Nedoróščě, -ěte n.; k dorósti, nedorostlý
jm. osob.: Mathias dictus Nedorosstie de Křešic ArchČ 26,426 (1437); před ním [králem] Nedoruſſtie postavník držal LetTrub 216b; domum addicunt Martino Sele alias Nedorosstie TomekMíst 3,31 (1458)
GbSlov 2,540 zde vidí nedoróstčě (demin. k *nedorostek), ale jde o odvozeninu přímo ze slovesného základu nedorost-, srov. později dolož. nevypúščě (*nevypust-ję) o dobytčeti nevypouštěném ještě na pastvu