benátky, -tek pl. f.
Podle GbSlov slovní hříčka; sr. lat. veneficium
Autor: Kateřina Rysová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024).
Benátky proprium
Autor: Kateřina Rysová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024).
Benátky, -tek, plur. fem., Venetia, z něm. Venedig. — Do Benatek ApŠ. 118, z benatek Mast. 8, t. 326, k Benatkam Lobk. 28b. — benatky kurevský duom, scortorium Cath. 176b, místnost v Praze za Milíče pověstná; narážkou na to a hrou slovní benátky veneficium: benatki veneficium Prešp. 2062, benatky Rozk. 3215, srov. VěstnUčSpol. 1893, 5.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².