jědati sě, -aju, -á ipf.
sr. jědovati sě
(o psu) na koho čím (štěkáním) vztekle dorážet
Sr. otjiedati sě
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).
jědati sě, -aju sě, -áš sě, impftiv., zlobiti se, vztekati se: řiedko sě ten pes ujiedá, jenž se na tě šťekem geda Baw. 70. Z jěd-, srov. jědovati sě a něm. sich giften.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
jědati sě, -aju, -áš sě ned. zlobit se, vztekat se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
jědati sě nedok. = zlobiti se, vztekati se, sápati se
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.