|
|
|
driák, -a/-u m. dryák, -a/-u m. dolož. též dryják, -a/-u m. dolož. též dřiák, -a/-u m. dolož. též dřiják, -a/-u m. sr. střlat. tiriaca, sr. střhn. drîakel, trîak(el) 1. též driák ap. veliký, driák ap. vysoký theriak, dryák (ob.), účinný vícesložkový protijed, pozd. všelék 2. rostlina používaná při výrobě theriaku („dryáku“ 1), zvl. pětiprstka 3. driák sedlský, driák chlapský česnek užívaný jako protijed Sr. pětiprst, pětiprstec, pětiprstník Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024). 
dryák v. driák Autor: Milada Homolková Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
driák, dryák, dřiák, triák, -a, -u, masc., lék pro uštnutí, pak lék vůbec; ze střlat. tiriaca m. theriaca DC., a toto ze ř. plur. ϑηριακὰ φάρμακα, odkudž i střhněm. driakel, triakel atd. = Gegengift, Arzenei gegen den Biss wilder Thiere Kl. — triak, tiriaca, est antidotum serpentinum, quo venena pelluntur, ut pestis peste solvatur MVerb. Dryak, tiriaca, est antidotum serpentinum quo venena pelluntur Lact. 163a. Lékařstvie užitečné jakožto dryak Chir. 216a; to jest tak užitečné jako dryak t. 253a; kterak máš dělati dryak proti všelikému jedu a trávení t. 291b; vezmi cibuli a vykroj v ní jako špunt a naplň ji dryakem t. 140a; vezmi toho vína s trunk a vlož do ňeho dryaku t. 228a; vzav dryak i vlil jej GestaBř. 18a. dryak tiriaca Prešp. 808, Rozk. 1519, Nom. 65a, RostlF. 12b; driak též BohFl. 332 a RVodň. 45c a 264a; dryak pentadactylus SlovA., RostlD. 80b, RostlF. 12a, Vodň.42c, drzygak též RostlD. 91a; dryak *gira LékB. 116b, dryiak *gira salis RostlD. 73a, drzyak též t. 90b; driak ſproſtnych lidí (česnek) ApatFr. 151a, driak chlapský t. 151b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
dryák, driák, dřiák, triák m. lék Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
driák v. dryák Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
dryák m. (ze stř. lat.) = lék, mast Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|