nádvořie, -ie n.; k dvór
jur. násilné vniknutí do domu, porušení domovní integrity: debent iurare septem manibus pro furto vel pro eo, quod dicitur nadwore CDB 1,256 (1174–1178; na dworzie Muz V C 9); tuhá žalost, silné hoře rozchodí mě [duši], tvé [těla] nadworzye, strast v sirobě ve vší mdlobě Spor 82a (fig.); má také purkrabie všech horkých násilí, výbojóv, únosóv, nadworzij popraviti ŠtítŠach 309b
Tak vykládá V. Vaněček, Počátky práva 88, ač znal jen první doklad; ostatní doklady dávají spíše za pravdu jemu, nikoli výkladům jiným (BrandlGlos 165, GbSlov 2,454, VýbAkad 1,775), ale v dokladu Spor 82a lze předpokládat i kalk za lat. incuria ‚nedbalost‘ (Daňh.). J. Kejř, Historica 16, 139, pozn. 96, navrhuje výklad ‚zjištění ukradené věci v cizím domě‘