kúpiti, -ṕu, -pí pf.
1. co, čeho (zboží ap.) koho za co, čím ot koho, u koho k čemu ap. koupit od někoho n. někde něco zvl. za peníze; „kúpiti za svobodné“ co (majetek) ot koho koupí získat do vlastnictví; též fig.
2. co komu darovat, odkázat (?)
3. kúpiti rád co být něčemu rád
4. relig. koho, co čím (krví ap.) vykoupit, spasit
K motivaci sr. Machek, Etym. slov.² s. v. kupovati. Sr. nakúpiti, otkúpiti, pokúpiti, vykúpiti
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
kúpiti, -ṕu, -piš, pftiv., kaufen; z germ.: got. kaupôn Handel treiben, sthněm. choufôn kaufen. — U mne masti cupyte (impt.) Mast. 271. Sedláček kupi za haléř koláček… uzří v ňem přěhrozné diery Hrad. 137a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².