cělicí adj.
k cěliti
med. (o léku) zacelující, hojivý, přispívající k zacelování
Sr. cělistivý, cělivý, naroščujúcí, narostivý
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 20. 4. 2024).
cělicí, adj., celicí, heilend. Mast dobrá, czelicze Vít. 105a. Mast czelyczie zkušená každým ranám Chir. 25a. (Léky) naroſtugicie a czelicie Sal. 476. Vkládaj stred s prachy hnogiczymi a celicimi t. 477.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
cělicí, cělistivý, cělivý adj. zacelující, léčivý, hojivý: mast cělicie
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.