kostlivý adj.
k kost, -i
1. kostěný, tvořený kostmi
2. kostnatý, statný, mající silné, vyčnívající kosti
Sr. kostěný, kostný
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).
kostlivý, adj., z kostí, beinern, knöchern: takú zvláštností masitú a koſtliwu, toho odpierá, že tak nenie (Kristus) v svátosti ChelčRepl. 66a; — kostnatý, knochig: osel silný a neb koſliwy (sic) osseus Comest. 51a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
kostlivý adj. kostěný; kostnatý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.