Vyhledávání [do]

generální heslář (1)

fulltextové hledání (5050)

| ESSČ | GbSlov | MSS |

do prep. s gen.

A. určení prostorové

1. (u sloves pohybu) do něčeho, k něčemu; (o městě ap.) někam; vyjadřuje místní objekt jako cíl děje; též fig.

2. (u výrazů pohybu) do něčeho, k něčemu; vyjadřuje místní objekt jako ukazatele cílového směru děje

3. (o vymezeném úseku) často v opozici s prep. „ot“ od něčeho (až) po něco, k něčemu; vyjadřuje koncovou mez děje n. lokalizace vlastnosti (sr. „ot“ A5)

4. (u výrazů zacíleného děje) do něčeho, někoho, někam; vyjadřuje objekt jako cíl děje

5. (u výrazů zacíleného děje) do něčeho, až někam; vyjadřuje objekt jako krajní mez zasaženou dějem

6. do něčeho; (o dutém n. obehnaném něčím) dovnitř n. doprostřed něčeho, (o níže položeném) do hloubi něčeho, (o vyvýšeném ap.) na něco; vyjadřuje vnitřek n. střed něčeho

B. určení časové

1. (u výrazů trvacího děje) do něčeho, (o časovém úseku) po dobu něčeho; vyjadřuje dobu n. událost jako konec trvání děje; „do pokolenie“ ap. kolikátého do někoho, po někoho; vyjadřuje koncové období uskutečnění děje

do sie doby, do sie chvíle ap. posud, do této chvíle

do dnešnieho dne, do tohoto dne, do dnes podnes

jur. do života čího do konce života, doživotně

do smrti nadosmrti, do smrti, napořád

z roka do roka rok co rok

2. (u výrazů dokonavého děje) do něčeho, meton. někoho; vyjadřuje dobu n. událost jako konečný okamžik uskutečnění děje

do roka ap. kolikrát za rok, ročně ap.; vyjadřuje opakovanost děje během daného období

3. (o časovém úseku) „od – do“ (až) po něco; vyjadřuje dobu n. událost jako cílový okamžik děje

4. (o časovém údaji) do něčeho, na něco; vyjadřuje platnost děje n. stavu po uvedené období

do času ap. na čas, dočasně; vyjadřuje omezenou dobu trvání děje

do čás v. čas

5. na něco, na někdy; vyjadřuje stanovený okamžik děje

6. (u výrazů trvacího děje) před něčím, do doby, než něco nastane; vyjadřuje událost jako koncový mezník uskutečnění děje

C. určení způsobové

1. podle někoho, něčeho; vyjadřuje soulad s někým, něčím

2. k někomu, vůči někomu; vyjadřuje objekt děje n. stavu

3. ohledně něčeho, někoho, co se týče něčeho, někoho, na něčem, někom; vyjadřuje zřetel děje

D. určení měrové

1. často ve spojení s prep. „ot“ do něčeho, někoho, až po něco, někoho; vyjadřuje objekt jako závěrečný bod výčtu

2. (zvl. s udáním počtu) do něčeho; vyjadřuje počet jako horní n. dolní hranici děje n. vlastnosti

do plna ap. zplna, úplně

do koncě zcela, naprosto

3. (s udáním počtu) „až do“ až do něčeho, včetně něčeho; vyjadřuje nejnižší počet, na nějž se děj vztahuje

až do jednoho všichni, každý; po záporu nikdo

4. až do jediného ap. až na jednoho, s výjimkou jednoho ap.

5. do něčeho, na něco; vyjadřuje výsledný stav jako mezní případ

E. určení příčinnostní

1. k něčemu, na něco; vyjadřuje účel děje

2. pro někoho, kvůli někomu; vyjadřuje, v čí prospěch se něco děje

F. určení účinku

(až) do něčeho; vyjadřuje stav pojatý jako dovršení děje

G. určení cíle děje výsledného stavu

1. (o stavu mysli ap.) „býti komu do čeho“ do něčeho; vyjadřuje předpoklad, že něco nastane

2. (u výrazů zacíleného děje) do něčeho; vyjadřuje činnost n. stav jako cíl děje

H. určení partitivnosti a příslušnosti

1. (u vyjádření počtu) něčeho, tvořící něco; vyjadřuje celek složený z udaného počtu částí

2. (u sloves nezacíleného děje) v někom, u někoho; vyjadřuje objekt jako nositele vlastnosti

3. býti do toho komu v. býti C 36

Sr. ot. – Význam předložky často zesílen částicí až. – Doklad se zdánlivou akuzativní vazbou břeh … až do to pusté mlýnišče ArchČ 9,295 (1451) je asi písařský omyl. – Předložkový pád do s gen. v uvedených významech se ve spojení s výrazy jistých významových okruhů stává předmětem: tuto funkci má zvl. u sloves směřování s významem přeneseným (např. u sloves zasažení subjektu dějem, jako upásti do čeho; sr. A 1 a A 6; u sloves připojování a začleňování, jako namiesiti, pojieti, přijieti do čeho; sr. A 1 a A 4; u sloves náležení, jako příslušěti, slušěti do čeho; sr. A 1 a A 4; u sloves myšlení a usuzování, jako diviti sě, mnieti, věděti, ufati, zdáti sě, znamenati, znáti do koho; sr. A 4; u sloves předávání pravomocí, jako otložiti 7 do koho; sr. B 5); u sloves mluvení, jako praviti IV/1 do koho; sr. C 2; u sloves tvrzení, jako svědčiti do čeho; sr. C 3; u sloves poukazování, jako dáti příklad do koho, líbiti sě; sr. H 2) a u příslušných výrazů odvozených

Autor: Petr Nejedlý

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).

do, , do usque ad; původem souvisící s zu, to (du) Pojí se s gen., a výrazem takovým vyslovuje se I. směr, kterým děj slovesný se nese, = k čemu, nach etwas zu, hinwärts, versus. (Svatopluk) sě do Welehrada vráti 24, směrem k Velehradu, v gegin Welrad. (Bracislav) do klaſtera jěde…, a když Čechy (Čechové) w klaſter jdiechu, Jitka skry sě za oltářem 42, Břetislav jel do kláštera = směrem ke klášteru, a Čechové šli v klášter = do nitra kláštera. Až mě do rowu doprovodie 17a, k rovu; : k rowu provoditi mrtvého 238b. Potoči král posly svojě do Damaſka k tomu městu 1764, směrem k Damašku, směrem k tomu městu, do s a k s pospolu, jsou výrazy smyslu stejného Jáz vám (Prokop mnichům německým) ostuzi bydlo sázavské, náhle… ujímajte s rychlostí do Prahy 27a, utíkejte ku Praze; tehdy Ježúšě vedú do mieſta, kdež Kaifáš a Annáš biesta 82a, k místu. Jak se do leſa volá, tak se z lesa ozývá 87. Svatý Petr bral sě do toho oſtrowa 289, k tomu ostrovu; aby radši šla do oſtrowuow 446a, mysléše do oſtrowuow plúti 439a, (cestovatel) vsada na moře jede do Cypru 42b, plove do Cypru 43a. Jděte do kupczow a kupte sobě ite ad vendentes Mat. 25, 9, ke kupcům; šed do rzekow 117a, k Řekům. — II. Výraz do koho, do čeho vyslovuje dále, až kam děj slovesný sahá, až po kterou hranici místní, časovou nebo pomyslnou něco jest nebo působí, = bis, usque ad. Slověné až do rzyma sě vzplodichu l. Boleslav všie země až do krakowa doby 32; Svatopluk země až do ſtrzyhomye doby 57. Jest veliká púště až do Arabie a do mrtweho morzie 350b. Ot moře do morze a ot řěky až do kray ſwieta ad mare, usque ad terminos orbis terrarum 71, 8. Ostatek země až do dunagye 122b. Přišli do vwala ad vallem Num. 32, 9. (Mazeus) v druhého nóž do pyeſty vekla 1599, po pěst. Jiřík Stanóv w krwy do hleznu brodieše 62, po hlezna, po kotníky. (Prokop) do tehodne chová jeho 19a, choval nemocného, až byl tý-den; ležal do tṙzetieho dne 62a. (Darius) čite z jitra až do noczy 1110, počítal své vojsko od rána do noci. Hněvu nedržte do zapadu ſluncze 38a .Ten chléb móž trvati do roka 10b, až bude rok, po čas roku, na rok; an chlap vše víno vyloka, jehož by měl cný do roka 95b. By se (má matka) v zemi uvázala a tu do mne spravovala 187, do mého návratu. (Slíbila jsem) vdovú ostati až do meho zywota 479b, pokud budu živa, do smrti; věno jest do żiwota 140b; odtud doživotný, Aby mě zachovati ráčil až do meho ſkonczenye 58b. Let dánie do cżaſu 165a, odtud dočasný. Byrzo (brzo) natluc mastí dosti, do czas budem mieti hosti 195, do čas, do čás, = za nedlouho; tehdy jim (žabám malým) veliká otpovědě: Nesmějte sě, jáz to dobřě vědě, že pozval jest král (čáp) na hody svého děda, bude ť i malým do čas běda 55 z rkp. Ff, v : den wenigin wirt zcu hant mit den groztin we bekant (zu-hant = auf der Stelle, sogleich, alsbald ). — U významu tomto výraz do s vyjadřuje druhdy míru, stupeň, až do kterého něco jest nebo se děje; míra ta je buď prostorná, nebo časová, nebo pomyslná. Ta řěka jim jedva do paſa bieše 106a, do pasa, po pás. Člověka obrostlého do pat 401b. Jich (mučených rytířů) svaté životy zedrachu až duo koſty 105b, do kostí. Pkelná vrata otvořená až do korſen 4, 12; odtud do-kořen, do-kořán. Postím se dvakrát do tehodne 210b; pojetí pohybové proti klidovému: dvakráte v týdnu. Tehda zamútil sě král do duſſie contritus animo 2. Mach. 4, 37. Jěd hi piv tu do zzy̆tozzty PilD. Vody nikto nepil do wole ad satietatem 237a, do vůle, pokud chtěl; tak jemu (Rudolfovi) bieš otec kázal řka: daj Čechóm bělpucha a černidla do wole, opět jim otejmeš, šíjiu jim mečem ohole DalC 99; ať sě napláči do wuole 403a; toho (biskotu) do wole nedají 57a. Tu sě napichom právě do nerody 397b, až jsme nerodili, nechtěli více; dám vám masa až do nerody 92a. (Pes) na Petrovi rúcho až do nahoty zplasa 297; (Ježíš) oblúpen do nahoty 1, 17. (Mazeus) pět Řěkóv do ſmrty rani 1597, do smrti, na smrt; pade ustav bez mála do ſmrti 290a; mnoho jich netoliko do chromoty, ale i do ſmrti potlučeno 1, 147. (Ty, králi) pobíjal by byl Syrí až do zahlazenye percussisses Syriam ad consumtionem 4. Reg. 13, 19. — Z významu míry vyvinul se při do s okrouhlé číslovky význam počtu příbližného:jest (na lodi) komórek do čtyřidceti 99b, do čtyřiceti, ke čtyřiceti; synóv i vnukóv do pětidcát usque ad quinquaginta 1. Par. 8, 40; léta našeho života jsú najviece do oſmydczat 13a; ten každý sám člověkóv bliz do ſta zabi 1640; po púšti jich (mnichův) přěbýváše dobřě do ſta 311a; strčeno jich (vepřův) do moře do dvú tisící ad duo milia Mark. 5, 13; neb sě jich něterdy sebráše do dwu tiſyczy 430b. — III. Výraz do koho, do čeho vyslovuje také, do čího nitra děj slovesný vniká, vstupuje; je to způsob pozdější, zobecnělý v nč., za starší v s Donesen do lona Abrahamowa Luk. 12, 22, w lono Utiekajě vběže do klaſtera 382b, : když Čechy (Čechové) w klaſter jdiechu 42. Vstupujíc do koſtela 465a. (Žena) ani vejde do ſwatyny in sanctuarium Lev. 12, 4. S ním sě vložím do rowa 42a, : vložichu jej w row 13b, uložichu jě w ruow in monumento Mark. 6, 29. (Zbořenými hradbami) ktož kady chtě jde do myesta 486, : (Alexander) zvoli v-myeſto pásti 5, 8, u město padnouti. Vratislav do rzyeznye přijel Ratisbonam venit 101b. Na šest set sě jich do dyewyna sebra 8; vendeta do kralowſtwye nebeſkeho 7. Abychom do pekla nevstúpili 36b. (Alexander) zatiem dále přěd sě vhlobi, do lybye, w zemy taku 2150, do s a v s pospolu, jsou výrazy smyslu stejného. — Druhdy bývají výrazy do s významu rozdílného pospolu: (švec) poběhne jako bez smysla, přiběhna do ſſwych katrrczy, tu jej žena do nych vstrči 127a, do katrčí = k chatrčím, do nich = v ně; (kněz Vladislav) přěd Srby do prahy jide, a když do myeſta dojede, do myeſta ho nepustichu 58, táhl ku Praze, a když přijel k městu, nepuštěn do města. — Výraz do koho, do čeho bývá při slovese býti, ve rčeních: něčsь jest do koho do čeho, čso je do toho (= nic není do toho)! jest mi do koho, do čeho, nenie mi do koho, do čeho; je tu pojetí pohybové (do koho…), kde by na pohled mělo býti klidové (v kom…). Také to do neho (Prokopa) bieſſe, že sě lidské chvály kryjieše 17a, to bylo do něho, to bylo v něm, tu měl vlastnost. Znamenaj, czo gye do nye (do masti) 167, co je do ní = co je v ní, jaká jest, jakou má moc. Co dobrého do vás, žáci? I, 946. Veliká jest nemúdrost do krále, ješto bude kakés příhody (nepravdivé) rozprávěti 295a. Jest zjevné zlé do ſwieta troje 55a, svět má troje zjevné zlo v sobě, na sobě. Zda-li nenie zjevná zlost do zawiſtiweho? 58b. Ale czo do ktere moczy? vynidú mdle všitci roci, když božie nenie pomoci 2268, otázkou »co do které moci?« podkládá se odpověď záporná, tedy »co do ní?« = nic do ní. Ač jich s tebú (píše Alexander Dariovi) jest přemnoho, czoz yeſt obak do toho, kdaž jsú měkci vniž mák zralý? 1091, co do toho, = nic do toho. (Darius) lidí mieše ovšem mnoho, ale czo bylo do toho! 2260. Bessus vece: czo do toho, ač bychvě myslila déle 1, 12. Synu mój (hořekuje Marie pod křížem), czo do mne ſyre bez tebe bude? Plankt. 169b. Czo nám do toho! 88a. Czoz geſt do me rady! 1006. Co geſt nám do twe zloſti! Adam 99a. Ež gemu (Malchovi) ne do kamenye bieše 366, ne do kamení mu bylo, = ne o kamení mu šlo, nýbrž o chléb, jejž byl poslán koupiti. Není jim (kněžím, nedbalým pastýřům) do owcij RokycKl. 180a, nezáleží jim na ovcích. Všakž gĭ bie ne do wezzelee 152, jí (matce-ženě Jidášově) nebylo do veselí, bylo jí do smutku. Mužóm do ſmyecha nebieše 10; že ť j’mu nebieše do ſmiechu 141b; kdež ti nebude do ſmyecha 1365. By bylo co bráti, nebylo by mu (panoši) do ſpanye 2448, nechtělo by se mu spáti, nebyl by ospalý; již mi nebude do ſpanye 141b; kdež ť již bude ne do ſpanye 31b. Nebieše jie (paní) do gedenie 219. — Výraz do koho, do čeho bývá při slovese jmieti, ve rčeních jmieti čso do sebe, jmieti čso do koho; opět pojetí pohybové proti klidovému. Na to patřte, co j’ dobrého, ješto vy nemate do ſebe toho 46a, nemáte v sobě, při sobě, na sobě Tak mnoho moci do ſebe gmiegyſſe 109a. (Neklan) jeden nedoſtatek do ſebe myegyeſſe 17. Dobrými činy neslušie sě chlubiti, ktož jě do ſebe gma 89a; které maſſ do ſebe činy 104b. Jakoby (spravedlní) do ſebe zlé skutky gmieli Ekkl. 8, 14. Kaž své děti, ač chceš do nych ſtatek myety 60a, chceš-li v nich míti statek. Czo ty gmas do toho 378, co je ti do toho. — Výraz do koho, do čeho bývá ve rčeních o dějích duševních, vyjádřených slovesy a jmény viděti, zřieti, zřějmo, diviti sě, zdáti sě, věděti, svědomí mnieti, znamenati, úfati, úfanie, rozpakovati sě, chybovati, nadieti sě, čáka, nalézti, shledati, praviti, ukázati sě, ľúbiti sě, ľúbo, vzácno ; většinou pojetí pohybové proti klidovému: vizu čso do koho, vidím co v kom, na kom, při kom Pakli wydyte do ſebe které dobré skutky, tomu rozumějte, že jest vám to bohem dáno 46a. Ač který (dobrý skutek) do ſebe vizi 46b. To jim (Čechové Mediolanským) do ſebe dachu wydyety 47 (dělali, jakoby jedli děti nabodané). Wida do ſebe ty viny 2003. Co ſie vám widi do neho? 83a. Lakotný mysl ztratí, jakož wydyme do opylczow 101b; lakotní rozum tratie, jako je zrzeymo do opilczow 64b. Když to do nye (do ženy helmbrechtné) uzrzye múdří, za bláznici budú ji jmieti 54b. Když dietky vzrzie bázeň boží do ſwych ſtaroſt 19a. Dywy ſye (já) do ſtarych lydy, kak ť jich smysl na tom blúdí 63b. Dywi ſye (já) do tebe, ež zbavil si sě duostojného starostvie 392. Jest dywne do Anthonie 41a. Divno jest do lidí, že tak dobré kratochvíle netbají 26b. Divno mi do sestry naší 10. Co sě vám zda do zleho czlowieka toho 195, 112b. Co se tobě zdá do této hudby 135b. Jáz do neho newiedie nice zlého 86a; třetie jáz wiedie do neho (do řezníka) 135b; mnoho zlého do nych wiedie (já do sladovníkův) 132b. Já tolik do ſebe wyeda 43a. Těch dobrých činuov jaz do ſebe newiedie 88b; to ſmy do nych wzwiedieli přěšlechetnú vášni 300b. Nižádný newie do ſebe, pekla-li hoden 1987; jakž zwieſs do koho 1681. Nejsem ſwiedom do ſebe ničehéhož dobrého 103b. Také toho neomlčím, což ſye do geho wzroſtu domnym 23a, o jeho (Prokopovu) vzrůstu. Pomni do Moyzieſſe, ten… 269a. Panna… znamenay do ſebe, chce-li světského obyčeje netbati 44a. Aby nikte do ſebe neúfal 195, 112a. Neuffay ijeden do roda velikeho 40, neufay ijeden do rodu welykeho tamt. Ztratě obci neufay do hrada 4. Vffay do mne 46a. Přielišné do ſebe vffanie 90b. (Abimelech) vzúfav do zywota 87a; aby do ſpaſenie ſweho nezufowali 14a. Již sě do ſweho zywota rozpakugycz 79b. (Mojžieš) chybowal do moczi bozzie 269a, pochyboval o moci boží. By ſye do nych které cti nadieli, své země by knihy měli úv. 1; do tebe mi ſye viery nadyety 34. Do toho dietyete Vaňka czaka k dobru bieše 98. Nenalezl ſem do nyeho nic zlého 1. Reg. 29, 3 a 29, 6. To se najvíc shledává do těchto lidí rytířských RokycKl.327b; neshledává se to do vás 347a. Do ’pata (do opata) bratřie praviechu, že 361b; také to do neho praviechu 140b. Když žena nepodobnu věc vkaze do ſebe 56a. Větší nesmysl do ſebe vkazugete 134b. Kak ſe všem počestným lidem do zen dobrze to lyby, když svým rúchem neukazují lehké myslce 54b; což sě jemu do mne líbí 11b. Ješto by bohu do mne nebylo libo 45b. To geſt bohu do was velmě wzaczno 61b. — Rčení jiná jsou v příkladech: nenie tobě pecze do nykoheho non est tibi cura de aliquo Mat. 22, 16, péče o koho; pak-li jiej (Marii Magd.) v tom hřiecha nenie, nežli milosti znamenie a zadoſt, giz gma do tebe, a proč tedy kryješ sebe? 34a, žádost do tebe, žádost k tobě, žádost tebe. — Sloveso, na kterém výraz do s visí, bývá vynecháno a rozumí se. : Hospodin kázal jemu do puſtyn hluchých 43b, jíti; kaž jemu do prazdne peleſſe 207a; czo do ktere meczy 2268, jest; czo do toho 1, 12. — V příkladech: jí bě ne-do-wezzelee 152, když bude již ne-do-ſpanye 138a je do na pohled vloženo do spřeženin ne-; v skutku je to ve shodě se pravidlem o negaci, podle něhož ne klade se co nejblíže k výrazu tomu, jehož se týká především: bě ne-do-veselé, = nebylo do veselí — do opakováno: do yamy do hluboké 15b; do peczy do horké 314b; do ſmluwy do pokoyne 82a, do smlouvy o pokoj; jide do ſtareho chramu do ſborzeneho 169a; do klaſſtera do toho 314b; do peleſſe do ſwe 183a; do nazareta do mieſta 61a; do mieſta do budiegiewicz List. JHrad. 1388; do gedne wſy do Chlumka 82a.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

do (s ) do; vyjadřuje též přibližný počet: komórek do čtyřidcěti asi čtyřicet

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).