dváky, z dva háky, dva prsty: (při přísaze) dřéve bylo právo, opatu za klášterský dluh dwaky pravú rukú na svých prsech položiti i vzieti na svój zákon, jakž rota vydána Rožmb. 138; srov.: dwa haky, jinak prsty, na prst vložiec ODub. 26.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
