hniezditi, -ždžu/-žďu, -zdí ipf.
k hniezdo
co kam usazovat, usidlovat
Ojed. doklad z UmučRoud
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).
hniezditi, -žžu, -žďu, -zdíš, impftiv., hnízditi, nisten; v jazyku starém z pravidla hniezditi sě. Stsl. gniezditi nidificare. — Vrabci ſie hniezditi budú nidificabunt ŽKlem. 103, 17, ſie hniezdie ŽWittb. tamt., ſye zhnyezdye ŽPod. tamt. Holubice ſie w ſkalí hṅíezdí HusŠal. 34b, (holubice) tu ſie hṅíezdí t. 50a. Orlice na vysokosti ſye hnyezdi GestaBř. 113b. Na hradě dva čápy hnyezdyſſta ſye GestaKl. 12, na ňemž (hradě) dva čápy ſye hnyezdyeſſta GestaBř. 6b. Havran, když ſye bude hnyezditi na dřěvě t. 116b. hniezdiš ſe v cedrovém dřieví nidificas Pernšt. Jer. 22, 23.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².