chřib, -a/-u m.
sr. hrb, chrb
pahorek, vršek, (nevysoký) kopec
Sr. pahorek 1, pahrb 1, pahrbek 1, pahrobek, chlum, brdo
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).
chrb, chřib, -a, -u, masc., kopec, vrch, vršek, Berg, Hügel; vlastně *chřeb gen. *chřba, z chrьbь. Podobné znění, a také nějaká podobnost významová působí k tomu, že se slova chrb- z chrьb- a hrb- z gъrb- matou; srov. hrb-. — Promontorium příhořie…, *grimila chrb, propast sit abyssus etc. Prešp. 71 (srov. gruminus, grumus = acervus DC.); chrb, hrb *grynula Rozk. 81, chrb *grinula Veleš.; chrb *grimula RVodň. ad 62a. — Kublaj s svú vojskú pod jedním chrzyebem (sic) odpočíváchu Mill. 53b; vjeda na ten chrzyb 53b. K jednomu chrzybu PulkL. 31. — Sem patří bezpochyby také doklad psaný cliuū hrlowe Nom. 69b, m. chrbové. — Srov. nč. dial.: do křibů nemohly kravky vůz vytáhnouti Rais, Výměnkáři (1891) str. 42, s výkladem pod čarou: křib, chřib = vršek.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
chřib, chrb m. pahorek, kopec, vršek
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
chřib m. = pahorek
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.