mořman, -a m.
k moře
Jen u Klareta v kapitole De blandis monstris za lat. equida
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 28. 3. 2024).
mořman, -a, masc., prý obluda nějaká: morzman *equida Prešp. 385 v kap. Clauda monstra, Rozk. 784. Strojené.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².