letní¹ adj.
ojed. letný¹ adj.
k léto
1. letní, typický pro „léto“; letní čas „léto“ 1
2. (o kratším časovém úseku) letní, jsoucí součástí „léta“ 1
3. (o události) letní, odehrávající se v „létě“ 1
4. (o stavbě) využívaný v letním období
5. zvl. v pl. (ve funkci gen.) „roku“
6. roční, rok trvající
7. (o zvířeti) jsoucí ve stáří jednoho léta
8. (o dávce) roční, placený jednou za rok
9. (o člověku) najatý na rok
10. (o člověku) letitý
11. (o člověku) zletilý, dospělý
Dolož. též jako vl. jm. místní a součást vl. jm. pomístních
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 16. 4. 2024).
letný² adj.
ojed. též letní² adj.
1. pěkný, krásný, milostný
2. dobrotivý, laskavý, přátelský
3. štědrý
K motivaci sr. Machek, Etym. slov.² s. v. letný
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 16. 4. 2024).
letní, adj., sommerlich, Sommer-, Jahres-; srov. stsl. lêtьnъ æstatis, z lêto. — Podletní, podzimní i letny čas Kruml. 393b; letny čas ver BohFl. 40. Ač již létě móžeš trvati, darem letnim v teple hráti…, však mráz s zimú jest tě znobě (praví mravenec mouše) Baw. 86. Nad vozem pak wz letnu zparu proti slunečnému varu orlicě bě pov(ě)šena AlxH. 3, 6, pro letny zparu… orlicě bě pověšena AlxV. 1245, Gualth. 2, 118: ardentis fervorem temperat æstus. — Již ostřieháchu sieni letnye vestibulum palatii Lit. 2. Par. 12, 10. (přeložení volné, Br. tamt.: kteříž ostříhali brány domu královského). — Proti letnyemu větru contra Africum Ol. Jos 18, 14 (Br. tamt.: ku poledni), letní vietr. — Letní, roční, Jahres-: když letny okrslek sě točieše anni circulus Lit. 2. Par. 36, 10, letny okršlek Ol. tamt.; podlé letnyeho počta iuxta annorum numerum Ol. Lev. 25, 52, Mus. tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
letní adj. letní; roční: podlé letnieho počta podle počtu let, podle stáří; jižní: letní vietr
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.