|
|
|
Maří, -ie f. Máří, -ie f. sr. řec. Maria 1. jméno Panny Marie, matky Ježíše Krista svaté Mařie kořenie bot. bylina užívaná v lékařství svaté Mařie slzy bot. rostlina s drobnými květy připomínajícími slzy, hvozdík, slzičky ap. svaté Mařie košule bot. rdesno červivec, rostlina s purpurově rudými částmi stonku a listů svaté Mařie dětel bot. rostlina připomínající tvarem svých listů jetel; šrucha, „portulaka“ ostlina s listy připomínajícími okrouhlostí a leskem peníze, šrucha svaté Mařie líčko bot. léčivá rostlina, snad podběl svaté Mařie pověsnicě bot. léčivá rostlina přivěšovaná na místo postižené chorobou, snad rdesno hadí kořen svaté Mařie mléko bot. rostlina s listy pokrytými bílými skvrnami jako od mléka, snad ostropestřec mariánský 2. jméno Máří Magdalény, Kristovy společnice 3. Marie Ejiptská v. egyptský 3 4. jméno osoby pojmenované podle světice Dolož. též adj. poses. Mářin. Sr. črmec, Magdalena, peněžnicě, pověsnicě, saxifraga Autor: Andrea Svobodová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024). 
Maří, -ie, fem., jm. osobní; Maria. — Čsná mari CisMnich. 97a, chna (m. čsná) mari CisPr. 103b; mari porozena CisMnich, 97a. Svatá marzy Pass. 397; svata marzi Hrad. 58b; svatá marzi Mandaleno ŽKlem. 138b. marzye (2slab.) rod CisMus., marzie (2slab.) zvěstovánie Cis. z r. 1444, (kaplu) svaté marzie Hrad. 5a, (kostel) svaté marzye DalC. 23; z svaté marzy, čisté děvice, narodil se jest OpMus. 36a; (Kristus) ukázal sě svatéj marzij Štít. ř. 188b; k světie marzij Magdaleně Krist. 74a; (anjel) s maru činí viece CisMnich. 97a a CisPr. 103b (s maru m. s Mariú, 3slab., v. Listy filol. 1901, 367); tehda (tři) svaté marzie k hrobu šly Krist. 104a; anděl k svatým marziem vecě t. 104b. — Svatéj marzyey Magdaleně Modl. 63a; viece věřici jest marzyeg točíš Magdaleně Sekv. 359, vzdávajte chvály svatéj marzyey t. 360, k sswieczyey marzyey t. 365, na svatéj marzyey Magdaleně tamt.; Kristus sě zjevil svaté marzije Lobk. 99a; po svaté marzije t. 84a; milá panno marze Lvov. 2a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Maří, -ie f. Maří (Marie) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|