maľútký, -ľutký maľutký, -lítký malítký, -litký malitký, adj., maličký, malinký, sehr klein; demin. z malý. Dokladu pro předpokládané stč. -ľú-, -ľu- není, ale svědčí pro ně rus. maljutkij, pol. malutki a stpol. maliutk-: malyvtko Wigilie XVI stol. (Jag. Arch. 7, 205), malyvdko BrücknApokr. 349. — Tři malitke kúsky dřiezhy LékA. 85a; velmi malitky drobet ŠtítBud. 38, malijtky drobtek Štít. ř. 126a. Malitky jest čas života exiguum est tempus Kladr. Sap. 2, 1; malytky čásek Alb. 71b, w malytkem čásku tamt.; po malitke chvíli Ol. Ex. 17, 4, w malijtku chvilku Štít. ř. 64b. Sestra naše malítka jest HusŠal. 150a. Učiň z té múky pokrutu malitku panem parvulum Lit. 3. Reg. 17, 13. Koníka malitkeho Mill. 111b; živeli malítcí animalia pusilla ŽGlossKlem. 103, 25. Stádu malitkemu gregi pusillo SekvE. 34a. Z malitkych hřiechóv JeronMus. 7a. Malijtke mketnutie Štít. ř. 14b; malítke znamenávanie mysli ŠtítBud. 103. Upokojenie malitke Hug. 341. Z malytkey malosti Kat. v. 3217. Já malytky mezi maličkými Aug. 115b. Oba malitka RVodň. 161b. — Malitky parvulus Ol. 1. Reg. 16, 11; že se nedostávalo těch, kteří by lámali ten chléb malitkym…, jakož písmo die: Mlaďátka žádali jsú chleba atd. ChelčPost. 198a; šípové malytkych parvulorum ŽPod. 63, 8; malytky pusillus EvVíd. Luk. 19, 3. — maľútko, -ľutko maľutko, zpodstatnělé neutr. tvaru jmenného, ein wenig, a z toho pak adverb.: chcem… malitko pověděti Alxp. 101; přijímáš malitko Hug. 70; přinesu ť malitko vody pauxillum aquæ Pražsk. Gen. 18, 4, malitko vody mi udaj pauxillum aquæ t. Gen. 24, 17, malitko vody paululum Ol. Súdc. 4, 19; aby malitko pokrmu vzal paululum Lit. Súdc. 19, 8; malitko oleje Comest. 160a; vezmeš toho prachu malitko AlchAnt. 50a; — po malijtku Ben. 7. předml. Jeron.; — když biechu malitko paucissimi ŽWittb. 104, 12; — malytko méňe paulo minus ŽPod. 8, 6: — malitko (říkají někteří na Moravě) Blah. 274.

malitký adj. = maličký