cúdař, -ě m.
k cúda
cúdař, cudař (hist.), soudce „cúdy“
Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 4. 2024).
cúdař, -ě, masc., soudce, Richter; z cúda, v. t. Doklady jsou hojné v list. lat.: ut homines dic arum villarum ad provinciale iudicium non trahantur, iudexque provincialis, zudarius, camerarius et alii beneficiarii nullam in eis iudicandi … habeant potestatem Reg. II, 1265; Wytko de Swabenytz, zudarius Moraviae t. 1303; Lambertus zudarius t. 1225 (v Brně); (praesente) Dirschone, czudario Brunnensi provinciali t. 1283; mandamus universis camerariis, villicis, iudicibus, zudariis nec non universis beneficiariis per Bohemiam constitutis Reg. III, 1319; (exemtio) a potestate et iurisdictione camerariorum, czudariorum, beneficiariorum et iudicum provincialium Reg. IV, 1337; concedimus monasterio, ut nec abbas vel monachus … ad Pragensem vel aliam regni nostri Bohemiae zudam debeant evocari vel etiam iudicari seu per zudarios nostros in civitatibus vel oppidis regni nostri arrestari t. 1325; camerariis, zudariis, notariis ceterisque beneficiariis Pragensibus ac aliarum regni Bohemiae provinciarum t. 1344. — Přejato do němč.: střhněm. zûder, později zauder Gerichtsperson, Bezirksrichter (Lexer, z práv Brněnsk.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
cúdař, -ě m. soudce
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.