čas | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

čas, -a/-u m.

1. zvl. v pl. čas, trvání, posloupnost dějů, běh událostí; časem, pod časem časem, během času, postupem doby (sr. StčS s. v. „pod“ II B 2, II D 5)

2. čeho čas, konkrétní okamžik v čase, kdy se něco děje; čas, času čeho v okamžiku něčeho; ten čas, toho času, ty časy, těch časóv, v ten čas, v ty časy v té době, tehdy (sr. MSS s. v. „vetčas); času jednoho ap. jednou, kdysi; v jeden čas ap. zároveň, najednou; časem, na čas občas, časem, někdy

3. čeho, jaký časový úsek, doba, období něčeho, nějaké, fáze; „dlúhý čas“, „mnohý časap. dlouhá doba, dlouho; „krátký čas“, „malý časap. krátká doba, chvíle, chvilka; „budúcí časy“, „potomné časy“ budoucnost; „věčné časy“ věčnost; „minulý časap. dávný čas, dávno; „nynější čas“, „poslední časap. současnost, nyní; času jakého, čeho v nějaké době, v období něčeho; do času, do čás, po čas zanedlouho; do času, na čas dočasně, jen na čas, chvíli; bez časa bez časového odstupu, bez prodlení, ihned (sr. ESSČ s. v. „bez“)

4. koho, čí doba, kdy někdo významný žil, působil n. vládl; fig. doba života, život

5. delší časový úsek, věk, rok ap.

6. časový úsek roku, roční období

7. relig. období církevního roku; „zimní časod adventu do začátku postní doby; čas postný“ postní doba

8. časový úsek roku, měsíc

9. časový úsek měsíce, den (?)

10. časový úsek dne, denní doba, čas denní“ den; čas noční“ noc; čas večerní“ večer ap.

11. časový úsek dne, hodina

12. nejkratší časový úsek, okamžik, moment

13. čeho náležitý čas, patřičná doba n. okamžik, svój čas náležitá, příslušná n. vhodná, pravá doba n. okamžik; bez časa, dřéve času v nenáležitý čas, předčasně; přěd časem předčasně, před náležitou dobou, příliš brzo (sr. StčS s. v. „přěd“ II B 1); v čas, za času v pravý čas (StčS s. v. „nevčas)

14. stanovená doba, vymezené období, lhůta

15. termín, určený den, datum; fig. hranice, konec

16. k času jíti med. (o ženě) blížit se k termínu porodu

17. jur. den splatnosti pohledávek, dluhů, dávek ap.

18. vhodná doba, vhodný okamžik, příležitost

19. volný čas, volno, prostor, čas jmieti k něčemu mít čas na něco

20. jaký počasí, povětrnostní podmínky, stav ovzduší

21. jaký čas, poměry, okolnosti (sr. StčS s. v. „počěsie“ 4)

22. gram. slovesný čas

23. gram. metrická doba, doba potřebná k pronesení jedné krátké slabiky

Dolož. též jako vl. jm. osob. Čas a míst. Čěsi. Důslednější zpracování této lexikální jednotky přesahuje možnosti stanoveného zpracování slovníku. Sr. doba, chvíle, nečas, nečěsie, nepočěsie, nevčas, počas, počěsie, příčěsie, vetčas

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

 


čas, -a, -u, masc., Zeit. stsl. časъ tempus, hora. Z koř. ča-, který je v čakati a stsl. čajati exspectare, a příp. -so. — Za čas- bývá přehláskou čěs-. — czaſ tempus ŽWittb. 68, 14; czaſſ tempus Prešp 42, czaſs BohFl. 23, czaz Nom. 62b. A co sem ztratil ztrativ czaſ Štít. uč. 15la; ež jest tak předrahá věc czaſ t. 150b; czas učiňenie tempus faciendi ŽWittb. 1 18, 126. Juž czas mně jest všucku (čiešu) vypiti. DalH. 30. Již by czas protivu zoři AlxV. 673. Bieše czaſſu, když již hroznové možiechu sě zobati erat tempus Mus. Num. 13, 2h Toho czaſa nenie, by o to měli pomluvenie AlxV. 476; kdy czas vzieti řěpu t. 2248; Již byechu pomynuly czaſy jednoho měsiece t. 561; kak sě všickni czaſy řiedie t. 2377. Spěšie czaſſowe festinant tempora ŽKlem. Deut. 35; 5 czaſſmy Kruml. 376b. Ten zisk otloží chzaſſa cákaje AlxBM. 5, 29. Múdrý čaká czaſu a do hodiny Kruml. 160b. Řeč se mluví a czas otchodí TandZ. 183a. — (Jachym a Anna) wedyeſta v čistotě czaſſ Levšt. 150a, čas vésti; v modlitvách caf zvésti vacare Túl. 25b. — Anna počemši, přirozené czaſy ſchodywſſy porodila dceru Krist. 2b, časy schoditi (o těhotných). — Tento czaſ vice hac MamA. 37a. W onom czaſſy t. j. v onom časi (dial. mor., m. časě) in illo tempore EvVíd. la a j. Sta sě to czaſa gednoho AlxV. 727, jednou, kdysi; w godni czaſy Pass. 311. W kterem czyeſſye DětJež. 8a. — Nejeden umřel bez czaſa AlxV. 1747, bez časa = v čas nepravý, nevhod; bez czzaſu nerod sebe výšiti importune Ol. Sir. 32, 6. Již se nechceš za czas slitovati HusPost. 180b, za čas = někdy. Postaviti svého tovaryše (svědka) za czaſſa Rožmb. 142, za časa, za času = v čas, v pravý čas (svědek měl býti na místě, když se zvonila prima). Dobudiž za czaſu NRada 1431. Za časóv: za krále Theodeberta czaſow bieše jeden sudí Pass. 328. — W czaſ ti mylczyety neškodí Mast. 41, v čas = někdy, zvláště v čas pravý. W czas přěkážie jemu (člověku) najmenšie muška Kruml. 6a. Ty se w czas postíš a w czas pojieš.., w czas spíš a w czas bdíš, ale já nikda nevzdřiemi interduminterdum Otc. 242b. Dá to (co dáti má) ne w czas Alb. 73b, ne-v-čas = v čas nepravý. Hřiechu sě dopuščujíce w newczzas Kruml. 254b. — Byrzo (brzo) natluc mastí dosti, do czas budem mieti hosti Mast. 195, do čas, do čás = za nedlouho, srov. do roka, do týdne atp. Tehdy jim (žabám malým) veliká otpovědě: nesmějte sě, jáz to dobře vědě, že pozval jest král (čáp) na hody svého děda, budeť i malým do čas běda DalJ. 55 z rkp. Ff., v překladě stněm.: den wenigin wirt czu hant mit den groztin we bekant (zu-hant = auf der Stelle, sogleich, alsbald Lex.). — Ze sě juž hněvajú bozi, jakož i po chzezziech známy, v nichžto zázraky vídámy AlxH. 10, 12, po čěsiech = podle časů. Mnozí przi czaſſu zaplacenie potřebují roku in tempore redditionis Ol. Sir. 29, 6, při času = v době. — Boží syn jest bez počátka, ty (Marie) s’ pod czaſſem jeho matka Hrad. 58a, pod časem — v čase. Proto, že jedny věci po druhých poznáváme, pod czaſem bývají proměny v duchu Štít. Pař. 7b. Pod czzaſſem mnozí k ní (vdově) jezdili a gi ſnubili GestBř. 65b, časem. — Rači svým liudem popřieti sebe na czaſ podržěti AlxS. 8, 8, na čas = na chvíli. An (anděl) na czzaſs modléše sě a na czzas děláše Kruml. 250b, časem. Naczas interdum CatoP. 3b. — W ten czas tací dni biechu, v nichž všě osenie ktviechu AlxV. 370, ten čas, toho času… = tenkrát. Přihodi se toho chzazzu Jid. 72. Bě obyčej czaſa toho AlxV. 334. Ot toho czaſſa ex tunc ŽWittb. 75, 8; ŽGloss. tamt. Z toho časa ex tunc ŽPod. 92, 2. (Dietě) inhed na tom czaſſu počě sě ve mně metati Hrad. 120b, hned. Toho potrati (ztratila, Maří Magdalena Ježíše) w tom czaſſu t. 35a, tenkrát. W tom czieſſie UmR. 203. Tak sě zdáše, by w ty chzazi všecky sě skály zbořily atd. AlxH. 1, 38, tenkrát. (S. Prokop) w ty czaſſy dub osěkováše Hrad. 6a. W ty czaſy Anna porodila dceru Krist. 2b. W tyech czaſiech Pass. 328. Przi tom czaſiu i potom Hrad. 28a, tenkrát. Když konšel uslyší, co jest, w ten czas nalezne sobě tu lest řka Hrad. 127b, v ten čas, v týž čas, hned. Budevě w ten czas bohata Mast. 106, hned. Tehda s. Petr počě věrovati.., w ten czas kokot zapěl Krist. 96b. W ten czaſſ já váš rozum přistru Kat. 112, nyní, hned. — To wetczas ukáži, jež vědě, co myslíš Pass. 296, ve-t-čas, večas, z vъ-tъ-časъ, = v ten čas, v tento čas, nyní, hned. Wetczas já káži svým andělóm, ať t. 295. Jako sem weczas pověděl Štít. uč. 14b. Jakož sme weczas mluvili o tom ŠtítBud. 157; weczas mlaďátko člověk, ten čas mine t. 114. Vendeš wetczaſſ v nebeské sieni ML. 2lb. (Jako kněžie) veczás činie HusPost. 96a; ale toho nebrzo sě kto vecżás dopustí t. 111b. Aj weczas bych sě viece radoval, bych byl jediný páteř nábožně spěl Kruml. 342b; hospodine, počakaj weczas, po malé chvilce nechám nestatečnosti t. 264b; ale pohřiechu to »weczas« nemějieše cíle (konce) tamt. — (Stáše Simon) rozličně sě proměnije weczas (tvář) v starosti, wetczas u mladosti ukazujě Pass. 295. Jiskry jako lécí v plameni, weczas vzhóru jdúc, weczas dolóv Štít. uč. 154a, vetčas-vetčas, nebo večas-večas = tutu, hned-hned, modo-modo. Tak i písmo a posli boží hlédají nás probuditi, weczaſ povlovně řečí milostivú, weczas hroznú Štít. ř. 96b. Měsiec sě tak divně mění, ano jeho weczas přibývá, weczas ubývá ŠtítVyš. 13a; potom bývá dlúhé rozmlúvanie spolu, weczas o bohu, weczas o vieřě, weczas o pravéj milosti t. 26b; abychom sě vždy modlili weczas sami za své potřěby; weczas za jiných svých známých, weczas abychom zlého zbyli, weczas abychom došli dobrého t. 89b; když mysl bude weċas weſela, weċas ſmutna ŠtítBud. 53; ješto weċas toto, weċas takto máme u mysli a weċas tamto, weċas při minulém, weċas při budúcím, weċas při tom, ješto jest, mysl máme t. 57 sl.; Weczas sě polepšíš, wcezaſt pomine oheň Kruml. 343b. — Ve všě czaſty in omni tempore ŽWittb. 9, 5 (26), veš čas, všechen čas. — Po všě czaſſy AlxV. 82, po wſſe czaſſi a chvíle MamA. 29a. — W czaſſ ſwoy tempore suo ŽWittb. 1, 3, svój čas, čas příslušný, příhodný. (Patron) též řěči zwoy chzas uhlédav přitřě sě k královu vozu AlxBM. 2, 32. (Bessus) chtě vžda, by zwoy chzazz uhlédal t. 5, 15. To dietě w ſwuoy czas do školy dáno Pass. 328. W ſwoy czaſ ten host také nás odzove (pozváním se nám odmění) Štít. ř. 205a. Ž’ si nedoždal zzweho chzazzu ApD.c. Při zzweem chzazzie svD. 84. By se ſwym czaſem k modlitbám upráznil Štít. uč. 52a. Slovutný muž po zzwee chzazzy PilA. Lidské pokolenie jest smrtedlné a czaſy ſwymi scházie Lún. list. ops. XV. — Čas letní, dobrý, zlý, lítý, krátký, malý, dlouhý, veliký, dávný, zralý, potřebný, opilý atp. Czaſ letny ver BohFl. 40. Dobry czaſſ intempestas Nom. 63a, t. 71a. Králová lepſſĭm chzazzem, snad lépe řku zzwym nechzazzem, syna porodi. Jid. Drk. 14. Zly mu czas přijide AlxV. 1649. Ti jej we zly czas potkachu t. 1614. Tak jim bě přišal czas trudny t. 2068. O tom chzazzu velmi trudneem PilA. U mój trudily czaſſ in die tribulationis Mus. Gen. 35, 3. K czaſu ovšem vkrutnemu AlxV. 2233 Biechu u vojště lyty czyeſy t. j. lítí čěsi AlxV. 1565. Zbožného ta hróza děsí, neb sú přišli bludní czaſſy t. j. časi m. čěsi, jak žádá rým Pravda při PulkL. 433. Kratky czas toho vynide, král Filip s světa snide AlxV. 113. (Syn) w kratkem czaſie nade všě prospěl Pass. 328. W kratkem czaſſye Hrad. 22. Za malý czas pryč poběhú AlxV. 1733. Za maly czas pohověchu tamt. 1402. Nemóžeš se mnú na maly czas bdieti Hrad. 80a. Za malý chzazz JidDrk. 105. Po malem czaſſu příde druhá žena Hrad. 84a. Tehdy on po malem czaſſu proměni svú krásu t. 145a. Tehdy po malem czaſye králi zlá příhoda sta sě AlxV. 94. Po malém cżaſu vece Anektabo Alxp. 5. Potom w czaſſy newelikem m. v čase Kat. 8. Dluhy czaſ po tom boji AlxŠ. 5, 7. Po mnohých czaſiech post multum temporis Ol. Ex. 2, 23. Stala sě jest byla kdasi škoda Troji w dawne czaſy AlxV. 774. Vždy hotowym czaſſem zjevuješ milost svoji Kat. 160. W czaſ podobny tempore opportuno ŽWittb. 31, 6. Přědjid w czas zraly in maturitate ŽWittb. 118, 147, czas zrali ŽGloss. tamt. Modliti sě bude svatý w czaſu potrſiebnem in tempore opportuno ŽKlem. 31, 6. Což jest mezi nima prži cžiaſu opilem se zběhlo KolJ. 9b (1602), což se prži cžiaſu podnapilem mezi nimi stalo t.11b(též). — Tu přěbudeš nyekolyk czaſſow dies paucos Mus. Gen. 27, 44, pláče syna mnoho czaſſow multo tempore t. 37, 34. Čas a jeho okolnosti, poměry, Zeitumstände, Lage. Uzřě, že sě chzas proměnil AlxH. 7, 2. Nezdá mi sě, by vlastná mátě przi tom czaſſu, při téj ztrátě kde takú věc obdyrzala, jakož sě téj ženě stala AlxM. 3, 17. Hodina, Stunde. Sta ta tma od czaſſa ſeſteho az do czaſſa dewateho, w dewatu hodynu opět sě slunce prosvieti Hrad. 92a. Přídě czyaſſ venit hora (sic) EvVíd. Jan 5, 28. A když by po dewatem czaſſu PassKlem. 107a (v leg. o 10 tis. ryt.); a když po dewatem czaſſw (bylo) Kremsm. 93a (též); by tma právě ve dne biele az do hodyny dewatey, a když by po dewatem czaſſu … Lvov. 85a (též). W kteri czaſſ qua hora EvSeitst. Jan 4, 52; ješče czaſi neprzyſel moy hora mea t. 2, 4; ti poſlední czaſſ dělali hi novissimi una hora fecerunt t. Mat. 20, 12. Mylným překladem z lat. místo spánek, spánky: pokoj czaſſom mým temporibus meis ŽKlem. 131, 5, židovinám mým ŽWittb. tamt. Příjm.: Jacobus dictus Sczas Reg. III, 1318, Martinus dictus Czaff Lún. ks. 1411. Cžas (syn) Háj. 35b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


čas m. čas, doba; do čas, do čás zanedlouho; vetčas, večas, večás v ten čas; za čas občas, někdy; po čěsiech podle časů; pod časem časem; dřieve času předčas; časem pokušenie v čas pokušení; příhodný čas, vhodná příležitost; v čas někdy, v pravý čas; bez čas nevhod, v nepravý čas; za časa, za času zavčas, v pravý čas; trvání; čas vésti trávit čas, prodlévat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


čas m. = vhodná příležitost; hodina; — do čas, do čás = zanedlouho; — večas, večás adv. = v ten čas; — za čas = jednou za čas, občas, někdy; — časem pokušenie = v čas pokušení; — bez času = v čas nevhodný; — pod časem, pod časy = za čas; — za času = v pravý čas
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).