jarý, adj., jsoucí od jara, letošní, Frühjahrs-, heurig; sln. a srbch. jar, rus. jarъ atd. (v stsl. nedoloženo). Je téhož kořene jako ř. ὥρα ver, annus, ὥρoς annus, lat. hora, stněm. jâr. K jarý je jaro (nč.) a jarní, jako na př. ráno a ranní k raný. — Strany jareho obilí setého KolEE. 169b (1703), jaré obilé, z jara seté. Pšenice pět strichů yary KolDD. 259a (1637), jará pšenicě; žita yaryho sedum strichů tamt., jaré žito. Vezmu múku yaru ChirB. 224a, jará múka, z letošního, nového obilí. Vezmi… medu yareho tři loty Chir. 70b, jarý med, letošní; vezmi jareho medu ChirB. 195b; gary med mel vernale Lact. 271a. Vezmi yary stred ChirB. 290b, jarý stred; yara ſtred ApatF. 73a, jará stred. Vezmi yary vosk ChirB. 46b, jarý vosk; yary vosk ApatFr. 25b (Vedle toho také nový vosk: vosku noweho ChirB. 193a, nový = letošní). — gary nebo ozymy ječmen MamA. 36a, jarý ječmen, oppos. ozimý; (srdce zlostné) vylé se jako peklo, zdvihaje yare y ozyme ChelčPost. 262b. Trpělivě hovějě (oráč), až přijme yare y ozime patienter ferens temporaneum et serotinum Koř. Jak. 5, 7, až by vzal iare y ozime Kladr. tamt. (překladatel rozuměl patrně jaré i ozimé obilí, osení; za to Br. tamt.: trpělivě očekávaje, až by přijał podzimní i jarní déšť, Bibl. 1857: až by přijal déšť ranní i pozdní). S třetieho mandele, buďto wozymeho neb yareho vosení HořovA. 196b (1612). Jenž dává déšť iary i ozymy pluviam temporaneam et serotinam in tempore suo Pernšt. Jer. 5, 24 (přeložení volné, Br. tamt.: kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým, Bibl. 1857: déšť časný i pozdní časem svým). (Bůh) dá ť déšť zemi vaší iary a ozymy a wecžernij dabit pluviam terrae vestrae temporaneam et serotinam Pr. Deut. 11, 14 (přeložení volné, Br. tamt. : déšť zemi vaší časem svým ranní i pozdní, Bibl. 1857: déšť časný i pozdní). — Verax správný, recens kyprý, bellus udien, yari *praecens Prešp. 996 v kap. de scolaribus (praecens ustrojeno snad podle recens).

jarý adj. jarní, letošní; jaré i ozimé (obilé) seté zjara i na podzim

jarý adj. = jarní, letošní