karnáč, -ě m.
sr. střhn. garnatsch
dlouhý svrchní oděv, plášť
Sr. SSL s. v. camisiale. Sr. karnach, teristr, žejdl
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
karnáč, -ě, masc., dlouhý svrchní oděv; ze stněm. garnatsch, garnasch = langes Oberkleid ohne Ärmel Lex., a to z franc. garnache, ital. guarnaccio, střlat. garnacia vestis talaris Matz. cs. — (Odejme pán) čechlíky a šnórky a karnaċe theristra Kladr. Isa. 3, 23, karnaczye Pror. Isa. tamt., v Bibli 1857: letní plachétky. — karnacz camisiale Prešp. 1760 v kap. de vestibus, Rozk. 2679, Nom. 71a, Vocab. 175b, SlovKlem. 34b; karnacz theristrum MamD. 295b, MamE. 307a; carnacz suppara BohFl. 535, t. 526 (subpara = ioppel atd. Diefb. Gloss.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
karnáč, -ě, demin. karnáček, -čka m. dlouhý svrchní oděv, patrně bez rukávů
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.