berčí, -ieho m.
k bráti
kdo vybírá daň (z pověření panovníka, vrchnosti n. města), daňový výběrčí
Sr. bércě, berník
Autor: Kateřina Rysová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).
berčí, -ieho, masc., vyběratel daní, Steuereintreiber; pův. km. berьčьja-, z berьca-. Berczy v tom hřešie, že ač úkoly berú rovně, ale zámazné beru těžce Štít. uč. 86b; berczym i vládykám t. 85b; toli j’ pravda a viera berczych tak královi jako i zemanóm chudým a sprostným t. 86b,
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
berčí, -ieho m. výběrčí daní
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
berčí m. = výběrčí daní
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.