kraslicě, -ě f.
k krásliti
kraslice, malované, obarvené velikonoční vejce
Jen u Klareta v kapitole De rebus ecclesiasticis za lat. decra (sr. decor). Sr. krášľený, nekrášľený
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).
kraslicě, -ě, fem.: pozvoňenie pulsus…, čščice, *decra kraſlicze, ssutky…, almužna atd. Prešp. 2310 v kap. De rebus ecclesiasticis; kraſſlyczye též Rozk. 3398. Nejasné; snad něco jako nč. kraslice. — Jm. místní: ve vsi Kraſlicy Háj. 38b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².