hadčí, -ie, pozd. -ieho m.
dial. hadší, -ie, pozd. -ieho m.
k hádati, hádati sě
jur. ustanovený n. stranami zvolený rozhodce ve sporné věci
Nejednoznačná kvantita kořenného vokálu. Sr. oprávcě 7, prostřědek 2, prostřědník 2, rozděľec, rozdieľec, rozdielčí, smiercě, smlúvcě, ubrman, úmluvcě, úmluvčí
Autor: Jana Zdeňková, Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).
hadčí adj. (?)
dolož. jen dial. hadší adj.
k hádati, hádati sě
(o straně) soudící se, jsoucí ve sporu
Ojed. doklad. Nejednoznačná kvantita kořenného vokálu. Možno chápat jako substantivum
Autor: Jana Zdeňková, Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).
hadčí, -ie, -ieho, masc. rozsudí, Schiedsrichter, arbiter; mor. hadší, dial. změnou -dč- v -dš-, v Hist. Mluv. I, 525. — Hadší mezi stranami vyrčení učinili Naučenie Brněnská ze skl. XV. stol. (Tkáč, Kott VII. s. v.); vedle vyrčení těch hadčí List. uh.-hrad. z r. 1447 (tamt.); jestliže by ti hadší oč se svoliti nemohli, ale ubrmana vyššího aby sobě zvolili, a jakž by ten vypověděl, tak aby učinili Půh. Ol. 1475 (Brandl Gloss. 55). — Srov. hadač.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².