dřéve, dřév a dřieve, dřiev, adv.; stsl. drevlje olim. Samohláska kořenná je vlastně -é-; ale záhy vyvíjí se tu -ie- a již v textech starých a na jotaci velmi přísných jsou toho doklady, druhdy většinou a zpravidla, na př. v ŽWittb. je vždycky -ie-, v Hrad. též, v Pass. jen jednou -é- (drzewe 394) a ostatek vždy -ie- atd. — Význam původní byl kdysi, einst, jako v stsl. drevlje olim. Ale olim má proti sobě vždy své nunc, tou protivou přenáší se dřéve, dřieve z významu olim ve význam komparativní prius, a proto ve mnohých příkladech pojetí oboje, olim i prius, dobrý smysl dává. Jenž drzewe Lučsko, to nynie slove Žatečsko DalC. 16, dřéve proti nynie. (Čechové) pak na velikú rozkoš sě otdachu, proto o dobrém meni nic netbachu…; šlechtici toho sě přijěchu, ješto holoty drzewe za úřad mějiechu; drzewe páni často sě sjezdiechu, o cti a o pokoji mluviechu; drzewe lovčí sami loviechu, páni k nim na čas vyjědiechu; drzewe na říji páni sě sjězdiechu…, za obyčěj v radě sediechu, pokoj v zemi veliký činiechu; ale tehdy páni holoty z sebe zčinichu, v jednom domu s ohaři bydléchu…; drzewe na vojnu dúce své země nehubiechu, pak… svú zemiu zhubiechu; drzewe ve třech dnech na vojnu vstaniechu, tehdy ve čtvrti léta na vojnu zapovědiechu t. 79, dřéve proti tehdy a pak. Páni řechu: Toho jest drzewe nebývalo DalC. 83. Veď týž ť jest buoh jako i drzewe Štít. uč. 88a. Ani jich (apoštolové příchozích) drsewe vídavš(e), všakž sú všěch zém ř(ěči zna)vše svD. 23. (Alexander) počě býti ľudský dávcě, byv drzewe jich čsti oprávcě AlxV. 6, 19. Tu, gdež byl drſewe slúživ AlxBM. 6, 8. (Sv. Prokop, byv knězem učiněn) své pokory neproměnil, viece než drziew pro buoh činil Hrad. 3a. Má strýna kysělicu prodává, drzyeweth jest krúpy dřěla Mast. 421; drzewes mi jie (masti) dal dosti málo, až sě jie mnohým nedostalo t. 196. (Zachariáš, na čas oněmělý) počě mluviti, jako drziewe Pass. 276. Což jest bylo drzewe za čtyři peniezě, to za jeden peniez kúpeno t. 394. Což mi drziew kysělé bylo…, to osladne Kruml. 383b. — Ale u většině případů dopouští souvislost již v stč. význam jen komparativní = früher, prius, a stč. dřéve, dřieve je tu = nč. dříve. Věčší svatý Jakub z jiných (apoštolův) jest věcí mnohem, ž’ drsewe pozván bohem mezi všěmi učenníky ApD. d. Bych pravil o posteli, o téj jste drzyewe slyšěli Hrad. 23b. Ač to drzewe učiníš Mat. 71. (Alžběta) jest řekla matcě božiej, ano jiej nikte o tom drziewe nepravil: Požehnána atd. Pass. 279. Zvláště zřetelné to bývá v překladech za lat. prius atp.: naplňeni drziewe za chléb ustavili sú sě repleti prius ŽKlem. Ann. 5, napilneny drziewe po chlebě sě usadili ŽWittb. tamt; drzyewe prius Koř. Luk. 2, 26, Mat. 6, 8; v téjto trojici nic drziewe ani poſleze ŽWittb. Athan. 226a, ijeden jich (v trojici) nenie drzew ani poſlez druhého Alb. 48a; — ve vazbě s gen., jaká náleží komparativu: jej (starce Šimona) božie narozenie zastalo drzyewe skončenie Vít. 23a, nevrátí sě drzieue večera prius quam ad vesperam Lit. Deut. 23, 11, tak drzijewe času smrt budeš trpěti Alxp. 101, drzijewie (sic) času šedivý praecanus Lact. 130c; dřijwe puol měſýce Ezop. 159b; — ve vazbě dřéve než, dřieve než: abych otdechl, drzewe nez bych otšel priusquam abeam ŽKlem. 38, 14, drziewe nez otejdu ŽWittb. tamt., drzyewe nez ŽPod. tamt., drzewe nez by urozumělo trnie priusquam intelligerent spinae ŽKlem. 57, 10, drziewe nez zrozomělo ŽWittb. tamt., drziewe nez rozumyely ŽPod. tamt.; jež (sěno) drziew nez ſie witirhne, zsechlo jest priusquam ŽWittb. 128, 6, drzewe nez vytrženo jest ŽPod. tamt.; drzewe nez pójdu v zemiu temnu antequam vadam ŽKlem. 157b; (Alexander) pojmě mnoho strastí, drzyewe nez doby té vlasti AlxM. 4, 5; drzyewe nez šest dní minu, až ztrati (Alexander) lidu třetinu AlxV. 2187; drzewe nez svých Vlasta dohna, sedm lepších oštěpem prohna DalC. 10; drzewe nez mužie (k) kuoňóm dospěchu, až jě (dívky) jako ptáky jěchu t. 13; drzewe nez na hrad přiběhú (dívky), mužie na most vzvoditý po nich vzběhú t. 15; drzewe nez Němci dospějiechu, až jě Čechové potepiechu t. 51; (po té masti) vždy by se drzewe zatočil, neſ by jednú nohú kročil Mast. 170; to jie (masti) neponesú ty panie drzyewe, neſ mi tři hřivny zlata dadie t. 371; vrať se drzijewe nežli… Alxp. 22. — Sem patří také dřéve ve rčeních: vinu drzeve rzeczenu Rychn., drzewe rzeczene kázanie GalDl. la, drzewerzieczzene knieže GestaBř. 8a; drzeue menované Rychn. Z toho jsou pozdější spřežky dřévěřečený atp. — Ke kompt. jest pak i superlativ naj-, ná-: ty s’ naydrziew přěd nimi sešla k hrobu Hrad. 31a; (Alexander) sta pod zdiú všěch naydrzyewe AlxM. 1, 18; jakž nadrzieue móžete quantocius venientes Ol. Gen. 45, 19.

dřéve, dřieve, dřve, dřv adv. = dříve; — dřéve času = před časem, předčasně; — dříve puol měsíce = dříve než za půl měsíce