fragnářka, -y f.
k fragnář
Sr. F. Šimek, NŘ 29, 1945, s. 26
Autor: František Martínek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024).
fragnář, fraknář, -ě, masc., hokynář; z němč.: stněm. phragener, phragenâri = Kleinhändler, Victualienhändler. — Obecní trhoví lidé, ješto doma cos buď prodávají, jakož jsú kramáři, krčmáři, fraknarzi ŠtítMus. 47a. — K tomu fem. fragnářka, -y: krčmáři, fragnarzky, kramáři ŠtítBud. 95, fragnarzka penestica BohFl. 698.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
fragnářka f. hokynářka
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
fragnářka f. = hokyně
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.