|
|
|
koláč¹, -ě m. k kolo pečivo kulatého tvaru; čeho (chleba) pecen, bochník K sémantickému vývoji a vztahům k homonymu koláč² M. Vajdlová, Koláč, Naše rodina, 26. 11. 2001 Sr. bochník, pecen 1 Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 16. 4. 2024). 
koláč², -ě m. k lat. collatio 1. za co (skutek) odměna, odplata 2. za co poplatek, dávka n. odměna za vykonaný úkon, zvl. odstupné za postoupení majetku 3. dar 4. úplatek 5. zř. zpráva, „novina“ 5 K sémantickému vývoji a vztahům k homonymu koláč¹ M. Vajdlová, Koláč, Naše rodina, 26. 11. 2001. Jinak interpretuje GbSlov s. v. koláč a E. Michálek sub Koláč, Svobodné slovo, 4. 6. 1975 Sr. dar 6, 7, 8, otměna, otplata, španda Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 16. 4. 2024).
koláč, -ě, masc.; stsl. kolačь libum, recte circus, z kolo, podle zevní podoby. — Kuchen, colacſt (sic) crustula, panis in medio cavus et tortus MVerb.; kolacz torta Prešp. 1700, BohFl. 257, t. 280, RVodň. 51c; kolacz chleba tortam (sc. panis) Mus. Num. 6, 19, Ol. tamt.; nesa kolacze tortas panis Ol. 1. Reg. 10, 3; kolacz bochníka jednoho torta panis t. Ex. 29, 23; jako kolaacz Štít. ř. 18a. Pekař své kolaczie nadýmá Hrad. 137b; paddesát kolacziew t. 137a; ktož těch kolacziew kúpí, každý na své hoře vzúpí tamt. — Koláč daný jako plat, odměna, dar, úplatek, Bezahlung, Lohn, Geschenk, Bestechung. Pak-li by kto poznal co svého podlé toho zloděje, tehdy jmá jemu zase navráceno býti na kolaczi za onoho (t. kdo zloděje s věcmi kradenými chytil) trud a práci Pr. pr. 260, na koláči = za plat, za odměnu. Řekl-li by kto komu koláč dáti, když by ten se uptal kradené věci, a doptaje se, není jemu tím koláčem vinen ČelNál. 28, 1. Dachu ji (dívku) na kolaczy v ženinu lankrabí mladému Otc. 460a. Pak-li kto nejde (do Říma, pro odpustek), ale nalezne kněze, ješto jej na malém kolaczi hřiechuov zbaví ChelčPost. 177a. Ktož koli vší obci k škodě v městech bratrstva přehlédají na kolaczy Štít. uč. 88b. Ktož béře kolaczie pro požitky, sluha jest lichevníkóv qui accipit mutuum Ol. Prov. 22, 7, koláč = odměna za půjčení peněz. Posel vece: »Pravím ť toto, máš mi dáti kolaċ za to« Baw. 73b, koláč = odměna poslovi, kolacz solarium Rozk. 3430, kolaczi (sic, matením s kollací, v. t.) solarium Prešp. 2352, kolaczý (sic) Veleš. (solarium = Sold, Lohn, Geld Diefb. Gloss.= vectigal, quod pro solo penditur DC.); (Durink) děťátku bradaticiú hlavu stě i nese hlavu knězi do Prahy mně, by nesl mu kolacz přědrahý DalC. 21. Ktož sě (ke konšelovi) s kolaczem uteče, ten atd. Hrad. 128b, koláč = dar, úplatek; (konšel) umie mnohým radu dáti, a sám na to nechce tbáti, by křivých kolacziew nebral; hubený bude tvój kolacz, až ť řkú tobě: Do pekla rač! t. 129a. Súdce… maje vláští milost k jedné straně aneb kolaczem jsa oslepen má do roka nejměti úřadu svého Štít. uč. 80b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
koláč, -ě m. koláč; odměna, plat: na koláči za plat, za odměnu; dar; úplatek: súdce koláčem jsa oslepen má do roka nejměti úřadu svého Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
koláč m. = odměna, úplatek, dar Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|