Hnojek proprium
Rekonstrukce na základě rukopisu Hnoyk, nelze vyloučit též čtení Hnojík (sr. GbSlov s. v. Hnojek)
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 16. 4. 2024).
Hnojek, -jka, neboli Hnojík, -a, masc., příjm.: Stibor Hnoyk Reg. IV, 1343.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².