králík | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

králík, -a m.

k král

1. expr. (pejor.) král, zvl. méně významný

2. královský úředník s velkými pravomocemi podřízený králi

Dolož. též adj. poses. a jako vl. jm. osobní (též jako překlad lat. rodového jména Regulus)

Autor: Martina Jamborová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.7, citován stav ze dne 23. 9. 2018).

 


králík, -a/-u m.

k král

1. bibl. mimořádně jedovatý n. jinak nebezpečný had n. ještěr, zvl. zmije n. bazilišek

2. jehlice, druh ryby

3. králík, hlodavec s dlouhým ušima a jemnou srstí

4. králíček, malý pták se žlutým proužkem peří na hlavě

Dolož. též adj. poses. a jako vl. jm. osobní. Sr. SSL s. v. aculea, aspis. Sr. aspis, bazilišek, hlušec, vřětenicě, zlatohlávek, -vka/-vku

Autor: Martina Jamborová

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.7, citován stav ze dne 23. 9. 2018).

 


králík, -a, demin z král. — Jě sě opat krále (Václava I) třepatí, řka: Bych u tebe seděl blíže…, měl by ve mně súsěda zlého, učinil bych z tebe kralyka malého DalC. 83. Byl jeden kralik, točíš malý král Krist. 43a. Bieše jeden kralyk regulus EvVíd. Jan. 4, 46. Země… na pět kralikow dělí se in quinque regulos Kladr. Jos. 13, 3, pět kralikow Ol. tamt. — kralyk, cral, rexus Rozk. 3062, ve hře šachové, srov. král. Had toho jména: vyjde kralyk had regulus Pror. Isa 14, 29; jako had…, jenž slove regulus nebo kralik Ol. Prov. 23, 32; na kralikowi super aspidem ŽGloss. 90, 13, na kralikowy… budeš choditi ŽPod. tamt.; kralykowe hluſſy (aspis) ŽWittb. 57, 5. O hadu s korunau, kterémuž králijk říkají Ezop. 194a. — Ryba toho jména: kralik aculea (Diefb.: acculeta) Prešp. 334 v kap. De piscibus, acculea MamA. 14a; kralyk též Rozk. 675, BohFl. 71; gralik též Nom. 63b. — Pták toho jména: slyší-li kto vrabce nebo kralika nebo penkavu zpievajice. BřezSnář. 236; crochilos kralijk (pták nejmenší) Lact. 282c. — Králík, Kaninchen Vel. Jg., podle střhněm. künielîn. vzniklého z lat. cuniculus a pojatého mylně za küniclîn demin. z künic. Jm. osobní; Kralik NekrP.; Kralik TomZ. 1393 n 171; Kralik non respondit Lún. ks. 1400. Adj. possess. -óv králíkóv: kralikowa sluhu RokycEvJan. 152b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


králík m. malý, bezvýznamný král; druh hada (s korunkou), zmije
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


králík m. (zdrobnělé z král) = malý král; — had s korunkou
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2018, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2018, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2018, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 11 lety, 10 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.7
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web je podpořen projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. LM2015081
„Výzkumná infrastruktura pro diachronní bohemistiku“ (akronym RIDICS) v rámci Projektu velkých infrastruktur pro VaVaI.