Vyhledávání [čas]

čas, -a/-u m.

1. zvl. v pl. čas, trvání, posloupnost dějů, běh událostí; časem, pod časem časem, během času, postupem doby (sr. StčS s. v. „pod“ II B 2, II D 5)

2. čeho čas, konkrétní okamžik v čase, kdy se něco děje; čas, času čeho v okamžiku něčeho; ten čas, toho času, ty časy, těch časóv, v ten čas, v ty časy v té době, tehdy (sr. MSS s. v. „vetčas“); času jednoho ap. jednou, kdysi; v jeden čas ap. zároveň, najednou; časem, na čas občas, časem, někdy

3. čeho, jaký časový úsek, doba, období něčeho, nějaké, fáze; „dlúhý čas“, „mnohý čas“ ap. dlouhá doba, dlouho; „krátký čas“, „malý čas“ ap. krátká doba, chvíle, chvilka; „budúcí časy“, „potomné časy“ budoucnost; „věčné časy“ věčnost; „minulý čas“ ap. dávný čas, dávno; „nynější čas“, „poslední čas“ ap. současnost, nyní; času jakého, čeho v nějaké době, v období něčeho; do času, do čás, po čas zanedlouho; do času, na čas dočasně, jen na čas, chvíli; bez časa bez časového odstupu, bez prodlení, ihned (sr. ESSČ s. v. „bez“)

4. koho, čí doba, kdy někdo významný žil, působil n. vládl; fig. doba života, život

5. delší časový úsek, věk, rok ap.

6. časový úsek roku, roční období

7. relig. období církevního roku; „zimní čas“ od adventu do začátku postní doby; „čas postný“ postní doba

8. časový úsek roku, měsíc

9. časový úsek měsíce, den (?)

10. časový úsek dne, denní doba, „čas denní“ den; „čas noční“ noc; „čas večerní“ večer ap.

11. časový úsek dne, hodina

12. nejkratší časový úsek, okamžik, moment

13. čeho náležitý čas, patřičná doba n. okamžik, svój čas náležitá, příslušná n. vhodná, pravá doba n. okamžik; bez časa, dřéve času v nenáležitý čas, předčasně; přěd časem předčasně, před náležitou dobou, příliš brzo (sr. StčS s. v. „přěd“ II B 1); v čas, za času v pravý čas (StčS s. v. „nevčas“)

14. stanovená doba, vymezené období, lhůta

15. termín, určený den, datum; fig. hranice, konec

16. k času jíti med. (o ženě) blížit se k termínu porodu

17. jur. den splatnosti pohledávek, dluhů, dávek ap.

18. vhodná doba, vhodný okamžik, příležitost

19. volný čas, volno, prostor, čas jmieti k něčemu mít čas na něco

20. jaký počasí, povětrnostní podmínky, stav ovzduší

21. jaký čas, poměry, okolnosti (sr. StčS s. v. „počěsie“ 4)

22. gram. slovesný čas

23. gram. metrická doba, doba potřebná k pronesení jedné krátké slabiky

Dolož. též jako vl. jm. osob. Čas a míst. Čěsi. Důslednější zpracování této lexikální jednotky přesahuje možnosti stanoveného zpracování slovníku. Sr. doba, chvíle, nečas, nečěsie, nepočěsie, nevčas, počas, počěsie, příčěsie, vetčas

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

čas, -a, -u, , Zeit. časъ tempus, hora. Z ča-, který je v čakati a čajati exspectare, a příp. -so. — Za čas- bývá přehláskou čěs-. — czaſ tempus 68, 14; czaſſ tempus Prešp 42, czaſs 23, czaz 62b. A co sem ztratil ztrativ czaſ 15la; ež jest tak předrahá věc czaſ 150b; czas učiňenie tempus faciendi 1 18, 126. Juž czas mně jest všucku (čiešu) vypiti. 30. Již by czas protivu zoři 673. Bieše czaſſu, když již hroznové možiechu sě zobati erat tempus Num. 13, 2h Toho czaſa nenie, by o to měli pomluvenie 476; kdy czas vzieti řěpu 2248; Již byechu pomynuly czaſy jednoho měsiece 561; kak sě všickni czaſy řiedie 2377. Spěšie czaſſowe festinant tempora Deut. 35; 5 czaſſmy 376b. Ten zisk otloží chzaſſa cákaje 5, 29. Múdrý čaká czaſu a do hodiny 160b. Řeč se mluví a czas otchodí TandZ. 183a. — (Jachym a Anna) wedyeſta v čistotě czaſſ 150a, čas vésti; v modlitvách caf zvésti vacare 25b. — Anna počemši, přirozené czaſy ſchodywſſy porodila dceru 2b, časy schoditi (o těhotných). — Tento czaſ vice hac 37a. W onom czaſſy v onom časi (, časě) in illo tempore la Sta sě to czaſa gednoho 727, jednou, kdysi; w godni czaſy 311. W kterem czyeſſye DětJež. 8a. — Nejeden umřel bez czaſa 1747, bez časa = v čas nepravý, nevhod; bez czzaſu nerod sebe výšiti importune Sir. 32, 6. Již se nechceš za czas slitovati 180b, za čas = někdy. Postaviti svého tovaryše (svědka) za czaſſa 142, za časa, za času = v čas, v pravý čas (svědek měl býti na místě, když se zvonila prima). Dobudiž za czaſu 1431. — Za časóv: za krále Theodeberta czaſow bieše jeden sudí 328. — W czaſ ti mylczyety neškodí Mast. 41, v čas = někdy, zvláště v čas pravý. W czas přěkážie jemu (člověku) najmenšie muška 6a. Ty se w czas postíš a w czas pojieš.., w czas spíš a w czas bdíš, ale já nikda nevzdřiemi interduminterdum 242b. Dá to (co dáti má) ne w czas 73b, ne-v-čas = v čas nepravý. Hřiechu sě dopuščujíce w newczzas 254b. — Byrzo (brzo) natluc mastí dosti, do czas budem mieti hosti 195, do čas, do čás = za nedlouho, do roka, do týdne Tehdy jim (žabám malým) veliká otpovědě: nesmějte sě, jáz to dobře vědě, že pozval jest král (čáp) na hody svého děda, budeť i malým do čas běda 55 z rkp. Ff., v překladě : den wenigin wirt czu hant mit den groztin we bekant (zu-hant = auf der Stelle, sogleich, alsbald ). — Ze sě juž hněvajú bozi, jakož i po chzezziech známy, v nichžto zázraky vídámy 10, 12, po čěsiech = podle časů. Mnozí przi czaſſu zaplacenie potřebují roku in tempore redditionis Sir. 29, 6, při času = v době. — Boží syn jest bez počátka, ty (Marie) s’ pod czaſſem jeho matka 58a, pod časem — v čase. Proto, že jedny věci po druhých poznáváme, pod czaſem bývají proměny v duchu Štít. Pař. 7b. Pod czzaſſem mnozí k ní (vdově) jezdili a gi ſnubili GestBř. 65b, časem. — Rači svým liudem popřieti sebe na czaſ podržěti AlxS. 8, 8, na čas = na chvíli. An (anděl) na czzaſs modléše sě a na czzas děláše 250b, časem. Naczas interdum 3b. — W ten czas tací dni biechu, v nichž všě osenie ktviechu 370, ten čas, toho času… = tenkrát. Přihodi se toho chzazzu 72. Bě obyčej czaſa toho 334. Ot toho czaſſa ex tunc 75, 8; Z toho časa ex tunc ŽPod. 92, 2. (Dietě) inhed na tom czaſſu počě sě ve mně metati 120b, hned. Toho potrati (ztratila, Maří Magdalena Ježíše) w tom czaſſu 35a, tenkrát. W tom czieſſie 203. Tak sě zdáše, by w ty chzazi všecky sě skály zbořily 1, 38, tenkrát. (Prokop) w ty czaſſy dub osěkováše 6a. W ty czaſy Anna porodila dceru 2b. W tyech czaſiech 328. Przi tom czaſiu i potom 28a, tenkrát. Když konšel uslyší, co jest, w ten czas nalezne sobě tu lest řka 127b, v ten čas, v týž čas, hned. Budevě w ten czas bohata 106, hned. Tehda Petr počě věrovati.., w ten czas kokot zapěl 96b. W ten czaſſ já váš rozum přistru 112, nyní, hned. — To wetczas ukáži, jež vědě, co myslíš 296, ve-t-čas, večas, z vъ-tъ-časъ, = v ten čas, v tento čas, nyní, hned. Wetczas já káži svým andělóm, ať 295. Jako sem weczas pověděl 14b. Jakož sme weczas mluvili o tom 157; weczas mlaďátko člověk, ten čas mine 114. Vendeš wetczaſſ v nebeské sieni 2lb. (Jako kněžie) veczás činie 96a; ale toho nebrzo sě kto vecżás dopustí 111b. Aj weczas bych sě viece radoval, bych byl jediný páteř nábožně spěl 342b; hospodine, počakaj weczas, po malé chvilce nechám nestatečnosti 264b; ale pohřiechu to »weczas« nemějieše cíle (konce) — (Stáše Simon) rozličně sě proměnije weczas (tvář) v starosti, wetczas u mladosti ukazujě 295. Jiskry jako lécí v plameni, weczas vzhóru jdúc, weczas dolóv 154a, vetčas-vetčas, nebo večas-večas = tutu, hned-hned, modo-modo. Tak i písmo a posli boží hlédají nás probuditi, weczaſ povlovně řečí milostivú, weczas hroznú 96b. Měsiec sě tak divně mění, ano jeho weczas přibývá, weczas ubývá 13a; potom bývá dlúhé rozmlúvanie spolu, weczas o bohu, weczas o vieřě, weczas o pravéj milosti 26b; abychom sě vždy modlili weczas sami za své potřěby; weczas za jiných svých známých, weczas abychom zlého zbyli, weczas abychom došli dobrého 89b; když mysl bude weċas weſela, weċas ſmutna 53; ješto weċas toto, weċas takto máme u mysli a weċas tamto, weċas při minulém, weċas při budúcím, weċas při tom, ješto jest, mysl máme 57 sl.; Weczas sě polepšíš, wcezaſt pomine oheň 343b. — Ve všě czaſty in omni tempore 9, 5 (26), veš čas, všechen čas. — Po všě czaſſy 82, po wſſe czaſſi a chvíle 29a. — W czaſſ ſwoy tempore suo 1, 3, svój čas, čas příslušný, příhodný. (Patron) též řěči zwoy chzas uhlédav přitřě sě k královu vozu 2, 32. (Bessus) chtě vžda, by zwoy chzazz uhlédal 5, 15. To dietě w ſwuoy czas do školy dáno 328. W ſwoy czaſ ten host také nás odzove (pozváním se nám odmění) 205a. Ž’ si nedoždal zzweho chzazzu c. Při zzweem chzazzie 84. By se ſwym czaſem k modlitbám upráznil 52a. Slovutný muž po zzwee chzazzy PilA. Lidské pokolenie jest smrtedlné a czaſy ſwymi scházie XV. — Čas letní, dobrý, zlý, lítý, krátký, malý, dlouhý, veliký, dávný, zralý, potřebný, opilý Czaſ letny ver 40. Dobry czaſſ intempestas 63a, 71a. Králová lepſſĭm chzazzem, snad lépe řku zzwym nechzazzem, syna porodi. 14. Zly mu czas přijide 1649. Ti jej we zly czas potkachu 1614. Tak jim bě přišal czas trudny 2068. O tom chzazzu velmi trudneem PilA. U mój trudily czaſſ in die tribulationis Gen. 35, 3. K czaſu ovšem vkrutnemu 2233 Biechu u vojště lyty czyeſy lítí čěsi 1565. Zbožného ta hróza děsí, neb sú přišli bludní czaſſy časi čěsi, jak žádá rým Pravda při 433. Kratky czas toho vynide, král Filip s světa snide 113. (Syn) w kratkem czaſie nade všě prospěl 328. W kratkem czaſſye 22. Za malý czas pryč poběhú 1733. Za maly czas pohověchu 1402. Nemóžeš se mnú na maly czas bdieti 80a. Za malý chzazz 105. Po malem czaſſu příde druhá žena 84a. Tehdy on po malem czaſſu proměni svú krásu 145a. Tehdy po malem czaſye králi zlá příhoda sta sě 94. Po malém cżaſu vece Anektabo 5. Potom w czaſſy newelikem v čase 8. Dluhy czaſ po tom boji 5, 7. Po mnohých czaſiech post multum temporis Ex. 2, 23. Stala sě jest byla kdasi škoda Troji w dawne czaſy 774. Vždy hotowym czaſſem zjevuješ milost svoji 160. W czaſ podobny tempore opportuno 31, 6. Přědjid w czas zraly in maturitate 118, 147, czas zrali Modliti sě bude svatý w czaſu potrſiebnem in tempore opportuno 31, 6. Což jest mezi nima prži cžiaſu opilem se zběhlo KolJ. 9b (1602), což se prži cžiaſu podnapilem mezi nimi stalo 11b(též). — Tu přěbudeš nyekolyk czaſſow dies paucos Gen. 27, 44, pláče syna mnoho czaſſow multo tempore 37, 34. — Čas a jeho okolnosti, poměry, Zeitumstände, Lage. Uzřě, že sě chzas proměnil 7, 2. Nezdá mi sě, by vlastná mátě przi tom czaſſu, při téj ztrátě kde takú věc obdyrzala, jakož sě téj ženě stala 3, 17. — Hodina, Stunde. Sta ta tma od czaſſa ſeſteho az do czaſſa dewateho, w dewatu hodynu opět sě slunce prosvieti 92a. Přídě czyaſſ venit hora (sic) Jan 5, 28. A když by po dewatem czaſſu 107a (v o 10 ryt.); a když po dewatem czaſſw (bylo) 93a (též); by tma právě ve dne biele az do hodyny dewatey, a když by po dewatem czaſſu … 85a (též). W kteri czaſſ qua hora Jan 4, 52; ješče czaſi neprzyſel moy hora mea 2, 4; ti poſlední czaſſ dělali hi novissimi una hora fecerunt Mat. 20, 12. — Mylným překladem z místo spánek, spánky: pokoj czaſſom mým temporibus meis 131, 5, židovinám mým tamt. — Příjm.: Jacobus dictus Sczas III, 1318, Martinus dictus Czaff 1411. Cžas (syn) 35b.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

čas čas, doba; do čas, do čás zanedlouho; vetčas, večas, večás v ten čas; za čas občas, někdy; po čěsiech podle časů; pod časem časem; dřieve času předčasně; časem pokušenie v čas pokušení; příhodný čas, vhodná příležitost; v čas někdy, v pravý čas; bez čas nevhod, v nepravý čas; za časa, za času zavčas, v pravý čas; trvání; čas vésti trávit čas, prodlévat

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

čas = vhodná příležitost; hodina; — do čas, do čás = zanedlouho; — večas, večás = v ten čas; — za čas = jednou za čas, občas, někdy; — časem pokušenie = v čas pokušení; — bez času = v čas nevhodný; — pod časem, pod časy = za čas; — za času = v pravý čas

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).