holemý adj.
1. vel(i)ký, vzrostlý, vysoký, (o dítěti) odrostlý, (o peněžní částce) vysoký, značný
2. (o zvířeti) veliký, statný, robustní
Sr. csl. golemъ, ESJS s. v. golěmo
Autor: Barbora Chybová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024).
holemý, adj., veliký, gross; stsl. golêmъ magnus. — Tu částku dosti holemu svatého křížě dřěva s sebú vzem i jěl pryč Pass. 483. Cedr ztepilé dřevo ovoce holemeo BřezSnář. 180. Děťátko již holeme Otc. 487b; (krokodil) holemé pachole v pěti neb šesti letech pohltiti může Har. 2, 235; holemé pachole (ve 20 letech) t. Jg. Třicet misek holemych cejnových KolDD. 143a (1599). Kamení holemé Vel. Jg., holemý koflík tamt. — Příjm.: Jan Holemy KolB. 5b(1502), Holememu Janovi t. 127a (1499).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
holemý adj. velký
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
holemý adj. = veliký
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.