú sectator Mill. 22a; bieše Najam viery křesťanské, ale nebieše naſledownik skutkuov viery non operum fidei imitator t. 54a; kamž tito naſledownicy jeho pýchy jinam pójdú, jedno za ním do pekla ChelčPař. 170b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
následovník m. průvodce; následovatel, přívrženec, stoupenec, ctitel Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|