jednooký adj.
k jeden a oko
1. jednooký, mající jen jedno oko; též zpodst.
2. expr. (pejor.) (o víře ap.) vyžadující přijímání pod jednou
3. med. třěvo jednooké slepé střevo
Sr. jednoočec
Autor: Michal Hořejší
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 23. 4. 2024).
jednooký, adj., einäugig. — Od Albrechta gednookeho DalC. 96. Ševčík gedno oky Mill. 15a. gednooki monophthalmus Prešp. 278, Roh. 181a, gednowoky Rozk. 531, gyednooky Nom. 67a. — Potupná přezdívka těm, kteří přijímali pod jednou ČČMus. 1884, 530 (z Korandy) a PoprR. 23. — Příjm.: Mathias Gednookych fassus est Lún. ks. 1421.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².